Nejdříve studia, pak mateřství

Téma mladí a rodina je ve společnosti často diskutované a jde o téma velmi široké, na které je nutné pohlížet ve vzájemných souvislostech. Z pohledu statistiky se dotýká zejména demografie a sociálních statistik, a to především statistik sňatečnosti, porodnosti, trhu práce, průměrných mezd a spotřeby domácností. Nicméně vývoj situace mladých rodin je spojen i s prodlužováním délky vzdělávání a stále častější snahou mladých lidí mít zajištěnou kariéru před tím, než založí rodinu. V situaci mladých rodin se pochopitelně velkou měrou odráží i celková ekonomická situace a so­ciální politika státu, a to i vzhledem k tomu, že mladé rodiny s malými dětmi často patří do skupiny příjemců sociálních dávek.
S tím, jak se v posledním čtvrtstoletí rozšiřovaly možnosti cestování, vzdělávání, možnosti studia v zahraničí, rozšiřovaly se možnosti na trhu práce a na druhé straně se zvyšovaly i kvalifikační požadavky na výkon některých profesí. Mladí lidé začali oddalovat zakládání rodiny a vstup do manželství do vyššího věku. Současní muži vstupují do prvního manželství o téměř osm let později a ženy o sedm let později, než tomu bylo v roce 1989. Zároveň se zvyšuje i průměrný věk matek při narození prvního dítěte. Jedním z významných faktorů ovlivňujících tuto skutečnost jsou právě širší možnosti vzdělávání v porovnání s předrevolučním obdobím – prodlužuje se délka studia mladých lidí, zejména žen, které v daleko větší míře než v předrevolučním období studují na vysoké čí vyšší odborné škole. Navíc ženy v současnosti vstupují do terciárního vzdělávání v porovnání s muži daleko častěji. Oproti minulosti ve větší míře dosahují terciárního vzdělání a tak často upřednostňují ukončení studia a pracovní kariéru před mateřstvím, které odkládají do pozdějšího věku. To potvrzují i statistická data – v letech 2001–2012 došlo k prodloužení očekávané délky vzdělávání mladých lidí o 2,5 roku. U žen jde dokonce o nárůst o 3,1 roku. Dá se tedy předpokládat, že ženy stráví studiem v průměru téměř 19 let.
Statistika pochopitelně nedokáže plně charakterizovat situaci mladých rodin v celospolečenském a ekonomickém kontextu. Může ji však formou čísel a jejich vzájemných souvislostí přiblížit a upozornit na vývoj, který z nich vyplývá.