Nefinanční podniky v koronavirovém roce 2020

Hospodářská recese v důsledku pandemie koronaviru se nutně musela otisknout i do vývoje nejvýznamnějšího institucionálního sektoru tuzemské ekonomiky – nefinančních podniků (NP). Ty v roce 2020 vytvářely 73 % produkce a na přidané hodnotě a na celkové zaměstnanosti se podílely 61 %. Soustřeďovaly také 59 % nově vytvořených fixních investic v ekonomice.

Klesla produkce i náklady

Pokles ekonomické aktivity způsobený protipandemickými restrikcemi během loňského jara i podzimu vyústil u NP ve více než 8% celoroční propad objemu produkce, který s sebou rovněž nesl jistou úsporu výrobních nákladů. Mezispotřeba podniků tak ve srovnání s rokem 2019 reálně klesla také zhruba o 8 %. Dokládá to i meziroční pokles spotřeby elektřiny u velkoodběratelů o 7,3 % na 29,8 TWh, tedy na obdobnou úroveň jako v roce 2014, kdy se tuzemské podniky vzpamatovávaly z předchozí recese. Hrubá přidaná hodnota (HPH) v NP se loni meziročně reálně snížila o 7,5 % (nominální pokles činil jen 3,0 %), hlouběji, zhruba o 9 %, propadla jen v krizovém roce 2009. Loňský pokles u podniků byl zároveň citelnější než v celé ekonomice (5,6 %), což lze chápat jako potvrzení skutečnosti, že „nákladový šok“ způsobený nucenou redukcí výroby postihl tuzemské podniky zvlášť citelně.

Dopady tohoto šoku na jednotlivá odvětví byly ovšem značně nerovnoměrné. Např. v průmyslu byly loni nejvíce zasaženy energetika spolu s těžbou a dobýváním, neboť HPH v nich reálně meziročně propadla o více než pětinu. Významný pokles zaznamenaly i některé váhově významné zpracovatelské obory, jako strojírenství nebo výroba motorových vozidel, včetně subdodavatelů. Na druhé straně se dařilo některým menším oborům, třeba farmacii či papírenství, reálně vzrostl ale i výkon v chemickém průmyslu či hutnictví. Výsledky dílčích odvětví průmyslu jsou zde velmi dobrou aproximací výkonů NP, neboť NP v rámci těchto odvětví zpravidla výrazně dominují – vytváří více než 90 % HPH, zbytek připadá většinou na drobné podnikatele zařazené do sektoru domácností. Z těch odvětví služeb, kde NP hrají významnou roli, propadla loni HPH podle očekávání nejvíce v ubytování (47 %) a ve stravování a pohostinství (39 %). Útlum v těchto odvětvích byl znatelně vyšší než v roce 2009. Nelze ale opomenout, že ve stravování a ubytování tvoří více než třetinu produkce i HPH drobní podnikatelé. Jejich přidaná hodnota v tomto odvětví loni propadla o 39 %, u NP došlo k mírnějšímu poklesu o 27 % (obě hodnoty jsou uvedeny v nominálním vyjádření). Hospodářská recese loni citelně dolehla také na obchod motorovými vozidly, pozemní dopravu a velkou část podnikových služeb – zejména administrativní a podpůrné činnosti. Z omezení mobility i nákupních možností obyvatel naopak profitovaly informační a komunikační činnosti a také aktivity navázané na internetový obchod.

Míra zisku, úspor, investic (v %) a celková zaměstnanost (meziroční změna v %) v sektoru nefinančních podniků

Pozn.: Míra zisku vyjadřuje podíl hrubého provozního přebytku na hrubé přidané hodnotě (HPH), míra úspor podíl hrubé úspory na HPH, míra investic pak podíl tvorby hrubého fixního kapitálu na HPH. Zaměstnanost je vyjádřena v osobách přepočtených na plné úvazky.

Platy jsou vyšší než mzdy

Náhrady zaměstnancům představující pro firmy celkové náklady práce loni v sektoru NP (na rozdíl od celé ekonomiky) meziročně nominálně klesly o 1,0 %. Stalo se tak poprvé od roku 2009, kdy byl zaznamenán propad o 5,2 %. Zatímco výdaje na mzdy a platy se loni u podniků snížily o 2,3 % (obdobným tempem jako celková zaměstnanost), sociální příspěvky zaměstnavatelů, které z drtivé většiny náležejí státu, vzrostly o 3,6 %. Do těchto příspěvků jsou zahrnuty i mimořádné prostředky v rámci podpůrného programu Antivirus. Vládní stabilizační programy (např. COVID ubytování, COVID nájemné pro podnikatele) loni výrazně navýšily objem dotací na výrobu v sektoru NP – meziročně o 37 mld. Kč, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 10,5 mld. Kč, v dopravě a skladování o 5,7 mld. Kč, v obchodě o 5,3 mld. Kč a v ubytování a stravování o 4,3 mld. Kč.

Míra zisku stagnovala

Nezáleží jen na místě výkonu lékařské praxe, ale i na oboru, kterému se lékaři věnují. V rámci strukturální mzdové statistiky jsou k dispozici údaje za prak­tické lékaře (ISCO 2211) a lékaře specialisty (ISCO 2212). Druhá skupina lékařů, působící především v nemocnicích nebo specializovaných zdravotnických zařízeních, si minulý rok v průměru přišla na 81 000 Kč měsíčně. V rámci srovnatelné skupiny zaměstnání, tj. specialistů celkem (ISCO 2), jde spolu s vývojáři softwaru (ISCO 2521), kteří spadají pod ICT specialisty (ISCO 25), o nejlépe placenou pro­fesi v Česku. Více u nás berou jen řídící pracovníci či nejvyšší představitelé společností. Ale i v tomto případě se údaje výrazně liší podle toho, zda porov­náváme uvedené skupiny vysoce kvalifikovaných za­městnanců ve mzdové, nebo v platové sféře. Zatímco ICT specialisté pracující za mzdu v soukromých firmách mají o něco vyšší výdělky než lékaři v ne­státních zdravotnických zařízeních, v platové sféře je tomu naopak. Lékaři specialisté pracující za plat mají výrazně vyšší výdělky než ICT specialisté pra­cující ve státních organizacích.

Pozn.: *) Odvětví s minimálně 15 tis. zaměstnanci, v nichž v roce 2020 alespoň polovinu HPH vytvářely nefinanční podniky (NP).

Pozn.: Výrazná dominance NP: více než 90% podíl na HPH celého odvětví; dominance NP: (71–90 %); převaha NP: 50–70 %. V názvech jednotlivých odvětví je v závorce uveden příslušný oddíl (číslo), popř. sekce (písmeno) dle klasifikace CZ NACE.

Náhrady zaměstnancům se snížily poprvé od roku 2009

Náhrady zaměstnancům představující pro firmy celkové náklady práce loni v sektoru NP (na rozdíl od celé ekonomiky) meziročně nominálně klesly o 1,0 %. Stalo se tak poprvé od roku 2009, kdy byl zaznamenán propad o 5,2 %. Zatímco výdaje na mzdy a platy se loni u podniků snížily o 2,3 % (obdobným tempem jako celková zaměstnanost), sociální příspěvky zaměstnavatelů, které z drtivé většiny náležejí státu, vzrostly o 3,6 %. Do těchto příspěvků jsou zahrnuty i mimořádné prostředky v rámci podpůrného programu Antivirus. Vládní stabilizační programy (např. COVID ubytování, COVID nájemné pro podnikatele) loni výrazně navýšily objem dotací na výrobu v sektoru NP – meziročně o 37 mld. Kč, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 10,5 mld. Kč, v dopravě a skladování o 5,7 mld. Kč, v obchodě o 5,3 mld. Kč a v ubytování a stravování o 4,3 mld. Kč.

Pozn.: *) Odvětví s minimálně 15 tis. zaměstnanci, v nichž v roce 2020 alespoň polovinu HPH vytvářely nefinanční podniky (NP). Vysvětlivky: viz graf výše.

Vlastnické důchody a investice

Dlouhodobě hluboce deficitní saldo vlastnických důchodů, které je pro tuzemské NP typické, se vloni zmírnilo na 390 mld. Kč, přičemž v letech 2016 až 2019 se pohybovalo okolo úrovně 475 mld. Kč. Loňský vývoj souvisel zejména s poklesem dividend vyplacených akcionářům téměř o 100 mld. Kč. Tyto dividendy směřují tradičně převážně do zahraničí. Bylo to patrně důsledkem obezřetnějšího chování vlastníků podniků během recese, ale i regulačních opatření ČNB, která plošně omezila výplatu dividend za účelem zachování stability bankovního sektoru během pandemie. Ve srovnání s rokem 2019 ovšem poklesly téměř všechny druhy vlastnických důchodů včetně těch, které inkasovaly tuzemské NP (úroky z vkladů, odměny za držené akcie).

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty