Není hra jako hra

Hazardním hrám stále ještě dominují kamenné provozovny. Velmi významné riziko vzniku závislosti však představuje hraní online.

Zkušenost s hraním hazardních her někdy v životě uvedlo 52,1 % mužů a 37,2 % žen (celkem 44,5 % respondentů ve věku 15 a více let). Nejčastěji měli lidé zkušenost s loteriemi, kterých se někdy v životě zúčastnilo 39,0 % respondentů, dále s hraním her typu automaty v prostředí kamenných provozoven (15,0 %) a kurzovými sázkami v sázkových kancelářích (12,8 %). Výrazně vyšší zkušenosti s hraním všech typů her, a to jak v kamenných provozovnách, tak online, uváděli muži. Po vyloučení loterií hrálo některou z hazardních her v kamenné provozovně celkem 34,3 % mužů a 8,0 % žen, některou z online hazardních her 11,5 % mužů a 1,5 % žen. Nejvyšší zkušenosti s hraním her uváděli respondenti ve věkové kategorii 25–34 let, a to zejména v případě online her.

Podle výzkumu provedeného Agenturou pro sociální začleňování v roce 2020 mají větší sklony k hraní online her než běžná populace obyvatelé vyloučených lokalit. Zatímco v kamenných provozovnách jich nějakou hru v posledních 12 měsících hrálo 15 %, online hraní se zúčastnilo 21 %.

Hráčů mírně ubylo

V posledních 12 měsících hrálo některou hazardní hru 26,5 % mužů a 16,1 % žen (21,2 % z populace 15+ celkem). Účast na loteriích v posledních 12 měsících uvedlo 17,3 % respondentů a hraní jiné hazardní hry v posledních 12 měsících 7,9 %. Po loteriích uváděli respondenti nejčastěji kurzové sázky v sázkových kancelářích, live sázky a hraní technických her typu automaty.

Více než polovina osob, které hrály hazardní hry, tak činila několikrát za měsíc nebo méně často, vyšší frekvenci hraní uváděli ti, co se účastnili kurzových a live sázek v kamenných provozovnách a technických her typu automaty na internetu. Denní hraní deklarovali spíše respondenti v prostředí kamenných provozoven.

V prostředí kamenných provozoven trávilo 83,5 % respondentů hrou méně než 1 hodinu denně, ale 3,9 % hráčů hrálo 3 a více hodin denně. Při online hraní překročila limit 1 hodiny denně více než polovina dotázaných a 7,5 % hráčů trávilo hraním 3 a více hodin denně.

Ve srovnání s rokem 2016 došlo v roce 2020 k mírnému poklesu účasti osob starších 15 let na hazardním hraní v posledních 12 měsících, a to z 24,9 % na 21,2 %. Snížil se podíl jak účastníků loterií z 19,3 % na 17,3 %, tak i hráčů hazardních her mimo loterie z 9,8 % na 7,9 %. Velký vliv na to mělo zejména několikaměsíční přerušení provozu heren, kasin a sázkových kanceláří v rámci opatření proti šíření nemoci covid-19. Míra hraní online her zůstala poměrně stabilní a v uvedených letech se snížila jen z 3,6 % na 3,2 %.

Hraní hazardních her v posledních 12 měsících (%)

Problémy mají hlavně muži

V kategorii rizika se v souvislosti s hraním hazardních her nacházelo celkem 2,4 % populace ve věku 15 a více let. Mužů bylo ohroženo 4,7 % a žen 0,3 %. Do kategorie mírného rizika spadalo 2,1 % mužů a 0,3 % žen, vysokému riziku bylo vystaveno 2,6 % mužů a žádná žena. Nejvyšší podíl rizikových hráčů byl ve věkové skupině 15–24 let. S nejvyšší mírou rizika jsou spojeny hry typu automaty v kamenných provozovnách, z jejichž hráčů je 39,6 % rizikových. Co se týká prostředí, je rizikovější hraní online, v němž se pohybuje 37,1 % rizikových hráčů, než hraní v kamenných provozovnách s 30,9 % rizikových hráčů. Nejméně rizikové jsou číselné a okamžité loterie.

Problémy způsobuje hraní her v Česku zhruba 218 tisícům osob ve věku 15 a více let, z nichž převážnou většinu (205 tisíc) tvoří muži. V kategorii vysokého rizika je 114 tisíc mužů a žádná žena.

Hrají (si) i studenti

Výsledky průzkumu rizikového chování žáků 2. stupně ZŠ a SŠ v Praze prováděného Pražským centrem primární prevence v prosinci 2020 ukázaly, že hraní hazardních her se nevyhýbá ani mladistvým. Hraní na výherních automatech a kurzové sázení včetně sázení na internetu v posledních 12 měsících potvrdilo 15,0 % chlapců a 4,6 % dívek, opakovaně, tedy několikrát za rok, hrálo 6,3 % chlapců a 0,7 % dívek. Skoro každý týden, téměř denně nebo denně, hrálo 1,2 % studentů, denně 0,5 %. K největšímu nárůstu hraní hazardních her dochází ve 2. ročníku střední školy a následně ve 4. ročníku, kdy již řada studentů dosáhne 18 let a hraní je tedy pro ně již legální aktivitou.

Hraní hazardních her žáky a studenty v posledních 12 měsících (%)

Výzkum také zjistil, že 19,4 % žáků a studentů alespoň jednou v posledních 12 měsících utratilo na internetu více peněz, než si mohli dovolit. Jednalo se zejména o nákupy ve hře, nákupy hudby nebo různých aplikací pro mobilní telefony. Chlapců bylo takto postiženo 26,7 %, dívek 11,8 %. Opakovaně mělo s utrácením peněz nad rámec svých možností problém 8,8 % studentů. Výskyt tohoto jevu roste s ročníkem studia, zaznamenán byl u 15,1 % žáků 6. tříd základních škol, ale u 24,2 % studentů 4. ročníků středních škol. Zvyšuje se také závažnost problému v čase, v roce 2016 mělo potíže s utrácením peněz na internetu nad rámec svých možností 13,7 % studentů, v roce 2020 to již bylo 19,4 %.

Článek si můžete přečíst v dubnovém čísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost