Nejvyššího věku ve zdraví se dožívají lidé ve Skandinávii

Mezi muži a ženami jsou v naději dožití ve zdraví podstatné rozdíly. Ženy se na rozdíl od mužů dožívají více let a také jejich naděje dožití ve zdraví, kdy netrpí dlouhodobými nemocemi, je delší.

Statistiky „kazí“ postkomunistické státy

Muži po pětašedesátce se na Islandu oproti zbytku Evropy mohou dožívat ve zdraví nejdelšího věku, a to navíc o 18,1 roku. Totéž platí ve Švédsku (+17,9 roku), v Irsku (+17,1 roku) a Norsku (+17,0 roku). Příznivá situace je pro pětašedesátníky také v Nizozemsku, na Maltě, v Lucembursku, Dánsku, Finsku, Spojeném království a ve Francii, kde mají šanci dožít se ještě ve zdraví více než šestnácti let.

Evropští muži na tom v průměru tak dobře nejsou. Délku jejich života ve zdraví snižují především postkomunistické státy. A tak se zde v průměru evropský muž po pětašedesátce ve zdraví dožije dalších 14,4 roku. Podstatně hůře jsou na tom Chorvaté (8,1 roku), Litevci a Lotyši (shodně po 8,6 roku), Maďaři (9,3 roku) a Slováci (9,5 roku). Češi se ve zdraví po pětašedesátce mohou dožít 12,0 let, což je oproti Islanďanům o 6,1 roku méně.

Nejdéle se v průměru po pětašedesátce mohou ve zdraví dožít ženy ve Švédsku (+19,9 roku). Přes 19 let života ve zdraví čeká ještě pětašedesátnice v Norsku, na Islandu, ve Francii a ve Finsku. Celkem 18 a více let života ve zdraví stráví takto staré ženy i v Irsku, Nizozemsku, Dánsku a na Maltě. Průměr naděje dožití ve zdraví u žen byl v roce 2015 v celé Evropské unii 15,8 roku. Nejméně let ve zdraví se mohly dožít Chorvatky, Li­tevky, Maďarky, Slovenky, Lotyšky a Portugalky. Vyhlídky pětašedesátiletých Češek na zdravý život se zastavily na hranici 13,6 roku, což bylo oproti Švédkám o 6,3 roku méně.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost