Největší propad v novodobé historii

Podle předběžného odhadu klesl hrubý domácí produkt (HDP) v České republice v roce 2020 o 5,6 %. Nejhlubšího meziročního propadu dosáhla česká ekonomika ve 2. čtvrtletí, kdy kromě služeb a maloobchodu, které byly přímo ovlivněny vládními restrikcemi, svou činnost omezily také některé průmyslové podniky v Česku i Evropě. Situace při druhé vlně opatření, která připadla zejména na 4. čtvrtletí roku, byla odlišná – průmyslová výroba včetně zahraničního obchodu totiž nebyla ve velké míře přerušena, a tak meziroční pokles HDP zůstal na 5,0 %, přičemž mezičtvrtletně se HDP zvýšil o 0,3 %.

Propad hrubého domácího produktu byl v loňském roce poháněn zejména negativním vývojem domácí poptávky. Domácnosti totiž kvůli omezením nemohly utrácet tak, jak byly zvyklé. Nelze ani zanedbat změnu jejich spotřebních preferencí vlivem celkových okolností – omezení pohybu například znamenalo reálný propad prodeje pohonných hmot. Na ekonomický pokles reagovala také investiční aktivita. Klesala především aktivita nefinančních podniků, zpomalení se ale ukázalo i v případě domácností.

Nejvíce utrpěly služby

Nejtěžší dopady měla krize na služby, které ze své podstaty závisejí na osobním kontaktu. Omezení mezinárodního pohybu dopadlo na obory spojené se zahraničním cestovním ruchem.

Celkově se tržby ve službách loni reálně snížily o 11,7 %. Jde o první pokles od roku 2013, kdy v české ekonomice ještě doznívaly dopady krize z let 2008 až 2009. Tržby se mezičtvrtletně snížily již v 1. čtvrtletí (–2,6 %, sezonně i kalendářně očištěno), hlavní propad pak nastal v 2. kvartálu (–14,3 %). Letní uvolnění ve 3. čtvrtletí přineslo oživení (+7,2 %), to ale zdaleka nevedlo ke kompenzaci předchozích ztrát. V závěrečné čtvrtině roku opětovné zavedení restrikcí znamenalo další mezičtvrtletní pokles o 2,4 %.

Mnoho služeb nemělo možnost nahradit mezilidský kontakt jinými prodejními kanály. Devastující tak byl rok 2020 pro odvětví spojená s cestovním ruchem, zejména tím zahraničním. Nejvíce klesly tržby v činnostech cestovních agentur, kanceláří a jiných souvisejících činnostech (–74,8 %). Podobně hluboký propad tržeb nastal v letecké dopravě (–69,1 %). Ubytování dosáhlo pouze 44,1 % tržeb předchozího roku a jen mírně lépe na tom bylo stravování (reálně zde tržby dosáhly 66,6 % úrovně roku 2019). Vážná byla i situace v ostatních osobních službách, zejména kadeřnictví, kosmetických službách a dalších (–38,1 %). Obor je přitom charakteristický velkým množstvím drobných živnostníků, na něž krize silně dopadla.

Omezení pohybu se projevilo rovněž poklesem tržeb pozemní a potrubní dopravy (–12,0 %) a ve skladování a vedlejších činnostech v dopravě (–10,2 %). Některé služby vedle přímých opatření negativně zasáhl i propad celé ekonomiky. Vidět je to na činnostech souvisejících se zaměstnáním (–19,4 %) nebo na administrativních a kancelářských činnostech (–13,7 %).

Jen malou část služeb situace okolo pandemie povzbudila. Reálný růst tržeb loni zaznamenaly poštovní a kurýrní činnosti (13,1 %), kterým dalo impulz omezení maloobchodu a také expanze služeb dovážky jídla a potravin. Dalším rostoucím oborem byly informační činnosti (5,6 %). Ty zahrnují například zpracování dat, poskytování hostingu a provoz webových portálů.

Maloobchod stagnoval

Také velká část maloobchodu byla loni ovlivněna restrikcemi, propad tržeb zde ale nebyl tak hluboký jako v případě služeb. Tržby v maloobchodě vyjma motorových vozidel (dále jen maloobchod) oproti roku 2019 reálně klesly o 0,6 %. Celkově kategorie obchod, opravy a údržba motorových vozidel loni zaznamenala propad tržeb o 15,3 %.

Maloobchod se v průběhu roku vyvíjel v závislosti na stavu opatření – mezičtvrtletní pokles nastal v prvním i ve druhém čtvrtletí (–2,2 % a –2,1 %), ve 3. kvartálu došlo k oživení (5,6 %), ale v závěru roku maloobchod opět poklesl (–3,1 %).

V rámci jednotlivých segmentů maloobchodu byl vývoj různorodý. Prodej pohonných hmot reálně klesl o 7,9 %. Maloobchod s potravinami loni stagnoval, přičemž tržby v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin (řetězce) vzrostly o 0,2 %, ale ve specializovaných prodejnách s potravinami klesly o 12,6 %. Ačkoli prodejny s nepotravinářským zbožím byly mnohdy zasaženy restrikcemi, tržby v tomto segmentu vzrostly o 0,6 %.

Nárůst zaznamenaly prodejny s počítačovým a komunikačním zařízením (2,5 %), s výrobky pro domácnost (1,2 %) a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím (3,2 %). Nový silný impulz dostal dlouhodobě se rozvíjející maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby, kde došlo k nejvyššímu růstu tržeb od roku 2013, a to o 28,2 %. Naopak hluboký propad tržeb loni zasáhl prodej výrobků pro kulturu a rekreaci (–10,9 %) a maloobchod s oděvy, obuví a koženým zbožím (–29,6 %).

Propad produkce důležitých exportérů

Průmyslová produkce se loni celkově propadla o 8,0 %. Krize zasáhla už do výsledků v prvním čtvrtletí (meziroční pokles o 5,0 %). V průběhu druhé poloviny března se totiž více velkých podniků, často důležitých exportérů, rozhodlo dočasně uzavřít nebo omezit provoz. Podobné rozhodnutí zahraničních podniků pak znamenalo velký propad vývozu i dovozu. Nejhorší bylo pro průmysl druhé čtvrtletí roku (–23,6 %). Ve druhé polovině roku se průmysl snažil dohnat jarní ztráty (–3,6 % a +0,8 % ve 3. a 4. čtvrtletí). Při druhé vlně epidemie se přitom neopakovalo uzavírání průmyslových provozů.

Omezení provozu se týkalo zejména výroby motorových vozidel, kde loni nakonec pokles produkce činil 12,2 % (přitom ale ve 2. čtvrtletí byla v tomto segmentu produkce jen poloviční oproti předchozímu roku). Podobně silný byl i propad u strojírenství (–12,1 %) a u oprav a instalace strojů a zařízení (–12,0 %). Přibližně k desetinovému poklesu produkce došlo loni v kovovýrobě (–9,3 %), výrobě ostatních dopravních prostředků (–8,7 %) a výrobě plastových a pryžových výrobků (–9,5 %). Zasaženi byli i další exportéři: výroba elektrických zařízení (–7,0 %), výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (–3,6 %), chemický průmysl (–4,8 %). Dlouhodobý útlum v těžbě a dobývání se prohloubil (–17,2 %) a odstávka Dukovan ovlivnila také energetiku (–6,5 %).

Nárůst produkce zaznamenaly papírenství (4,0 %), dřevozpracovatelství (2,1 %) a rovněž farmaceutická výroba (2,6 %).

Stavebnictví, které v předchozích letech zažívalo lepší časy, se v loňském roce opět výrazně propadlo. Index stavební produkce (ve stálých cenách) se snížil o 7,7 %. Výrazně přitom kleslo pozemní stavitelství (–10,1 %), které více trápil nedostatek pracovní síly, ať už kvůli nemocnosti, nebo následkem odjezdu zahraničních pracovníků. Inženýrskému stavitelství zčásti napomáhala investiční aktivita sektoru vládních institucí, takže pokles nebyl tak hluboký (–1,1 %).

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty