Návštěvnost kin klesla o miliony

Ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19 sužují ve velké míře také audiovizuální sektor, a to zejména v souvislosti s omezeními při produkci audiovizuálních děl a při provozu kinosálů. Zatímco rok 2019 znamenal pro kinosály rekordní návštěvnost, rok 2020 bude naopak spojován s rekordním propadem návštěvnosti a poklesem tržeb ze vstupenek. Z průběžných měsíčních dat Unie filmových distributorů od ledna do října roku 2020 zatím vychází propad návštěvnosti oproti stejnému období v roce 2019 o více než polovinu (ze 14,6 milionu na 6,3 milionu návštěv). Ve výkazech za poslední měsíce roku 2020 bude s největší pravděpodobností úbytek návštěvníků dále pokračovat.

V létě se propad nezastavil

V jarních měsících roku 2020 (březen–červen) v období tzv. první vlny pandemie byla návštěvnost ve srovnání s předešlým rokem přibližně sedminásobně nižší. Kinosály byly v této době ochromené vládními nařízeními, která omezovala nejen volný pohyb osob, ale od 10. března do 11. května 2020 také samotný provoz kin a počet diváků v sálech. Ani po postupném rozvolňování těchto nařízení během května a června se návštěvnost v kinosálech nevrátila na původní úroveň. Propad návštěvnosti v porovnání s předchozím rokem pokračoval rovněž v letních měsících červenci, srpnu a září. Během tohoto období dorazilo do kinosálů téměř o 2 miliony návštěvníků méně než ve stejném období předchozího roku. Poslední dostupná data za měsíc říjen reflektují nová vládní opatření v rámci druhé vlny pandemie a opětovné uzavření kin v polovině měsíce. V říjnu 2020 poklesla návštěvnost ve srovnání se stejným měsícem v roce 2019 o dalších 1,4 milionu diváků.

Diváků placených videoték přibylo

Zatímco protipandemická opatření v první polovině roku 2020 ovlivnila návštěvnost kinosálů negativně, nepřímo zřejmě podpořila sledování filmů, seriálů a videí prostřednictvím placených videoték. Např. internetový gigant Netflix ohlásil v první polovině roku 2020 nárůst celosvětového počtu předplatitelů o 26 milionů, což je dvojnásobek hodnot z předchozího roku za stejné období. Oblíbenost sledování placených filmů, seriálů a videí vzrostla také v Česku. Z dat ČSÚ sbíraných během první vlny pandemie ve druhém čtvrtletí 2020 vyplývá, že v porovnání s předchozím rokem byl nárůst počtu osob využívajících placené služby online videoték (např. Netflix, HBO GO či Amazon Prime) více než trojnásobný. Největší boom nastal u mladých diváků ve věku mezi 16 a 24 lety, jejichž počet vzrostl oproti minulému roku více než čtyřnásobně. Největší podíl osob, které si platí za sledování filmů, seriálů a videí na internetu, byl ve věkové kategorii mezi 25 a 34 lety – v této věkové skupině využívala placené služby online videoték téměř čtvrtina osob.

Zájem o televizní vysílání rostl pomaleji

Vládní opatření spojená s první a druhou vlnou pandemie covidu-19 ovlivnila také sledovanost televizního vysílání v ČR. Podle dat Asociace televizních organizací (ATO) se v období mezi 11. březnem a 14. dubnem 2020 navýšila celková sledovanost televizního vysílání (osobami staršími 4 let) oproti stejnému období v předchozím roce o čtvrtinu. Během druhé vlny v období mezi 12. říjnem a 15. listopadem byl nárůst v porovnání se stejným obdobím roku 2019 přibližně pětinový. U žáků a studentů sledovanost televize vzrostla během první vlny pandemie takřka o polovinu, což mohlo být mimo jiné následkem jarního uzavření školských zařízení a vzniku nových pořadů pro děti. Během druhé vlny pandemie, kdy došlo k uzavření školských zařízení od 14. října, byl nárůst sledování televize žáky a studenty pouze čtvrtinový – zřejmě také proto, že již byla více zaběhnutá online výuka.

Třetinový nárůst sledovanosti byl během první vlny zaznamenán u pracujících osob, které zřejmě oproti stejnému období v předchozím roce více sledovaly aktuální dění a zároveň disponovaly větším množstvím volného času. Během druhé vlny pandemie už nárůst zájmu o televizní vysílání u pracujících osob nebyl tak výrazný, stále však sledovanost v této skupině dosahovala o více než pětinu vyšších hodnot v porovnání s předchozím rokem. Z hlediska programové struktury zaznamenaly ve sledovaném období největší nárůst sledovanosti zpravodajské a publicistické pořady poskytující informace o aktuálním dění v souvislosti s pandemií.

Sledovanost televizí podle metodiky ATO

V tomto výzkumu se měří celková doba sledování televizních pořadů – živě nebo odloženě v následujících třech dnech v rámci jednotlivých cílových skupin. Sledovanost je měřena denně pomocí zařízení umístěných do cca 1 900 domácností.

Více informací o specifikách audiovizuálního sektoru je k nalezení v publikaci Kulturní průmysly v ČR, kterou vydal Český statistický úřad na začátku listopadu minulého roku. Její elektronickou verzi najdete zde.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností