Nový pohled na domácnosti a jejich finanční situaci

ČSÚ jako jeden z mála statistických úřadů poskytl uživatelům údaje o finanční situaci domácností založené na kombinaci makroekonomických dat z národních účtů a výsledků sociálních šetření v domácnostech.

V reakci na finanční krizi v roce 2008 se skupina ekonomů a statistiků (komise Stiglitz-Sen-Fitoussi) zamýšlela, zda šlo krizi předcházet a jaké údaje by bylo vhodné sledovat. Jednoznačně se ukázalo, že sledovat jako jediný ukazatel ekonomického vývoje údaje o hrubém domácím produktu je nedostatečné. Ekonomický blahobyt nelze měřit pouze HDP, ale jsou zapotřebí detailnější informace o chování domácností, jejich příjmech, výdajích a bohatství. Důležité je také, jakým způsobem dochází k přerozdělování prostředků ve společnosti. Celkové makroúdaje mohou naznačovat lepšící se finanční situaci domácností jako celku, nicméně kvůli nerovnoměrným rozdělením příjmů to v mnoha konkrétních domácnostech může být jinak.

Pohled z úrovně domácností částečně poskytují výsledky sociálních šetření, ty však ze své podstaty nemohou být vždy úplné. Naproti tomu makroúdaje z národních účtů takové jsou, neboť jsou z velké části založeny na administrativních datech a zahrnují i jevy, které sociální šetření nedokážou zachytit. Jsou v nich obsaženy položky, které statistiky mikrodat obvykle nesledují. Jedná se například o naturální sociální transfery, tj. zboží a služby poskytované domácnostem vládními a neziskovými institucemi, a to buď bezplatně, nebo za ceny, které nejsou ekonomicky významné. Dalšími příklady položek zahrnutých v národních účtech, ale chybějících v datech mikrostatistik jsou důchody z vlastnictví přisuzované pojištěncům a imputované nájemné za bydlení obývané vlastníky.

Z uvedeného je patrné, že z metodologického hlediska se na mikro- a makro- úrovni jedná o rozdílný přístup ke zjišťování životní úrovně domácností. Je tedy třeba vzít v potaz, že zjištěné výsledky a trendy vycházející z obou metodik se mohou lišit a nemusejí být v průběhu času konzistentní. Jedno je ovšem jisté – k sestavení distribučních výstupů příjmů, spotřeby a úspor za jednotlivé skupiny domácností v národních účtech je potřeba mít spolehlivé informace z mikrostatistik.

Satelitní účet domácností

ČSÚ se v roce 2013 poprvé zapojil do výzkumné činnosti a v rámci projektu s finanční podporou Evropské komise připravil rozdělení domácností do tzv. subsektorů, tedy členění na zaměstnavatele, zaměstnance, příjemce penzí a ostatních transferů. Od roku 2018 byla Česká republika součástí společné pracovní skupiny OECD a Eurostatu k rozdělení makroúdajů domácností do sociálních skupin. V současné době jsou tyto výstupy zaměřené na příjmy, výdaje a úspory domácností součástí experimentální statistiky na evropské úrovni v podobě satelitního účtu domácností.

Poprvé na národní úrovni byly zveřejněny údaje za roky 2015–2019 začátkem února tohoto roku. Dále předpokládáme jejich pravidelnou aktualizaci vždy ve třetím čtvrtletí. Naši uživatelé se proto mohou těšit na výsledky za rok 2020 ještě v tomto roce. Výzkum neustále pokračuje a předpokládáme, že až budou k dispozici finální výsledky šetření o finanční situaci v domácnostech, zaměříme se na distribuci aktiv, závazků a bohatství domácností.

Jedinečnost těchto statistik dokazuje i fakt, že v současné době jsou publikovány jenom v některých vyspělých zemích, mezi něž kromě Česka patří také Austrálie, Francie, Kanada, Nizozemsko, Slovinsko a Velká Británie.

Článek vyšel také v časopise Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty