Nejvíce perspektivní je stáří

Zaměstnanost v posledních 31 letech rostla nejvíce u nejstarších věkových skupin, zatímco podíl mladých pracujících do 24 let se stal marginálním. Pro udržení vysoké zaměstnanosti bude nutné vytvářet a přizpůsobovat pracovní místa i pro seniory s nižším stupněm vzdělání.

Výběrového šetření pracovních sil se od roku 1993 zvýšil o 1,6 % a v roce 2024 dosáhl 10 495,7 tisíce. Přitom počty dětí a mladých lidí do 29 let klesly, věková kategorie 30–34 let stagnovala a mírné snížení postihlo i věkovou kategorii 35–44 let. Naopak ve věkových kategoriích od 45 let počet obyvatel rostl. K největším přírůstkům došlo u starších, počet 60 a víceletých se od roku 1993 zvýšil téměř o polovinu, a v roce 2024 tato část populace tvořila více než 26 % obyvatel České republiky. Přitom počet mladších šedesátníků (60–64 let) se za 31 let zvýšil o 13,4 %, ale v posledním desetiletí už lze pozorovat pokles četnosti této věkové skupiny. Mezi obyvateli ve věku 65 a více let došlo od roku 1993 k rychlému nárůstu o 61,3 %, v posledních letech už se jejich počet téměř nezvedá.

Od roku 1993 se celkový počet pracujících zvýšil o 6,5 % a činil 5 192,4 tisíce osob. Počty pracujících do 44 let však klesaly, růst byl zaznamenán až u věkových kategorií nad 45 let. Počet pracujících 60letých a starších se více než ztrojnásobil, přičemž přírůstek žen v této kategorii byl ještě o něco vyšší. Pracujících starších 60 let bylo v roce 2024 dvakrát více než pracujících do 25 let šestkrát vyšší než počet zaměstnaných mladých do 20 let. Účast osob ve vyšším věku na pracovním trhu tedy rozhodujícím způsobem ovlivňuje celkovou zaměstnanost.

Míra zaměstnanosti podle pohlaví ve vybraných věkových skupinách (%, 1993 a 2024)

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil

V míře zaměstnanosti jsme třetí v Evropě

Ve věkové kategorii 15–64 let došlo v Česku za posledních 31 let k nárůstu míry zaměstnanosti z 69,0 % na 75,4 %, ve věku 20–64 let se míra zvýšila ze 74,6 % na 82,3 %.

Ve věkové skupině 20–64 let je již k dispozici srovnání z jednotlivých států EU z roku 2024, kdy průměrná míra zaměstnanosti v EU27 dosahovala 75,8 %. Nejvyšší míru zaměstnanosti měly Nizozemsko (83,5 %), Malta (83,0 %) a na třetí příčce se umístilo Česko (82,3 %). Sousední Polsko vykázalo míru zaměstnanosti 78,4 %, Slovensko 78,1 % a Rakousko 77,4 %. Nejnižší míry zaměstnanosti zaznamenaly Itálie (67,1 %), Řecko (69,3 %) a Rumunsko (69,5 %).

Při porovnání vývoje míry zaměstnanosti v EU od roku 2009 došlo k nejrychlejšímu nárůstu na Maltě. Za posledních 15 let tam vystoupala o 24,0 p. b. Dále míra zaměstnanosti nejvíce rostla v Maďarsku (z 62,5 % na 81,1 %), v Polsku (z 62,6 % na 78,4 %) a v Rumunsku (z 53,9 % na 69,5 %), i když zde zůstala ve spodní části evropského žebříčku. Vysoký nárůst v porovnání s ostatními státy byl patrný i v Česku, kde se míra zaměstnanosti ve sledovaném období zvýšila o 11,4 p. b. (ze 70,9 % na 82,3 %). Vůbec nejnižší přírůstek najdeme v Lucembursku, kde se míra zaměstnanosti posunula ze 70,4 % na 74,2 %. Také v Řecku stoupala míra zaměstnanosti velmi pomalu (z 65,4 % na 69,3 %).

Mladí déle studují, staří déle pracují

Nyní se podrobněji podíváme na jednotlivé věkové skupiny v Česku. U mladých do 24 let byl ve sledovaném období patrný výrazný pokles míry zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti v nejmladší věkové kategorii 15–19 let v roce 1993 dosahovala 31,3 %, do roku 2024 ale spadla na 5,0 %. K výraznému snížení míry zaměstnanosti z 65,9 % na 46,9 % došlo i u 20–24letých, což bylo způsobeno hlavně prodloužením délky studia. Mírný nárůst míry zaměstnanosti ze 76,5 % na 77,9 % nastal u 25–29letých, kteří mnohdy teprve nastupují do prvního zaměstnání po ukončení vzdělávání.

V této věkové kategorii stály za nárůstem míry zaměstnanosti ženy. V roce 1993 byla míra zaměstnanosti žen ve věku 25–29 let pouze 58,7 %, v roce 2024 již 65,8 %. U mužů došlo k mírnému poklesu z 93,5 % na 90,2 %. V kategorii 30–39 let naproti tomu míra zaměstnanosti u žen klesla, protože v tomto věku odcházejí na rodičovskou dovolenou a věnují se péči o děti. U mužů v této skupině míra zaměstnanosti mezi lety 1993 a 2024 stagnovala.

Ve věkové kategorii 40–44 let už míra zaměstnanosti stagnovala u mužů i žen a od 45 let věku začala růst. V kategorii 45–49 let se jednalo mezi lety 1993 a 2024 o nárůst z 90,2 % na 94,0 %, u 50–54letých dokonce z 81,4 % na 93,0 %. Vůbec nejvýraznější nárůst míry zaměstnanosti byl zaznamenán ve věkových kategoriích 55–59 let (ze 46,2 % na 89,9 %) a 60–64 let (ze 17,5 % na 62,9 %). Míra zaměstnanosti rostla i u osob ve věku 65 a více let (z 5,6 % na 8,4 %). U mužů míra zaměstnanosti ve sledovaném období nejvíce narostla v kategorii 60–64 let, z 24,8 % na 70,5 % (o 45,7 p. b.) a u žen v kategorii 55–59 let z 24,9 % na 89,9 % (o 65,1 p. b.).

Největší rozdíl mezi mírou zaměstnanosti mužů a žen nastává ve věku 30–34 let, kdy u mužů dosahuje svého vrcholu (95,6 %), zatímco u žen je pouze 62,1 %.

Nejvíc pracujících seniorů mají pobaltské státy

Jednotná metodika výběrového šetření pracovních sil napříč státy Evropské unie umožňuje získat srovnání a informace také o pracovním zapojení starších osob v jednotlivých zemích EU. V celé Evropské unii pracovalo v roce 2024 celkem 6,4 milionu osob ve věku 65 a více let, jejich průměrná míra zaměstnanosti v EU27 tak dosáhla 6,7 %. To je o něco méně než v České republice, kde se nacházela na úrovni 8,4 %. Rozdíly mezi zeměmi jsou ovšem velké. V 11 zemích byla míra zaměstnanosti starších pracovníků vyšší než u nás. Vůbec nejvyšší najdeme v pobaltských státech (18,3 % v Estonsku, 15,0 % v Lotyšsku), ale také v severských zemích, v Irsku, v Nizozemsku, na Kypru a v Portugalsku. U našich sousedů byla míra zaměstnanosti pracujících 65+ nejvyšší v Německu (9,3 %). V ostatních sousedních zemích byla nižší, vůbec nejnižší čísla vykazovaly Rumunsko (2,2 %), Chorvatsko (3,5 %) a Španělsko (3,6 %).

Míra zaměstnanosti osob starších 65 let v EU (%, 2024)

Zdroj: Eurostat

Ubývají lidé ve výrobě, na významu získávají služby

Celkově se u nás největší počet pracujících v roce 2024 nacházel stále ve zpracovatelském průmyslu, od roku 1993 jich zde ale ubylo více než 9 %. Jednalo se o pokles počtu pracujících žen, počet pracujících mužů ve zpracovatelském průmyslu naopak mírně vzrostl. O téměř 60 % se snížil také celkový počet pracujících v zemědělství, lesnictví a rybářství. Zde šlo jak o muže, tak o ženy. S útlumem těžkého průmyslu výrazně ubylo pracovníků v těžbě a dobývání, především mužů.

Nárůst na více než dvojnásobek počtu pracujících (mužů i žen) mezi lety 1993 a 2024 zaznamenaly profesní a vědecké činnosti. K podobnému zvýšení došlo rovněž v informačních a komunikačních činnostech, v nichž přibývali hlavně muži. Převážně ženy obsazovaly nové pozice v oblasti zdravotní a sociální péče, kde celkový nárůst počtu pracujících činil 56,1 %. Na více než dvojnásobek se dostal počet specialistů, u nichž se neprojevovaly výrazné rozdíly mezi pohlavími. Řídicích pracovníků máme více o téměř 40 %, a za navýšením zde stojí především muži. Počet pracovníků ve službách a prodeji se zvětšil o 22,6 %, čemuž napomohly zejména ženy.

Naproti tomu ubyla téměř třetina pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (mužů i žen) a čtvrtina řemeslníků a opravářů, jejichž řady opouštěli zpravidla muži.

Seniory nad 65 let najdeme často na pozicích specialistů

Růst zaměstnanosti ve starších věkových skupinách je důsledkem postupného zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. Mezi pracujícími staršími 65 let jednoznačně převažují důchodci v řádném starobním důchodu. V roce 2024 to bylo 88,7 % všech pracujících v tomto věku. Ostatní důchody se vyskytují jen výjimečně. V minulém roce byla v této věkové kategorii poměrně významná i skupina pracujících, kteří ještě o důchod nepožádali (7,7 %).

Se stárnutím přicházejí změny zejména ve fyzické kondici, což se odráží v druhu profesí a zároveň v odvětvové skladbě pracujících ve vyšším věku. Ve skupině 60–64letých není ještě rozdíl v profesní a odvětvové skladbě v porovnání s mladšími pracujícími nijak velký. Méně jsou zastoupena povolání specialistů a úředníků, naopak častěji mladší šedesátníci pracují na pozici řídicích pracovníků nebo technických a odborných pracovníků.

Po dosažení 65 let nastává změna. Rapidně padá počet pracujících ve fyzicky náročných profesích, jako je obsluha strojů a zařízení. Dolů míří také počet řemeslníků a opravářů. Velmi vysoký počet pětašedesátníků a starších je naproti tomu zařazen ve skupině specialistů, značný je rovněž podíl starších v řídicích funkcích. Více než čtvrtina těchto pracujících ve třídě specialisté jsou přitom obyvatelé Prahy. Podíl specialistů na zaměstnanosti v roce 2024 dosahoval ve věku 65 a více let téměř 30 %, ale v rámci všech pracujících nad 15 let to bylo pouze 20,7 %.

Profesní struktura se významně projevuje i v odvětvové skladbě. Největší podíl pracovníků nad 65 let byl v terciárním sektoru, zejména v oblasti zdravotní a sociální péče, v profesních, vědeckých a technických činnostech a ve velkoobchodě a maloobchodě. S přibývajícím věkem klesá počet pracujících ve zpracovatelském průmyslu, ve stavebnictví a v dopravě.

Po dosažení 65 let pracují častěji muži, v roce 2024 jich bylo do pracovního procesu zapojeno 11,5 %. Žen pouze 6,3 %.

Podíly pracujících podle jednotlivých odvětvových sekcí CZ-NACE ve vybraných věkových skupinách (%, 2024)

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil

Struktura populace pracujících se mění podle věku

V populaci pracujících ve věku 15+ převládají lidé se středním vzděláním s maturitou (36,6 %), následují vyučení (30,9 %) a vysokoškoláci (27,9 %). Mezi pracujícími muži najdeme nejčastěji vyučené, pracující ženy mají nejčastěji maturitu.

Senioři ve věku 65 a více let častěji pracují na místech, která vyžadují vyšší vzdělání. V minulém roce dosáhl podíl všech pracujících s terciárním stupněm vzdělání na celkové zaměstnanosti 15letých a starších již zmíněných 27,9 %. Ve skupině 65 a víceletých jich však bylo 37,7 %. Jedná se zejména o muže vysokoškoláky; 43,2 % pracujících mužů nad 65 let mělo terciární vzdělání. Největší část pracujících žen v tomto věku dosáhla středoškolského vzdělání s maturitou (41,6 %).

Rozdíly mezi staršími a mladšími pracovníky jsou patrné nejen v profesní a odvětvové struktuře a v podílu jednotlivých stupňů formálního vzdělání. Významně se liší i z hlediska ekonomického postavení pracujících. Převažující část všech pracujících ve věku 15 a více let jsou zaměstnanci, v roce 2024 to bylo 84,1 %. S odstupem následovali podnikatelé bez zaměstnanců (13,4 %), a dále podnikatelé se zaměstnanci (2,2 %). Ve skupině mladších šedesátníků se tato struktura mění, podíl zaměstnanců klesá a zvyšuje se zastoupení podnikatelů bez zaměstnanců.

Ve skupině 65 a víceletých pak podíl sebezaměstnaných včetně pomáhajících rodinných příslušníků dosáhl takřka třetiny (32,9 %). Vysoký podíl podnikatelů v této věkové skupině je markantní jak mezi ženami, tak především mezi muži. Podíl podnikatelů dosáhl v této věkové skupině dokonce 37,6 % ze všech pracujících mužů.

Podíl pracujících podle pohlaví a dosaženého stupně vzdělání ve vybraných věkových skupinách (%, 2024)

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil

Bude třeba najít vhodné pracovní příležitosti pro seniory

Podíl osob ve věku 65 a více let přesáhl v naší republice 20 % celkové populace a bude pravděpodobně i nadále růst. Proto je nutné vytvářet vhodné příležitosti pro jejich pracovní uplatnění. Velká část těchto osob jsou absolventi středních škol s maturitou a učilišť. Zatímco ženy jsou výrazně orientovány na zaměstnávání v sektoru služeb, mimořádně vysoký podíl vyučených mužů pracuje v sekundárním sektoru.

Celková zaměstnanost je, a bude, výrazně ovlivněna stárnutím silných ročníků narozených v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Tato skupina se podobně jako u starších ročníků vyznačuje podstatně vyšším podílem středního stupně vzdělání a nižším podílem vysokoškoláků. Naproti tomu pracující v početně slabších mladších ročnících se vyznačují vysokým podílem absolventů terciárního stupně. Uvedená diference mezi generacemi bude působit dlouhodobě, a pracovní trh na ni bude muset adekvátně reagovat.

Další údaje z oblasti statistiky trhu práce naleznete na webu ČSÚ zde.