Co je akrualizace?

Pokladní plnění představuje velmi rychle dostupné informace o tom, kolik stát (státní rozpočet) vybral a zaplatil v období od 1. ledna do 31. prosince, ovšem bez ohledu na to, k jakému období se tyto platby vztahovaly. Jedná se o tzv. hotovostní princip.

Na druhé straně jsou s určitým zpožděním vydávány první ucelené údaje o příjmech, výdajích a saldu státního rozpočtu, které se vážou výhradně k událostem předchozího roku bez ohledu na to, kdy došlo k souvisejícím finančním transakcím (platbám). Tyto údaje jsou používány a publikovány ve vládní finanční statistice i v národních účtech a jsou založeny na tzv. akruálním principu.

Uživatel tak má k dispozici různé sady ukazatelů o jednom a témže období. A tudíž i dva rozdílné obrázky o hospodaření státu. To platí nejen o ročních datech, ale i o čtvrtletích. Které ukazatele si vybrat? Inu, každý má své výhody i nevýhody, nicméně z ekonomického hlediska dávají akrualizované údaje větší smysl. Podívejme se blíže na to, jak jsou zjišťovány.

Zásada akrualizace, která je dodržována i v běžném podnikovém účetnictví, je požadavek zachycování každého jevu v okamžiku, kdy nastal, nikoliv v okamžiku případného finančního plnění (tj. zaplacení). Uveďme příklad. Řekněme, že si podnik koupí nový traktor. Ten je dodán 20. prosince 2014, ale zaplacen je až 10. ledna 2015. Celkem běžná praxe. Koupě traktoru je při dodržení principu akrualizace zachycena v účetnictví ještě v roce 2014, přestože se peníze z účtu na účet přesunuly až v roce 2015.

A úplně stejné je to i s příjmy a výdaji státního rozpočtu. Některé přijaté či vydané platby státu v daném roce (nebo v kratším období) se totiž ve skutečnosti vztahují k jinému roku (období). Například podniky platí prosincovou daň z přidané hodnoty (DPH) až v průběhu ledna. Jinými slovy, lednové příjmy státu se ve skutečnosti vztahují k prosinci. A dokonce těm podnikům, kterým má stát DPH za prosinec vracet (kvůli tzv. nadměrným odpočtům), zašle finanční správa peníze až v únoru. A podobných příkladů je možné najít mnoho, třeba daň z příjmu právnických osob. Podniky sice platí v průběhu roku zálohy daně, ale skutečné vyúčtování nastane až s podáním daňového přiznání v dubnu následujícího roku, resp. v červenci, pokud má podnik povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Platby daně z příjmu za daný rok tak ve skutečnosti proběhnou dávno po jeho skončení.

Požadavek akrualizace, tj. zachycení jevu v období, ve kterém k němu došlo, je tedy jednoduchý. Ve statistické praxi však není snadné jej v případě hospodaření státu dosáhnout. Stává se, že vyměřené daně nejsou zaplaceny. Anebo jsou, ale v jiném období, než je obvyklé nebo zákonem požadované. Navíc z transakcí, při nichž lidé a firmy posílají finančnímu úřadu peníze (či obráceně), nemusí být v praxi vždy zcela jasné, k jakému období se vztahují (za jaké období platí daň). Proto existuje několik přístupů, jak tzv. akrualizaci v případě daní provést. V současné praxi je nejčastěji používán časový posun hotovostních plateb. Jak to probíhá?

Uveďme příklad na dani z přidané hodnoty. Představme si, že stát v prosinci získal na DPH 30 mld. Kč. Zaplaceno na dani bylo celkem 50 mld. Kč a stát z účtu vrátil podnikům nadměrné odpočty ve výši 20 mld. Kč. Z pohledu pokladních plnění byl tedy v prosinci příjem do veřejných rozpočtů z DPH 30 mld. Kč (50 mld. minus 20 mld.). Ovšem státem přijaté (50) ani odeslané (20) platby se až na zanedbatelné výjimky vůbec netýkaly obchodů, které probíhaly v prosinci! Týkaly se listopadu (daňové povinnosti za 50 mld. Kč) a října (nadměrné odpočty za 20 mld. Kč).

Abychom odhadli DPH plynoucí z ekonomické činnosti probíhající v prosinci (tj. akrualizovaný daňový výnos týkající se prosince), potřebujeme znát platby, které proběhly až v následujících měsících. Potřebujeme DPH odvedenou podniky v lednu, kdy se obvykle platí DPH za prosinec (60 mld. Kč), a také vrácení nadměrných odpočtů podnikům v únoru, kdy stát obvykle vrací DPH za prosinec (25 mld. Kč). Celkově tedy byl akrualizovaný výnos z DPH vypočítaný metodou časového posunu v prosinci 35 mld. Kč (60 minus 25). Je patrné, že mezi oběma pohledy existuje rozdíl (30 mld. versus 35 mld. Kč).

Princip akrualizace je ve statistice nutným požadavkem. Jevy by měly být zachycovány v tom období, kdy nastaly. Někdy si však na takové údaje musíme počkat a není snadné je získat či odhadnout. Naopak nespornou výhodou sledování pokladních plnění je jejich rychlá dostupnost. Tak jako v mnoha případech ekonomické statistiky, i zde je nutné zvolit si mezi včasností a vypovídací schopností.