Náročný úkol pro ČSÚ

Víte, že od roku 1990 do konce roku 2021 proběhlo v Česku už 195 voleb? Všech se účastnil Český statistický úřad.

Český statistický úřad se zpracování výsledků voleb věnuje více než 30 let. Prvních deset let se na zpracování podílel, posledních dvacet let ho má zcela ve své gesci. Od roku 1990 do konce roku 2021 se v Česku konalo 195 voleb a jedno celostátní referendum. Zhruba čtvrtina voleb proběhla v řádném termínu, tedy po uplynutí volebního období, většinou se však jednalo o volby mimořádné. Mezi ty patří například doplňovací volby do Senátu Parlamentu ČR nebo mimořádné volby do zastupitelstev obcí. Historicky nejvíce termínů voleb jsme zaznamenali v roce 1991, kdy se ve třinácti termínech volilo celkem 80 obecních zastupitelstev. Naopak vůbec žádné volby se nekonaly v roce 2001. Volnější volební rok opět nastane, pokud nedojde k předčasnému ukončení některého volebního období, až v roce 2027. Ale i v něm se budou s vysokou pravděpodobností konat alespoň jedny mimořádné volby do zastupitelstev obcí.

Počet termínů voleb a celostátních referend v období 1990–2021

Pozn.: ČNR – volby do České národní rady, SLFS – volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, SNFS – volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění, PS – volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, SE – volby do Senátu Parlamentu ČR, KZ – volby do zastupitelstev krajů, ZO – volby do zastupitelstev obcí, EP – volby do Evropského parlamentu, PE – volba prezidenta republiky, SEDv – mimořádné volby do Senátu Parlamentu ČR, ZODnov – mimořádné volby do zastupitelstev obcí.

Digitalizace usnadňuje práci

Stejně jako se za 30 let změnila Česká republika a podmínky, za kterých se volby konají (včetně pravidel výpočtu jejich výsledků), proměnil se také Český statistický úřad. A to zejména v oblasti technického zabezpečení voleb. Velkým rozvojem prošly digitální technologie, které se využívají jak ve fázi sestavování zápisů okrskových volebních komisí o výsledcích hlasování, tak při následném přenosu údajů z přebíracích míst ČSÚ do centrální databáze, a samozřejmě také při výpočtu a prezentaci výsledků voleb. Pro sestavení zápisu s výsledky hlasování mohou okrskové komise využít program ČSÚ, který jim práci výrazně ulehčuje. Má v sobě totiž zabudovaný systém interaktivních matematicko-logických kontrol a upozorňuje na případné chyby nebo překlepy. Po zjištění výsledků hlasování a zapsání údajů do programu vyhotoví komise export dat, který předá společně s vytištěným a všemi členy podepsaným zápisem na přebíracím místě ČSÚ. Zde jsou data převzata a chráněnou přenosovou sítí zaslána do centrální databáze k sumarizaci a zjištění celkového výsledku voleb.

Volebním komisím pomáhá program ČSÚ

Výhody počítačového zpracování okrskových výsledků si postupem času uvědomuje stále více okrskových volebních komisí i obecních úřadů, které dle svých možností poskytují komisím výpočetní techniku z vlastních zdrojů nebo si ji pronajímají od externích firem. Například při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 bylo pomocí programu ČSÚ zpracováno téměř 96 % volebních okrsků. V minulosti panovaly ve využívání okrskového programu značné rozdíly mezi kraji. Nejvyšší vykazovaly kraje s vysokou koncentrací obyvatelstva a vyšším průměrným počtem voličů na okrsek (Praha, Moravskoslezský kraj), naopak nejmenší využití okrskového programu bylo charakteristické pro kraje s vysokým počtem malých obcí (Středočeský kraj, Plzeňský kraj, Kraj Vysočina). V současnosti je využívání okrskového programu v krajích již poměrně vyrovnané. Jeho využití roste také se složitostí volebního systému a s množstvím údajů k vyplnění. Více údajů komise vyplňuje ve volbách do zastupitelstev obcí a krajů, Poslanecké sněmovny či Evropského parlamentu. V těchto volbách musí vyplnit hlasy pro kandidující strany a hlasy nebo přednostní hlasy pro někdy i stovky jednotlivých kandidátů. Oproti tomu ve volbách do Senátu a při volbě prezidenta republiky komise zjišťuje hlasy jen pro několik málo kandidátů (v případném druhém kole dokonce jen pro dva), tudíž zpracování zápisu není tak náročné ani náchylné k chybám.

Využití okrskového volebního programu podle druhu voleb

Pozn.: EP – volby do Evropského parlamentu, KZ – volby do zastupitelstev krajů, SE – volby do Senátu Parlamentu ČR, PS – volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ZO – volby do zastupitelstev obcí, PE – volba prezidenta republiky.

Článek si můžete přečíst také  zářijovém čísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Volby