Není dovoz jako dovoz ani vývoz jako vývoz

Statistika zahraničního obchodu se zbožím (ZOsZ) tak, jak je prezentována Českým statistickým úřadem, je založena na stejném datovém zdroji, na kterém jsou založeny i údaje prezentované pod tímto termínem Eurostatem. Oba výstupy jsou postaveny na měsíčním sběru dat v systému Intrastat a celní statistice v systému Extrastat, které jsou velmi podrobně sledovány a striktně regulovány institucemi Evropské unie. Přesto se oba výstupy liší, a to zcela zásadně. Jak je to možné a proč tomu tak je?

V ČSÚ rozhoduje změna vlastnictví

Základní rozdíl spočívá v jiné ekonomické interpretaci – způsobu zachycení, tedy v tom, co je uživateli předkládáno. To, co pod pojmem zahraniční obchod se zbožím prezentuje ČSÚ (konkrétněji statistika zahraničního obchodu), má blíže k metodice, na jejímž základě se počítá nejvýznamnější makroekonomický ukazatel, kterým bezesporu je hrubý domácí produkt. HDP se v celé Evropské unii počítá na základě jednotné metodiky národních účtů (NÚ). Tato metodika je standardizována, propočet podléhá pravidelným kontrolám ze strany EU prostřednictvím Eurostatu, ale je potřeba zdůraznit, že se značně odlišuje od podnikového účetnictví.

Nepostradatelným parametrem propočtu HDP podle výdajové metody a rovněž i běžného účtu platební bilance jsou mimo jiné také údaje o dovozech a vývozech zboží a služeb, které však musejí plně respektovat změnu vlastnictví mezi rezidenty (české firmy) a nerezidenty (zahraniční subjekty). Na základě tohoto přístupu dochází k vývozu zboží z České republiky v případech, kdy český subjekt (rezident) prodá zboží cizí firmě (nerezidentovi). Obdobně, pokud rezident koupí zboží od nerezidenta, dochází k dovozu zboží do ČR. Vývozy a dovozy jsou tedy přímo určeny vlastnickým vztahem.

Se vstupem ČR do EU v roce 2004 a zrušením vnitřních hranic jednotlivých členských států (zavedením tzv. schengenského prostoru) se však zahraniční obchod z pohledu ČR značně proměnil. Každému subjektu registrovanému v dané členské zemi k platbě daně z přidané hodnoty umožňují pravidla EU i v této zemi neomezeně obchodovat. Pohyby zboží přes hranice (PZpH) se v členských zemích EU zachycují v systémech Intrastat (pohyby zboží v rámci EU) a Extrastat (transakce s třetími zeměmi, tj. státy mimo EU). S přechodem hranice sice většinou souvisí i změna vlastnictví, ale není tomu tak vždy. Jednotný trh EU je otevřený všem subjektům, které respektují nastavená pravidla. V důsledku toho nedochází při každém přechodu zboží přes hranice zároveň i ke změně vlastnictví mezi českým a zahraničním subjektem. V těchto případech by hodnota celé transakce neměla být bezezbytku zachycena v zahraničním obchodě se zbožím, a takovýto pohyb zboží tudíž nemusí mít vždy přímý dopad na HDP, tedy na národní bohatství ČR. V případě pohybu zboží mezi rezidenty a nerezidenty problém není. Je respektována změna vlastnictví, a proto takovýto pohyb zboží lze zcela po právu považovat za zahraniční obchod se zbožím.

Problémem jsou zejména transakce realizované prostřednictvím nerezidentských jednotek (zahraničních firem), tedy těch, které sice na území ČR operují, ale nejsou zde usazeny a neodvádějí zde ani daň z příjmů. Popisovaný jev souvisí s výhodnou geografickou polohou, relativně levnou pracovní silou, a tedy s rostoucím významem centrálních skladů a logistických center pro (středo) evropské trhy umístěné na území ČR. Zcela logicky jsou s těmito sklady spojeny značné pohyby zboží přes hranice. Pokud je zboží nerezidentem dopraveno do centrálního či distribučního skladu pouze za účelem následné redistribuce do jiného státu, tak nedochází k žádné změně jeho vlastnictví mezi rezidentem a nerezidentem. Takové transakce jsou tedy spojeny pouze s vývozem služeb (skladování, balení apod.), jejichž hodnota je zachycena na běžném účtu platební bilance a účtu zboží a služeb v národních účtech. V zahraničním obchodě ČR jsou pak zachyceny jen hodnoty transakcí odpovídající poskytnutým službám, tedy nikoliv celkové hodnotě zboží, které zde sice bylo uskladněno, ale Českou republikou pouze „proplulo“.

Údaje za nerezidentské jednotky se tedy očišťují právě o tyto „přeprodeje“, a to na základě údajů z přiznání k DPH. Statistika pohybu zboží přes hranice bohužel nemá o takovýchto transakcích žádné dodatečné informace, a právě proto se sledování vývozu a dovozu v zahraničním obchodě se zbožím opírá i o cenný administrativní zdroj, jímž jsou zmíněná přiznání k dani z přidané hodnoty.

V případě, že se jedná o transakce nerezidentů, lze z jejich přiznání k DPH zjistit nákupy a prodeje v ČR. Za dovoz zboží je pak považována hodnota jimi prodaného zboží na území ČR, tedy zboží, které sem doputovalo ze zahraničí a bylo zde i prodáno. Tato hodnota představuje uskutečněné prodeje (realizované obchody) a nahrazuje tak původní hodnoty pohybu zboží hlášeného nerezidenty (v Intrastatu a Extrastatu) při přechodu hranic do ČR. V případě vývozu je tomu velmi podobně. Za vývoz je považována hodnota zboží nakoupeného zahraničními subjekty (nerezidenty) na území ČR od rezidentů.

Zdroj: ČSÚ

Podíl nerezidentů a rezidentů na statistice zahraničního obchodu (běžné ceny, mld. Kč, 2020)

Zdroj: ČSÚ (údaje za rok 2020 jsou předběžné)

Jaké údaje publikuje Eurostat

Eurostat ve své databázi, konkrétně v sekci International trade in goods (často do češtiny překládáno jako zahraniční obchod se zbožím), prezentuje údaje, které jsou založeny na „hrubých datech“ Intrastatu a Extrastatu, tedy čistě na pohybech zboží přes hranice, což nemusí být v souladu se změnou vlastnictví, jak bylo popsáno výše. Přestože by se mohlo zdát, že by tyto údaje mohly být srovnatelné s údaji, které ČSÚ publikuje pod pojmem pohyb zboží přes hranice, nalezneme i zde určité nesoulady. Například při sledování pohybu zboží přes hranice ve struktuře podle zemí ČSÚ vykazuje jak v PZpH, tak i v ZOsZ dovezené zboží na základě země původu, což je tzv. národní koncepce. Naproti tomu Eurostat vykazuje „dovozy“ podle partnerské země, tedy země odeslání, což je tzv. komunitární koncepce.

Představme si situaci, kdy česká firma (rezident) přiveze z Německa do ČR banány vypěstované původně na plantáži v Kolumbii, které tam nakoupila od německého prodejce (nerezident). V tabulkách publikovaných ČSÚ by toto zboží bylo ve statistice dovozu zachyceno jako dovoz z Kolumbie. Stejný údaj by se objevil i ve statistice pohybu zboží do ČR, neboť je dovážel rezident. V tabulkách Eurostatu by toto zboží figurovalo jako dovoz zboží do ČR, ovšem ne z Kolumbie, ale z Německa. Proto se někdy stává, že data ČSÚ o pohybu zboží z konkrétní země do ČR se v údajích Eurostatu objeví u dovozu z jiné země. Přitom je třeba mít neustále na paměti, že tento údaj vypovídá výhradně o fyzickém pohybu zboží přes hranice a nerozlišuje, zda došlo či dojde také ke změně vlastnictví a zda z tohoto pohybu zboží bude mít ČR úplný, či alespoň částečný ekonomický prospěch.

Uživatel, který chce v databázi Eurostatu najít srovnatelné údaje za zahraniční obchod podle změny vlastnictví, musí vyhledat položky dovoz a vývoz v sekci věnované národním účtům, v oddílu HDP a hlavní agregáty. Zde se nacházejí údaje, které pod stejnými pojmy publikuje i ČSÚ.

Při používání údajů, které se tváří jako údaje o zahraničním obchodu, je tedy nezbytně nutné myslet i na jejich správnou interpretaci, aby nedošlo ke zbytečnému matení uživatelů, neboť není dovoz jako dovoz a není vývoz jako vývoz.

Zdroj: ČSÚ, Eurostat

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Statistiky