Nejen Portugalsko bojuje proti cukru

Jednou z prvních zemí, které zavedly daň z cukru, bylo už v roce 1922 Norsko. Boom cukerné daně nastal poté, co v roce 2015 Světová zdravotnická organizace (WHO) publikovala svůj akční plán boje proti civilizačním chorobám. WHO uvádí, že fiskální politika, která vede k alespoň 20% nárůstu prodejní ceny slazených nápojů, má za následek proporcionální snížení jejich spotřeby.
Portugalsko zvýšilo daně ze sladkých nápojů v lednu 2017. Výsledky v podobě zhubnutí nejen dětské části populace však zatím ještě viditelné nejsou. Podle Asociace proti dětské obezitě (COSI), která od roku 2008 zkoumá zhruba jednou za tři roky hmotnost dětí ve školním věku ve více než 40 evropských státech, došlo v letech 2008 až 2016, tedy ještě před zavedením cukrové daně, v Portugalsku k poklesu podílu dětí s nadváhou z 37,9 % na 30,7 %. Zastoupení obézních dětí se ve stejném období snížilo z 15,3 % na 11,7 %. I přes pokles však oba podíly zůstávaly mezi srovnávanými zeměmi jedny z nejvyšších. Podíl 6–8letých dětí pijících pravidelně slazené nealkoholické nápoje, což má v kombinaci s poklesem fyzické aktivity významný vliv na přírůstky na váze, se ale mezi roky 2014 a 2016 zvýšil o 10 procentních bodů a přesáhl hranici 80 %.

Cukr ke kávě? Zapomeňte

Jedním z rychle viditelných důsledků nového zákona, který však neměl přímý dopad na děti, bylo snížení gramáže sáčkových cukrů z osmi gramů na pět a zákaz dávat je ke kávě zdarma. Z nemocnic, zdravotních center a ze škol zmizely prodejní automaty na pochutiny s vysokým obsahem cukru, tuku a soli. Doplňkovým nařízením bylo stanoveno, že voda má být v prodejních regálech umístěna na viditelném místě na úkor slazených nápojů. Sdružení rodičů a COSI se podařilo zavést program, jímž je podporována konzumace ovoce a kontrola množství soli, tuků a cukrů ve školních jídelnách. Ale i přes vynaložené úsilí zůstává Portugalsko nadále zemí, jejíž obyvatelé konzumují nejvíce cukru ročně.
Další cestou je zvyšování úrovně vzdělání. Až na několik výjimek, jako jsou Island a Lotyšsko, lze totiž tvrdit, že čím vyšší mají jednotlivci dosažené vzdělání, tím menší je pravděpodobnost, že budou trpět nadváhou či obezitou. V zemích západní a jižní Evropy a také ve Finsku obecně platí, že s rostoucím vzděláním klesá podíl osob s nadváhou.

Obezita se netýká jen dětí

Obéznější senioři jsou obecně problémem bývalého východního bloku. BMI index v nezdravém pásmu má dle Eurostatu 76,9 % Čechů starších 65 let, mezi Slováky je to dokonce 78,7 %. Hodně je také problematických Maďarů (76,1 %), Poláků (73,2 %), Chorvatů (73,1 %) nebo Rumunů (71,2 %), výjimkou nejsou ani obyvatelé Lotyšska (76,0 %) a Litvy (76,5 %). Portugalci s hodnotou 69,3 % seniorů s nadváhou či obezitou byli rovněž nad unijním průměrem (66,3 %). Nejméně seniorů s nežádoucími hodnotami indexu tělesné hmotnosti žije v severských zemích: Norsku (56,6 %), Dánsku (56,8 %) a Švédsku (59,5 %). Poměrně ve formě jsou také starší Italové nebo Lucemburčané, mezi nimiž má nadváhu či obezitu méně než šest z deseti seniorů.

bit.ly/2wlpQsH