Neziskové instituce v Česku

Neziskové instituce v roce 2022 vytvářely 1,8 % českého HDP a dobrovolníci v nich odpracovali 45 milionů hodin.

V roce 2022 bylo v České republice evidováno 148 574 neziskových institucí, a meziročně jejich počet klesl o 1,1%. Největší zastoupení mají spolky představující 66 % všech neziskových institucí. Těch během roku 2022 zaniklo přes 1,5 tisíce a dalších více než 28 ti­síc spolků a pobočných spolků je podle informací z rejstříkových soudů neaktivních. K poklesu došlo ale také u odborových organizací. Největší meziroční nárůst pozorujeme u nadací a nadačních fondů, kterých v roce 2022 vzniklo 181, a jejich celkový počet se tak zvýšil o 6,2 %.

Ekonomické ukazatele neziskových institucí (bez veřejných vysokých škol) v roce 2022

Zdroj: ČSÚ

Služby domácnostem jsou poskytovány většinou bezplatné

Satelitní účet neziskových institucí sjednocuje údaje za všechny neziskové instituce v jednom účtu a rozšiřuje statistické sledování o ukazatele, které jsou pro neziskové instituce charakteristické, avšak národní účty je nezachycují – například hodnotu práce dobrovolníků, rozdělení nákladů neziskových institucí podle účelu nebo financování netržních neziskových institucí dle jednotlivých sektorů národního hospodářství.

Neziskové instituce se v roce 2022 podí­lely na tvorbě HDP 1,8 %. Jejich produkce činila 194,8 mld. Kč, přičemž přes 56 % této hodnoty vytvořily netržní neziskové instituce, tedy ty, které poskytují své služby domácnostem. V satelitním účtu jsou mezi neziskové instituce zahrnuty také veřejné vysoké školy a asociace zdravotních pojišťoven. Ty vytvořily 41 % produkce. Netržní neziskové instituce představují 99,4 % z celkového počtu neziskových in­stitucí. V roce 2022 poskytly 74 mld. Kč (67,3 %) své produkce bezplatně a 23 mld. Kč (21,6 %) za netržní ceny, tedy za ceny, které slouží k pokrytí výrobních nákladů nebo jsou nižší.

V neziskovém sektoru v roce 2022 pracovalo 124 234 zaměstnanců (přepočteno na celé úvazky), což odpovídá meziročnímu růstu o 6 %. Podíl na celkové zaměstnanosti v Česku dosáhl necelých 2,4 %.

Dobrovolníci během epidemie covidu-19

Mezi lety 2019 a 2021, tedy během epidemie covidu-19, poklesl počet hodin odpracovaných dobrovolníky o 40 % z 53,9 milionu na 38,5 milionu. V roce 2022, který už nebyl ovlivněn zákazem spolkových činností, se počet dobrovolnicky odpracovaných hodin navýšil o 17,3 % na 45,2 milionu. Stále však nedosáhl úrovně z doby před epidemií. Podobně se snížilo ocenění dobrovolnické práce z 9,4 mld. Kč v roce 2019 na 7,5 mld. Kč v roce 2021, tedy o 26 %. Opětovným nárůstem o téměř 26 % v roce 2022 se úroveň ocenění před epidemií a po ní v podstatě vyrovnala. Zaznamenaný nárůst je však způsoben metodou ocenění dobrovolnické práce, kdy se počet hodin odpracovaných dobrovolníky násobí mediánem hodinové mzdy ze šetření ISPV. Tento medián v roce 2022 vzrostl na 207,5 Kč (ze 174 Kč v roce 2019). Dobrovolnická práce není podle mezinárodních standardů zahrnuta v systému národních účtů a je odhadována pouze rámci satelitního účtu neziskových institucí.

Dobrovolníci vykonávají i kvalifikované práce

Více než 65 % všech dobrovolníků je aktivních ve spolcích a dalších 30 % v pobočných spolcích (místní jednotky spolků, například sokolové v jednotlivých městech). Tito dobrovolníci nejčastěji vykonávají činnosti pro sportovní organizace, při nichž odpracují 22 % hodin, nebo činnosti dobrovolných hasičů, které představují 10 % odpracované doby. Necelá 2,5 % času odpracují dobrovolníci pro církevní organizace (církevní charity, domovy pro seniory).

Z široké škály neziskových institucí se každý rok provádí plošné šetření vybrané skupiny, v níž se sbí­rají údaje od jednotek nad 10 zaměstnanců. V roce 2021 takovéto plošné šetření proběhlo v církevních organizacích. V porovnání s výsledky šetření, které se na tuto skupinu zaměřilo v roce 2016, byly zjištěny zajímavé rozdíly. Například zatímco v roce 2016 pracovalo pro církevní instituce 19 tisíc dobrovolníků, v roce 2021 to bylo téměř 95 tisíc. V průměru ale odpracovali pouze 15 hodin za rok, přičemž v roce 2016 to bylo 59 hodin. Jednou z hlavních příčin takto výrazného poklesu byla epidemie covidu-19, v jejímž důsledku se lidé nemohli sdružovat. V roce 2022 se šetření týkalo spolků a pobočných spolků, u nichž se snížil počet dobrovolníků. Průměrně odpracovaná doba za rok u spolků klesla z 52 hodin v roce 2017 na 44 hodin v roce 2022, ovšem u pobočných spolků se zvýšila z 33 hodin na 35.

Dobrovolnická práce v letech 2014–2022

Zdroj: ČSÚ

Další informace máme o rozdělení dobrovolníků podle charakteru práce vykonané pro neziskovou instituci. Více než 47 % dobrovolníků pracuje pro neziskové instituce pravidelně, 43 % nepravidelně a pouze 10 % jednorázově. Dobrovolníci v neziskových institucích nevykonávají pouze pomocné a nekvalifikované práce, ale z téměř 67 % jsou to práce administrativní, provozní nebo řemeslné. Skoro 19 % představují práce řídicí a odborné, například právní poradenství, vedení účetnictví apod.

V roce 2023 proběhlo šetření zaměřené na dobrovolníky také v rámci Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Jeho výsledky byly prezentovány na tiskové konferenci v červnu 2024. Odlišnost některých údajů spočívá v rozdílném metodickém pojetí. Satelitní účet neziskových institucí sleduje pouze dobrovolníky, kteří pracují pro neziskové instituce, zatímco do VŠPS jsou zahrnuti i dobrovolníci, kteří pomáhají neformálně obcím, komunitě nebo v rámci sousedské pomoci.

Zdroje financování

Dalším rozdílem satelitního účtu oproti národnímu účetnictví je informace o zdrojích financování netržních neziskových institucí. Kromě produkce, kterou neziskové instituce vytvořily a prodaly za tržní i netržní ceny, jsou hlavním zdrojem příjmů ostatní sektory národního hospodářství. Neziskové instituce jsou tedy schopny svůj provoz pokrýt pouze z jedné třetiny. Další část odpovídající 37,2 % je financována z veřejných zdrojů (stát, kraje, města). Dotace z EU a dary ze zahraničí se na financování podílejí 4,7 %. Firemní dárcovství přispívá 6,2 %, dobrovolníci svou prací 8,8 % a domácnosti 9,9 %. Více než polo­vinu z příspěvků domácností tvoří členské příspěvky spolkům, pobočným spolkům a komorám, zbytek je poskytnut jako dary.

Financování neziskových institucí sloužících domácnostem

Zdroj: ČSÚ

Dary jdou i za hranice

Neziskové instituce ale také dary samy věnují. Vzhledem k tomu, že poskytnuté dary jsou ovlivněny růz­nými nepředvídanými událostmi, neodhadujeme jejich výši za konkrétní rok, ale máme informace pouze v letech, kdy se jednotlivé právní formy šetří plošně. Nejvíce darů poskytují nadace a nadační fondy, v roce 2019, kdy byly naposledy šetřeny všechny jednotky z těchto právních forem, poskytly více než 1,3 mld. Kč. Nejvíce darů věnovaly jiným neziskovým institucím (41 %) a fyzickým osobám (31 %). Obecně prospěšné společnosti a ústavy jsou druhými velkými poskytovateli darů, v roce 2018 darovaly přes 860 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že do této skupiny patří i Člověk v tísni, Adra nebo Lékaři bez hranic, směřoval největší podíl těchto peněz do zahraničí (téměř 90 %). Církevní jednotky a charity v roce 2021 darovaly přes 550 mil. Kč, nejvíce neziskovým institucím (64 %) a do zahraničí (20 %). Poslední šetřenou skupinou byly v roce 2022 spolky a pobočné spolky, které darovaly přes 100 mil. Kč, z toho ovšem 30 % v naturální formě.

Z celkové pomoci tvoří dary poskytnuté v naturální formě pouze 6 %. U nadací a nadačních fondů se z velké části jedná o zdravotnické pomůcky, u o. p. s. a ústavů to bývají vzdělávací kurzy a služby ve zdravotnictví. Potraviny a ošacení jsou poskytovány ve větší míře církevními charitami nebo spolky.

Dary poskytnuté neziskovými institucemi (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ