Naše systémy chceme učinit přívětivější vůči uživatelům

Vrchní rada ČSÚ Libor Svoboda nás seznámil s aktuálním stavem Sčítání 2021 a s tím, jaké změny čekají poskytovatele i uživatele dat v souvislosti s modernizací statistického informačního systému.

V jaké fázi je Sčítání 2021? Už je všechno hotovo?

Projekt sčítání ještě neskončil. V současné době probíhá zpracování posledních údajů. Většina výstupních sad už je ale hotová a publikovaná. Intenzivně také pracujeme na aplikaci, která umožní uživatelům vytvořit si z našich dat vlastní výstupy. Ta bude nejprve fungovat na výsledcích sčítání, postupně do ní ale budou nahrána další data, které náš úřad produkuje. Vznikne tak jakási samoobsluha s názvem DataStat, v níž si lidé budou moci vybírat data, a vytvářet z nich grafy a tabulky podle vlastních potřeb. Do rutinního provozu ji chceme nasadit nejpozději do konce léta. V závěrečné fázi přípravy je i aplikace, která umožní uživatelům prohlížet si data ze sčítání v mapách.

Kde zájemci najdou výsledky ze sčítání dnes?

Již zpracované výsledky jsou na webu scitani.cz a rovněž ve veřejné databázi na webu ČSÚ. A kdo chce mít data stále po ruce, může využít mobilní aplikaci ČSÚ. Zvlášť zajímavé budou například mapy s daty za dojížďku.

Ing. Libor Svoboda

Vystudoval obor ekonomická statistika na Národohospodářské Fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Na této fakultě též vykonával funkci zástupce vedoucího katedry statistiky. V devadesátých letech působil ve státní správě jako náměstek ministra v rezortech školství a financí. Po roce 2000 zastával manažerské pozice v komerční sféře. V letech 2007–2018 byl kvestorem VŠE. V ČSÚ je zaměstnán od roku 2019.

Kromě funkce nositele projektu SLDB 2021 jste i projektovým manažerem projektů rozvoje Statistického informačního systému. Co tahle práce obnáší?

Statistický informační systém, který používá ČSÚ, byl naposledy výrazně modernizován zhruba před deseti lety. Nyní už pozvolna končí životnost jednotlivých komponent a také se za těch deset let změnily technologie, metody zpracování dat i nástroje pro sběr dat a publikování výsledků. Cílem rozvojových projektů je tedy posunout se na současnou technologickou a metodickou úroveň a zároveň učinit naše systémy přívětivější vůči subjektům, které nám poskytují data. Aby to poskytování dat bylo co nejjednodušší, a pokud možno je příliš nezatěžovalo. A patří sem i již zmíněný DataStat, který zase rozšíří možnosti pro uživatele našich dat. Jedná se celkem o sedm dílčích projektů zastřešených pod jedním názvem, takže je to poměrně hodně práce.

Můžete těch sedm dílčích projektů čtenářům trochu přiblížit?

Největší změny, především pro externí uživatele, přinesou dva projekty. Jedním je centrální vstupní rozhraní. To znamená, že budeme rozšiřovat a inovovat možnosti, jak nám mohou podniky a respondenti v různých šetřeních předávat údaje. Modernizací projde současná on-line aplikace sloužící pro vyplňování výkazů Dante Web. Dále chceme vytvořit rozhraní pro přebírání dat přímo z informačních systémů respondentů, například mzdových systémů, účetních či ERP. Toto rozhraní umožní i příjem dat z administrativních zdrojů od orgánů veřejné moci. Cílem je výrazné snížení administrativní zátěže respondentů, tedy eliminace ručního vyplňování výkazů a snížení počtu ukazatelů na výkazech. Přitom musíme dodržet konzistenci dat a jejich vysokou kvalitu.

Druhým pro uživatele významným projektem je datový portál DataStat, o němž jsem už mluvil. Ten umožní vytvářet výstupy ve formě grafů, tabulek a různých sestav podle zadání uživatele. Chceme takto postupně zpřístupnit všechna data, pro která to dává smysl a máme je v dostatečně podrobném členění. S DataStatem úzce souvisí i nová struktura webu úřadu, která se rovněž připravuje.

Širší veřejnost jistě zaznamená i další projekt, který se týká soustavy statistických registrů. V jeho rámci budeme postupně naplňovat požadavky zákona o právu na digitální služby a rozšiřovat objem poskytovaných služeb. Subjekty zaznamenané v registrech tak například budou moci požádat o výpis údajů z registru ekonomických subjektů, reklamovat vybrané údaje nebo automaticky získávat informace o každé změně údajů.

Rozsahem nejmenším, ale významem velmi důležitým projektem je centrální autentizační bod, který sjednotí autentizaci uživatelů přihlašujících se do našich systémů. I tento projekt souvisí se zákonem o právu na digitální služby.

Zbylé projekty se týkají centrálního zpracování dat uvnitř úřadu a metainformačního systému. Tvoří vlastně jádro celého systému, ale vnějších uživatelů se příliš nedotknou, snad s výjimkou zpřístupnění statistických klasifikací a číselníků prostřednictvím veřejného datového fondu v otevřených formátech.

Jak dlouho bude realizace uvedených projektů trvat?

V současné chvíli se u většiny projektů nacházíme v předrealizační fázi. Připravujeme podklady potřebné k tomu, abychom mohli skutečně začít během tří až čtyř měsíců. Oproti původním plánům to představuje určité zpoždění, které vzniklo především vzhledem k nedořešeným detailům Národního plánu obnovy, z něhož bude modernizace našeho informačního systému financována. Většinu problémů už se ale podařilo zvládnout, a já věřím, že už nic nestojí v cestě úspěšnému zahájení realizace.

Druhou příčinou zpoždění byla i skutečnost, že jsme s Ministerstvem vnitra, které bude prostředky z Národního plánu obnovy přidělovat, dojednávali sloučení sedmi dílčích projektů pod jeden zastřešující. Monitorovací zprávy a další dokumenty se díky tomu budou připravovat souhrnně za jeden projekt, nikoliv za sedm samostatných, což ve výsledku nesmírně zjednoduší zejména administrativu. Pro všechny dílčí projekty byl také stanovený společný termín dokončení na konec roku 2025. Do té doby by tedy mělo být hotovo, a já věřím, že to stihneme.

Do jaké míry se na modernizaci budou podílet interní zaměstnanci úřadu?

Některé dílčí části zajistí naši zaměstnanci, ale převažující většinu činností budeme zadávat externím firmám. Jedná se o tak rozsáhlý úkol, že na jeho splnění v daném termínu nemáme vlastní kapacitu.

Jak budete dodavatelské firmy vybírat?

Výběr bude dvoukolový. V prvním kole bychom rádi vybrali několik dodavatelů, s nimiž podepíšeme rámcovou smlouvu. V této fázi budou posuzovány veškeré kvalifikační požadavky, takže firmy, které v tomto kole uspějí, už následně nebudou muset dokládat odbornost a způsobilost se o zakázky ČSÚ ucházet. K jednotlivým komponentům informačního systému pak budou probíhat dílčí výběrová řízení, v nichž se tyto vybrané firmy „poperou“ o realizaci zakázky kvalitou nabídky a cenou. Tento postup je mnohem Efektivnější, než kdybychom soutěžili každou dílčí část projektu naprosto samostatně.

Kdy bude výběrové řízení vypsáno?

Zadání na soutěž k rámcové smlouvě máme téměř hotové a já předpokládám, že výběrové řízení stihneme vyhlásit ještě v průběhu března. První dílčí soutěže na jednotlivé komponenty by mohly odstartovat zhruba v polovině roku.

Je na českém trhu dostatek firem, které dokážou požadavky ČSÚ splnit?

Já odhaduji, že jich bude okolo dvaceti, což by mělo být dostatečné. Jistou komplikaci může představovat skutečnost, že z Národního plánu obnovy budou na podobné projekty čerpat finance i další veřejné instituce, takže v jeden čas se může vyskytovat vyšší poptávka, než bude aktuální kapacita potenciálních dodavatelů. I proto se snažíme práce urychlit, abychom vyhlásili tendr dřív než ostatní, a měli tak co nejširší výběr.

Vznikne informační systém zcela nový, nebo se využije nějaká část toho stávajícího?

Proces modernizace se řídí desaterem statistického informačního systému, které máme zveřejněné na webu. Hned první jeho princip říká, že při budování nového využíváme maximum ze stávajícího systému. Ty části, které jsou funkční a způsobilé k dalšímu využití, tedy určitě nezahodíme. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že za deset let provozu už mnohé technologie zastaraly a často jim i skončila podpora. Součástí modernizace tedy je také přenos stávajícího funkčního obsahu na moderní technologické platformy tak, abychom splňovali aktuální běžné standardy a byli otevření dalšímu zlepšování v budoucnosti.

Kolik bude modernizace stát?

Na vlastní modernizaci máme z Národního plánu obnovy vyčleněno přes 200 milionů korun bez DPH. Po spuštění budou modernizované systémy samozřejmě vyžadovat nějaké částky na zajištění provozu a jeden z našich cílů je, aby se tyto každoroční provozní výdaje příliš nelišily od těch současných. Vzhledem k aktuální inflaci je to cíl poměrně ambiciózní.

Čerpáte při návrhu modernizovaných komponent informačního systému inspiraci ze zahraničí?

Kolegové, kteří se podílejí na přípravě projektu, se samozřejmě dívali, jak podobné úkoly řeší statistické úřady v Evropě i jinde ve světě. Řada našich odborných pracovníků vyjíždí do zahraničí a odtamtud si přiváží náměty, co bychom mohli uplatnit i u nás. Jeden konkrétní inspirační zdroj sice nemáme, ale řada funkcionalit je podobná tomu, co už úspěšně funguje někde jinde. Zásadní rámec toho, jak naše výstupy mají vypadat, je však definován požadavky Eurostatu, které musíme plnit. Takže tady není zase až tak velký prostor pro to, abychom si vybírali libovolná řešení, která se nám líbí.

Rozhovor si můžete přečíst v únorovém čísle časopisu Statistika&My.