Nejdráž si dnes půjčuje Řecko

Příjmy ústředních vládních institucí (kam patří především organizační složky státu) obvykle nepostačují na krytí výdajů a výsledkem jejich hospodaření bývá deficit. Kumulací těchto deficitů se ve většině případů vytváří dluh a z něho se musí platit úroky. Ty přitom závisí nejen na výši samotného dluhu, ale také na úrokových sazbách. Jak vysoké sazby se dotýkají té či oné země, je patrné ze statistiky Eurostatu. K dispozici jsou údaje o výnosech dluhopisů se zbytkovou splatností deset let.
Z dostupných dat za 2. čtvrtletí 2015 vyplývá, že ústřední vládní instituce v Lucembursku a v Německu si finanční prostředky půjčovaly za méně než 0,5 %. Jen mírně vyšší výnosy požadovali investoři z českých dluhopisů (0,62 %). V porovnání s průměrem za celou Evropskou unii (1,51 %) si levněji půjčovalo například i Slovensko (0,81 %), ústřední vládní instituce v Polsku (2,79 %) a v Maďarsku (3,58 %) se však proti průměru zemí EU financovaly dráž.
V případě pěti nejvíce zadlužených zemí Unie – Řecka, Kypru, Portugalska, Itálie a Irska – neplatí obecně, že nákupy dluhopisů jsou ze strany investorů považovány za riziko. Velmi vysoké sazby se totiž ve 2. čtvrtletí 2015 týkaly jen dluhopisů vydaných ústředními vládními institucemi v Řecku (11,46 %) a na Kypru (6,00 %).