Nebytovou výstavbu recese postihuje s odstupem

I přesto, že stavebnictví, stejně jako celá ekonomika, zažívá v posledních letech recesi, na samotném počtu dokončených nebytových budov to tak znatelné není. Pokud se ale podíváme na jednotlivé ukazatele, které tyto budovy charakterizují, klesající tendence je znatelná.
V roce 2011 bylo dokončeno 1 378 nových nebytových budov, v porovnání s rokem 2010 o 2,7 % méně. Nejvíce bylo postaveno hotelů a obdobných budov (612), nejméně se stavělo budov administrativních (62). Vzhledem k různorodosti staveb pouhé počty nestačí, přesněji vystihují rozdílnosti ukazatele, jako jsou celková hodnota dokončených budov, obestavěný prostor a podlahová plocha budov.

Nejdražší jsou administrativní budovy

Nejvíce se prostavělo v kategorii budovy pro obchod, kde celková hodnota nově dokončených budov byla 4,6 mld. Kč a průměrná hodnota jedné budovy byla 26,6 mil. Kč. Ještě vyšší průměrná hodnota byla v kategorii budovy administrativní, kde jedna stála v průměru 57,7 mil. Kč. Nejlevnější budovy byly dokončovány pro dopravu a telekomunikace, kde hodnota jedné budovy dosahovala v průměru 2,2 mil. Kč. Tyto budovy patřily spolu s hotely a obdobnými stavbami také k prostorově nejmenším – a to jak objemově, tak plošně. Naopak v průměru největší budovy byly určeny pro průmysl a skladování, kde jedna budova měla průměrně 18 742 m3 obestavěného prostoru a průměrnou podlahovou plochu 2 265 m2.

Z krajů vede jižní Morava

Z územního hlediska, pokud budeme porovnávat kraje, se nebytové budovy stavěly nejvíce v Jihomoravském kraji, kde jich bylo v roce 2011 dokončeno 321, naopak jen 37 jich bylo dokončeno v kraji Karlovarském a 49 v kraji Zlínském.
Nejdražší budovy se stavěly v Praze. Jedna nově dokončená budova tam měla v průměru hodnotu 99,7 mil. Kč. Byly také objemově největší a jejich průměrná podlahová plocha byla více jak 4,3 tis. m2. Nejlevnější a nejmenší budovy se v průměru dokončovaly v Kraji Vysočina, kde hodnota jedné budovy nepřesáhla 3,5 mil. Kč, průměrná podlahová plocha byla 294 m2 a průměrný obestavěný prostor 1,5 tis. m3.
Pokud se na jednotlivé skupiny nebytových budov podíváme v horizontu let 2006 až 2011, vidíme, že z celkového počtu 8 115 budov bylo výrazně nejvíce dokončeno hotelů a obdobných budov, a to více jak 3,5 tis.
Naopak pouhých 339 budov se dokončilo v kategorii budovy administrativní. Na ně se však vynaložilo zdaleka nejvíce finančních prostředků. V průměru hodnota jedné dokončené budovy přesahuje  80 mil. korun. Zároveň jsou tyto budovy prostorově jedny z největších, na jednu připadá 3,4 tis. m2 podlahové plochy a 15 tis. m3 obestavěného prostoru, což je dáno i tím, že jsou  nejvyšší, v průměru 3,5 podlaží.

U budov pro dopravu výstavba trvá i 12 let

Nejmenší a nejlevnější jsou budovy pro dopravu a telekomunikace, ale i hotely a obdobné budovy. Zajímavé je, že nejmenší budovy zároveň vykazovaly nejdelší dobu výstavby. Výstavba jedné budovy pro dopravu a telekomunikace trvala v průměru téměř 10 let. Budovy dokončené v roce 2010 se stavěly dokonce v průměru více než 12 let. Zřejmě to souvisí s tím, že dopravní stavby obecně jsou rozestavěny po dlouhou dobu. Hotely a obdobné budovy byly stavěny více než osm let. V ostatních skupinách budov trvala výstavba podstatně kratší dobu (většinou dva až tři roky).
Více jak 66 % nebytových budov dokončených v tomto šestiletí bylo zděných, necelých 13 % mělo dřevěnou konstrukci.
V jednotlivých krajích probíhala výstavba v různě velkém rozsahu. Nejvíce nebytových budov bylo v letech 2006–2011 postaveno v Jihomoravském kraji – 1 556 budov, což představuje téměř pětinu republikového úhrnu. Druhý největší počet dokončených nebytových budov byl dosažen ve Středočeském kraji, kde bylo dokončeno rovných 1 000 budov (12,3 % celostátního počtu). Nejméně nebytových budov bylo dokončeno v kraji Hlavní město Praha (221) a v Karlovarském kraji (267).

Mimo Prahu se stavěly především hotely

Jednotlivé regiony se lišily také strukturou dokončených nebytových budov podle jednotlivých skupin. V převážné většině krajů bylo, podobně jako v republikovém úhrnu, dokončeno nejvíce hotelů a jiných ubytovacích zařízení, které byly hned ve 13 krajích zastoupeny nejvyšším podílem pohybujícím se většinou mezi
30 a 60 % (jen v Plzeňském kraji vykazovaly hotely dokonce 65,7% podíl, naopak v Moravskoslezském jen 29,0%).
Velmi nízký podíl měla skupina hotelů a obdobných budov v kraji Hlavní město Praha, kde bylo v hodnocených šesti letech postaveno jen 13 těchto staveb (pouhých 5,9 % celkového počtu). V hlavním městě se v posledních šesti letech stavělo ze všech skupin nejvíce administrativních budov, jejichž absolutní počet byl spolu s Jihomoravským krajem ze všech krajů nejvyšší. Zcela ojedinělý význam těchto staveb mezi nebytovými budovami v Praze podtrhuje vysoký podíl na celkovém počtu nebytových budov v našem hlavním městě (26,2 %), zatímco v ostatních krajích nepřesáhl podíl administrativních budov ani 6% hranici.
Po hotelích a jiných ubytovacích zařízeních bylo v celostátním úhrnu dokončeno nejvíce staveb pro obchod (14,6 % všech nebytových budov). V podílovém zastoupení této skupiny nenalézáme výrazné regionální rozdíly, pod desetinovým podílem se ukazatel pohybuje v krajích Plzeňském a Jihomoravském, naopak zhruba čtvrtinou jsou tyto budovy zastoupeny v kraji Hlavní město Praha a v Moravskoslezském kraji. Jen o málo méně než budov pro obchod bylo v období 2006–2011 postaveno budov pro dopravu a telekomunikace. Jejich význam ve výstavbě nebytových budov je však v různých krajích značně rozdílný, od necelých dvou procent v Plzeňském kraji po 26,2 % v Ústeckém kraji. Absolutně zdaleka nejvíce budov pro dopravu a telekomunikace (381) však bylo dokončeno v Jihomoravském kraji, kde tyto stavby představují více než třetinu všech staveb. Zbývající tři skupiny nehrají v žádném kraji dominantní roli.
V případě budov pro výrobu a skladování se u většiny krajů jedná o 10 až 14% podílové zastoupení. Budovy pro kulturu a vzdělávání jsou pouze v Praze zastoupeny mezi všemi dokončenými nebytovými budovami alespoň 14% podílem, v ostatních krajích nebyla překročena ani 7% hranice podílového zastoupení. Skupina „ostatních nebytových budov“ je v osmi krajích zastoupena více než desetinovým podílem, nejvíce v kraji Hlavní město Praha, krajích Jihomoravském a Zlínském.

Více se dočtete zde: Stavebnictví, byty