Nebojte se čísel, nekoušou

Co pro vás znamená být statisticky gramotný?

Podle mého názoru porozumět statistickým číslům. Umět se v nich orientovat, elementárně porozumět základním statistickým metodám, které se používají. Pochopit to, jak jsou číselně zachyceny sociální a ekonomické jevy a procesy kolem nás.

Proč je vůbec důležité být statisticky gramotný?

Protože čísla kolem nás jsou velmi důležitá. Ovlivňují rozhodování občanů, obyvatel, podniků, ale i politiků. V politických diskuzích se operuje se spoustou čísel a posluchač, čtenář nebo divák by měl pochopit, zda se s těmi čísly nakládá správně, zda nejsou vytržena z rea­lity a z kontextu, zda popisují to, o čem ten člověk hovoří. Čísla jsou velmi důležitá pro formování veřejného mínění, a proto je potřeba jim porozumět.

Soutěž o nejlepší statistický plakát je určena pro studenty základních a středních škol. Je důležité učit se interpretovat statistická čísla už od mala?

Ano, je. Koneckonců když se podíváme na něco podobného, tak finanční gramotnost dnes již prostupuje na střední a základní školy, kdy v osmé a deváté třídě máte výuku finanční gramotnosti. Podobně by to mělo být i s gramotností statistickou. Aby i ti nejmladší věděli, co popisuje číslo, o kterém se mluví, co za ním je, a co naopak zůstává skryté. Tuto dovednost je nesmírně důležité rozvíjet již od útlého věku.

V posledních letech jsme svědky jistého odklonu od matematiky a příbuzných předmětů. Jaký dopad to má na žáky a studenty?

Neprospívá jim to. Tím, že žáci a studenti stále méně pracují s čísly jako takovými, nejen se statistickými, může být jejich vnímání statistických čísel horší.
Jak si v Česku stojíme ve srovnání se světem? Existuje ohledně statistické gramotnosti nějaké srovnání?
Přímo statistická gramotnost nebyla předmětem žádného konkrétního výzkumu (šetření). V projektu šetření dovedností u žáků Trends in International Mathematics and Science Study – TIMSS se srovnávala matematická gramotnost. A naše výsledky se sice trochu zlepšují, ale ve srovnání se světem zase tak slavné nejsou.

Soutěž o nejlepší statistický plakát v rámci Mezinárodního projektu statistické gramotnosti je zaměřena na to, aby se žáci a studenti naučili vyprávět příběh pomocí čísel, tabulek, grafů a infografik. V čem je ještě tato akce jedinečná?

Soutěž se letos uskuteční už potřetí. Pomáhá dětem v rozvoji myšlení, oriento­vat se v číslech a kriticky o nich přemýšlet. Na malé ploše toho musí prostřednictvím čísel zobrazit co nejvíce a to ještě tak, aby byl plakát poutavý a zároveň jasný, jednoduchý, pochopitelný a bez nepřesností. Aby divák rychle porozuměl tomu, co chtějí žáci či studenti prostřednictvím plakátu sdělit. Soutěž také žákům a studentům pomáhá v rozvoji týmové práce – v soutěži se plakáty zpracovávají v rámci dvoučlenných nebo tříčlenných týmů. Týmová práce totiž v běžné výuce bohužel stále dostatek prostoru nemá. To se projevilo nedávno například v mezinárodním projektu středních zdravotnických oborů Bridge To Employment, kde týmová práce byla největší slabinou českých účastníků.

Kolik žáků se této soutěže účastní?

V minulém ročníku se do ní zapojilo celkem 530 žáků a studentů z České republiky, což byl třetí největší počet účastníků, hned za Japonskem a Irskem!

Oproti předešlým dvěma ročníkům soutěže je letošní téma plakátu otevřené. Je to výhodou?

Nejsem si jistý, že je to úplně dobře. V předchozích ročnících zvolili organizátoři témata Statistika a životní prostředí a Statistika a zemědělství. Letos je téma volné, ale mám obavu, aby se v tom žáci a studenti neztratili. Chybí jim vodítko, směr, kterým by se měli orientovat. Výsledná rozmanitost plakátů bude podle mého názoru obtížná i pro hodnotící komisi. Mohu jen spekulovat, proč je letos téma otevřené. Jedním z důvodů může být to, že se do soutěže zapojují žáci a studenti ze zemí s různou mírou společenského pokroku. Proto nelze vyhlásit například téma Statistika a informační technologie. Hledá se téma celosvětově propojitelné a takových zase tolik není.

ČSÚ již také připravuje třetí ročník Minisčítání, což je projekt podpory statické gramotnosti dětí od devíti do patnácti let. Jak jej hodnotíte?

Smysl Minisčítání vidím v tom, že je to popularizační projekt. Kdyby mi bylo třináct let, určitě bych se do něj zapojil, protože jsem v tom věku hltal všechno, co se týkalo čísel. Osobně vítám každý způsob, jak přitáhnout děti ke kvantitativním disciplínám, především k matematice a statistice. Existuje i řada dalších soutěží, které tyto disciplíny představují v přitažlivých a někdy i vtipných souvislostech. Jejich cílem není jen odměnit ty nejlepší, ale zapojit co největší počet škol, žáků a studentů. Jednou z nejoblíbenějších je například Matematický klokan, kterého se v České republice účastní každoročně téměř 350 tisíc žáků a studentů. Projekt Minisčítání pokládám za nesmírně cenný nejen proto, že podporuje společnou týmovou tvorbu, ale že hravou formou dětem přibližuje právě statistiku.

Lze na základních a středních školách zvyšovat statistickou gramotnost i v rámci běžné výuky?

Samozřejmě. Na úrovni základního a středního školství je to poměrně jednoduché – nebát se čísel. Platí to jak pro žáky, tak i učitele: nebojte se pracovat s čísly. Čísla nekoušou. Čísla vypovídají o realitě, ve které žijeme, umožňují nám srovnání toho, jak se určité jevy a procesy vyvíjejí v čase a prostoru. Čísla jsou cenným nástrojem, pokud se nám podaří je dobře uchopit.

Jakým způsobem prohlubuje statistickou gramotnost studentů Vysoká škola ekonomická v Praze?

Co se týká konkrétně studentů VŠE, mají téměř všechny obory povinnou výuku statistiky, kde se učí základní statistické metody, jako je počet pravděpodobnosti, statistická indukce, regresní a korelační analýza, základy analýzy časových řad nebo indexní analýza. Tím si projde každý student VŠE v rámci jednoho semestru. Studenti statistických oborů mají povinnou ekonomickou statistiku. V rámci tohoto předmětu už přímo pracují se statistickými indikátory, tedy odhadují inflaci, zaměstnanost, nezaměstnanost, mzdy, hrubý domácí produkt a podobně. Jako volitelný předmět si ji mohou vybrat i studenti jiných ekonomických oborů. Pro absolventy vysokých škol nabízí VŠE ve spolupráci s Českým statistickým úřadem také dvouleté specializované statistické studium.

Mají absolventi statistických oborů dobré uplatnění v praxi?

Středisko vzdělávací politiky na Univerzitě Karlově v Praze provedlo letos šetření Reflex, které teprve zveřejní aktuální výsledky o uplatnění absolventů. Ale z dlouhodobého hlediska mají absolventi statistických oborů uplatnění v praxi velmi dobré. Statistika není masový obor. Absolventů je velice málo, v řádu desítek, a jsou velmi vyhledávaní právě kvůli specifickým a hlubokým znalostem i schopnostem pracovat s velkým rozsahem čísel. To je na trhu práce výrazně odlišuje. Jak jsem řekl, uplatňují se velmi dobře a dosahují i vysokých mezd.

doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D.

V roce 2001 ukončil vysokoškolské studium na VŠE v Praze na oboru Statistické a pojistné inženýrství. O sedm let později, v roce 2008, zde habilitoval docentem v oboru statistika. V letech 2001–2008 působil jako vysokoškolský pedagog na VŠE v Praze na Fakultě informatiky a statistiky (FIS) na katedře statistiky a pravděpodobnosti, v té době již také spolupracoval (2003–2009) s Vyšší odbornou školou informačních služeb Praha 4. Od roku 2008 do současné doby zastává funkci vedoucího katedry ekonomické statistiky na FIS VŠE v Praze a od roku 2010 působí jako prorektor pro strategii VŠE v Praze. Od roku 2011 až dosud spolupracuje s Českým statistickým úřadem, nejdříve jako poradce předsedkyně a od roku 2013 jako vedoucí metodických auditů. Je členem České statistické společnosti, spolupracuje s řadou ústavů, s Univerzitou Palackého v Olomouci, Jednotou českých matematiků a fyziků a dalšími organizacemi, podílí se na organizování různých matematických a statistických soutěží.