Nejlepší příjmy v Německu

Obvyklé srovnání ekonomické vyspělosti zemí podle HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) nemusí být z pohledu životní úrovně lidí zcela vypovídající. Výdaje na HDP nezahrnují totiž jen spotřebu domácností, ale i výdaje vlády a firem, např. na investice, a dále výsledek zahraničního obchodu. Prostě řečeno zahrnuje HDP z pohledu příjmů (důchodů) v ekonomice také zisky firem, nikoli jen mzdové příjmy, resp. náhrady zaměstnancům. Zvolme tedy pro srovnání životní úrovně lidí v EU vhodnější indikátor, a to upravený hrubý disponibilní příjem domácností (v přepočtu na obyvatele v PPS). Eurostat sice ochudil výčet zemí EU o Lucembursko, Bulharsko a Maltu, i tak jsou ale údaje zajímavé.
Vyplývá z nich, že nejlépe z celé Unie se mají, v relaci k průměru EU, lidé v Německu. V roce 2013 jejich celkové příjmy (tj. nejen mzdy a platy, ale i příjmy z podnikání, čisté příjmy z majetku a sociální dávky v podobě salda z přerozdělení a naturální transfery) převyšovaly průměrnou příjmovou úroveň v EU o 27,5 %. Ještě lepší relaci má neunijní země Švýcarsko. Podle dat za rok 2012 byla o 34,8 % nad úrovní EU. Na opačném konci spektra předloni stálo Chorvatsko a Lotyšsko (jen 60,4 %, resp. 59,7 % průměru EU), nejchudší zemí pak bylo Rumunsko (43,5 % průměru EU).
Domácnosti v ČR měly v roce 2013 své upravené hrubé disponibilní příjmy na obyvatele v PPS na úrovni 72,8 % EU, t. j. prakticky ve stejné relaci jako Slovensko a Řecko. Podle HDP na obyvatele v PPS, který činil 82 % průměru EU, byly tedy „chudší“.