Norsko bude v roce 2050 za populační růst vděčit jen imigraci

Tato změna odráží stále rychlejší proces stárnutí norské populace. I když stárnutí není tak výrazné jako v jiných evropských zemích, lze očekávat, že do roku 2060 se počet Norů ve věku nad 70 let zdvojnásobí z dnešních 670 tisíc na přibližně 1,4 milionu. Přírůstky v nejstarších složkách populace nebudou rovnoměrné: obyvatel ve věku 80+ bude třikrát více, starších 90 let pak dokonce pětkrát více, než je dnes.

Stárnutí populace je relativně jistou složkou demografických projekcí. Jeho míra a rychlost závisejí na tom, do jaké míry mohou další dvě složky populačního růstu (plodnost a migrace) ovlivnit podíl mladších lidí v populaci.

Více starších přistěhovalců

V posledních několika desetiletích zaznamenalo Norsko neobvykle vysoké migrační saldo (rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých), což přispělo k silnému populačnímu růstu. Přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých) je poměrně stabilní, kolem 15 tisíc ročně. Podle střední varianty projekce budou čistá imigrace a přirozený přírůstek přispívat do roku 2040 k populačnímu růstu poměrně rovnoměrně. Po roce 2040 se očekává, že se přirozený přírůstek změní v úbytek. To je do značné míry výsledkem stárnutí početných poválečných generací. Střední projekční varianta predikuje, že ještě před rokem 2050 se stane běžným, že počet zemřelých bude trvale vyšší než počet narozených. Pokračující početní růst norské populace ve druhé polovině 21. století tedy bude způsoben pouze imigrací.

V současné době pochází přibližně 790 tisíc obyvatel Norska ze zahraničí. Střední varianta populační projekce předpokládá, že se tento počet do roku 2060 zvýší na přibližně 1,1 milionu. Většina bude pocházet z Asie a Afriky, mnohým z nich již bude Norsko domovem dlouhá léta a každý čtvrtý člověk, který tou dobou bude v Norsku žít, ale nebude to jeho rodná země, bude ve věku 70 a více let.

Dvě děti jsou stále ideál

Současná nízká úroveň plodnosti je dávána do souvislosti s pandemií covidu-19. Norští demografové predikují, že v příštích pěti letech zůstane plodnost stále nízká. Navzdory mírnému nárůstu bezdětnosti a poklesu podílu žen, které mají tři nebo více dětí, je však velká část poklesu spojena s tím, že se ženy rozhodly odložit početí dítěte. I nadále zůstává ideálem dvoudětná rodina, dokončená plodnost (počet dětí na ženu ve věku 50 let) v posledních desetiletích klesla jen okrajově, na o málo méně než dvě děti (1,96). Zpoždění plodnosti však znamená, že dnešní ženy musejí mít děti v relativně rychlém sledu, pokud mají dosáhnout normy dvou dětí před koncem svého reprodukčního období. Demografové tedy uvažovali, že se celková míra plodnosti do roku 2060 zvýší na přibližně 1,7 dítěte na ženu ve srovnání se současnou mírou 1,5 dítěte na ženu.

V hlavní projekční alternativě se očekává, že se počet obyvatel Norska v průběhu tohoto století zvýší z téměř 5,4 milionu na 6,1 milionu v roce 2060 a 6,3 milionu na konci století. Revize předpokladů oproti projekci z roku 2018 vedla ke snížení očekávané velikosti norské populace v roce 2060 o 7 %. Snížení je výraznější u mladších věkových skupin.

Více zde.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.