Jak se dobrat počtu zaměstnanců?

Evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách v podstatě vyjadřuje součet všech zaměstnanců ve firmě bez ohledu na to, zda pracují na plný, nebo zkrácený úvazek. Uveďme příklad. Ve firmě Švadlenka pracují tři lidé: na plný úvazek jedna švadlena a na půl úvazku účetní a prodavač. Ve druhé firmě s názvem Kladivo pracuje na plný úvazek kovář a na poloviční úvazek účetní (ta samá jako ve firmě Švadlenka). Z pohledu fyzických osob pracují ve firmě Švadlenka tři zaměstnanci (švadlena, účetní, prodavač) a ve firmě Kladivo dva (kovář, účetní). Počet zaměstnanců ve fyzických osobách za obě firmy tedy činí pět (3 plus 2).

Vypovídací schopnost tohoto ukazatele je zjevně problematická. Účetní je započtena dvakrát a ne­­ní brán ohled na to, že prodavač i účetní pracují na poloviční úvazek (byť účetní ve dvou firmách). Jedná se tedy spíše o celkový počet úvazků dohromady v obou firmách než o počet zaměstnanců celkem. Takový ukazatel je sice vcelku jednoduše zjistitelný, ale těžko se z něj dají vyvozovat závěry například o množství a potřebě lidské práce v oděvním či kovodělném průmyslu.

Z tohoto důvodu se sleduje počet zaměstnanců v přepočtených osobách na plnou pracovní dobu. Používaná zkratka FTE vychází z anglického výrazu „full-time equivalent“ (ekvivalent plné pracovní doby). V našem příkladu se takový počet významně liší od počtu ve fyzických osobách. Ve firmě Švadlenka jsou totiž při přepočtu na plný úvazek pouze dva zaměstnanci, protože účetní i prodavač jsou započítáni každý pouze půlkou svého úvazku (tj. jeden úvazek švadleny, půl úvazku účetní a půl úvazku prodavače, dohromady dva). Ve firmě Kladivo pracuje na plný úvazek 1,5 zaměstnance (jeden úvazek kováře a půl účetní). V obou firmách dělá na plnou pracovní dobu celkem 3,5 zaměstnance (2 plus 1,5).

Rozdíl mezi oběma ukazateli se pochopitelně zvyšuje s tím, jak roste počet lidí pracujících na částečný úvazek. Existují odvětví, kde je takový rozdíl opravdu velmi vysoký, například oblast výzkumu a vývoje. Výzkumní pracovníci mají často několik malých úvazků ve více institucích.

Vraťme se však ještě k našemu příkladu a podívejme se, co se stane, když se při výpočtu průměrné mzdy použije jeden, nebo druhý ukazatel. Řekněme, že celkové mzdové prostředky za obě firmy činí měsíčně 100 000 Kč. Průměrná mzda (za obě firmy) vypočtená pomocí počtu zaměstnanců ve fyzických osobách v takovém případě činí 20 000 Kč (100 000 Kč děleno 5), zatímco při použití přepočtených osob na plnou pracovní dobu je průměrná mzda 28 571 Kč (100 000 Kč děleno 3,5). Veliký rozdíl, ale pochopitelný. První údaj (20 000 Kč) vypovídá o průměrné mzdě na jeden úvazek bez ohledu na to, jak je úvazek velký. Větší vypovídací schopnost má proto průměrná mzda zohledňující plný pracovní úvazek (28 571 Kč). Zdánlivě stejný ukazatel, ale odlišná vypovídací schopnost. S nadsázkou lze říci, že za každým číslem se skrývá příběh konkrétního člověka, ale někdy se ten člověk musí složit z více kousků.