Nadějný růst ekonomiky ČR
07. 07. 2015
Statistiky Ekonomika HDP, národní účty Čtvrtletní odhady HDP
Od začátku roku vydal ČSÚ mnoho údajů, které nejprve naznačovaly a postupně potvrzovaly, že se česká ekonomika vrací ke stabilnímu růstu. Nejde pouze o staré známé ukazatele, jako jsou nezaměstnanost, index průmyslové produkce nebo hrubý domácí produkt, ale i o ukazatele dosud většinou skryté v záplavě velkého množství dat, která se publikují. Zlepšující se kondici české ekonomiky potvrzují například i údaje o ziskovosti firem nebo podrobnější údaje o domácnostech, zveřejněné na konci června v rámci Rychlé informace ČSÚ. Jaký je tedy obrázek české ekonomiky v 1. čtvrtletí 2015 z pohledu vybraných ukazatelů národních účtů?
Pokud bychom celou komplexnost ekonomického světa sloučili do jednoho čísla, byla by výkonnost české ekonomiky v 1. čtvrtletí tohoto roku o 4 % vyšší oproti stejnému období roku 2014.
Příznivý hospodářský vývoj se projevil napříč celou tuzemskou ekonomikou. Meziročně rostla nejen většina odvětví průmyslu, ale také podnikové služby napojené na rozvoj ostatních odvětví. Zpracovatelský průmysl vzrostl meziročně o 6,3 % a v porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se zvýšil o 2,6 %. Na tento růst měl největší vliv automobilový průmysl, ale také ostatní tradiční odvětví zpracovatelského průmyslu, jako například chemický průmysl, výroba pryže a plastů či výroba elektrických zařízení a výroba kovů a kovových konstrukcí. Meziroční růst stavebnictví činil 2,1 %, mezičtvrtletní 1,9 %. Výrazně rostla i většina služeb. Například obchod, doprava a ubytování se meziročně zvýšily o 2,7 %, informační a komunikační činnosti o 4,1 % a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti o 4,3 %. Zlepšenou hospodářskou situaci ukázala i ziskovost podniků, tj. podíl hrubého provozního přebytku k hrubé přidané hodnotě, která v prvním čtvrtletí 2015 vzrostla na 49,7 % a přiblížila se předkrizovým hodnotám. Projevují se tak zřejmě také úsporná opatření, ke kterým byly podniky donuceny v době recese.
Příspěvky k růstu HDP (sezónně očištěno, po vyloučení vlivu dovozu)
Podíváme-li se na stranu výdajů, byl růst HDP tažen nejen zahraniční poptávkou, ale také zvýšenou domácí investiční aktivitou a rostoucí spotřebou domácností. Spotřeba domácností byla podpořena rostoucími reálnými příjmy a vzrostla meziročně o 2,9 %, mezičtvrtletně pak o 1,3 %. Její příspěvek k růstu HDP byl 0,8 procentního bodu. Průměrné reálné příjmy domácností (průměrný reálný příjem je definován jako podíl upraveného disponibilního důchodu domácností ,přeceněn deflátorem výdajů na konečnou spotřebu domácností, a středního stavu obyvatelstva) na obyvatele vzrostly o 2,7 %. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání se zvýšil téměř o 2,0 %.
Růst spotřeby domácností byl tažen nejen nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby, jak tomu bylo v minulých letech, ale i vyšší spotřebou potravin či výdajů na služby. Rostoucí spotřeba domácností naznačuje, že lidé začali nakupovat více, aby si vynahradili odkládanou spotřebu z předchozích let. Výsledkem je relativně nižší míra úspor než před rokem (o 0,9 procentního budu méně, tj. 9,4 %).
Meziroční reálný vývoj příjmů a spotřeby domácností na obyvatele
Investiční činnost, podpořená tvorbou zásob souvisejících s výrobními aktivitami, byla v 1. čtvrtletí rovněž významným faktorem růstu. Celkové investice v ekonomice přispěly k růstu HDP 2 procentními body. Míra investic podniků se zvýšila meziročně o 1,7 procentního bodu a dosáhla 25,5 %. Míra investic domácností s úrovní 7,2 % vzrostla o 0,4 procentního bodu. Přitom v sektoru domácností se jedná výlučně o investice do bydlení. Obnovené investice do bydlení totiž byly podpořeny jak relativně nižšími cenami bytů, tak velmi nízkými úrokovými sazbami hypoték. Fixní kapitál vzrostl meziročně o 2,7 %, mezičtvrtletně o 0,9 %. K jeho růstu přispěly nejen investice do dopravních prostředků a zařízení, ale také do obydlí a ostatních budov a staveb. Tvorba zásob, která na rozdíl od 1. čtvrtletí loňského roku rostla, byla ovlivněna rostoucí ekonomickou aktivitou podniků. Rostly zásoby nedokončené výroby a stejně jako v předchozích čtvrtletích i materiálové zásoby. Naopak zásoby hotových výrobků a zboží klesaly, což koresponduje s rostoucí poptávkou domácností i potřebami podniků.
Důležitým faktorem růstu je zahraniční poptávka. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP se pohyboval okolo 0,9 procentního bodu. Ve srovnání s předchozím rokem byla bilance vývozu a dovozu v běžných cenách stabilní, loňské první čtvrtletí bylo poměrně vysoké, podobně jako letos. Vývoz zboží a služeb, který je vhodným indikátorem zahraniční poptávky, vzrostl meziročně o 7,7 %. Byl tažen zejména exportem dopravních prostředků a elektrických a optických přístrojů. Na růstu dovozu o 8,9 % se významně podílely stroje a zařízení a rovněž subdodávky pro automobilový průmysl a výrobu elektrických přístrojů a zařízení. Mezičtvrtletně bylo tempo růstu vývozu výrazně vyšší než v předchozích obdobích (4,0 %), nicméně tento nárůst byl doprovázen i zvýšeným tempem dovozu (3,5 %).
O revizích čtvrtletního HDP
Metody odhadu HDP se řídí mezinárodně srovnatelnou metodikou a jednotnými postupy sestavování národních účtů. Aby byl zabezpečen soulad napříč celým systémem národních účtů, je potřeba provádět pravidelné běžné revize (zpřesnění). HDP je totiž pouze jedním z mnoha ukazatelů tohoto vnitřně propojeného systému. Z tohoto důvodu existuje přesný plán revizí, který je dlouhodobě dopředu avizován. V něm je popsáno, v jakém momentu jsou jednotlivé části sladěny.
Smyslem čtvrtletních odhadů HDP je podat v co nejkratším možném čase informace o tom, jaký byl výkon ekonomiky v posledním období. Cenou za tuto rychlost je ovšem nutnost postupně zpřesňovat první odhady. To souvisí se zapracováváním nových datových zdrojů, které jsou od podniků i domácností postupně získávány. Ve finále dochází k narovnání čtvrtletních odhadů na roční národní účty, které jsou sestavovány na základě mnohem podrobnějších dat, jsou zaměřeny na popis detailních struktur a vazeb uvnitř ekonomiky a ve své komplexnosti jsou pochopitelně přesnější. Ovšem cenou za přesnost je opět čas, roční sestavy jsou publikovány až s určitým zpožděním po skončení celého roku.
Můžeme říci, že každé čtvrtletí je odhadováno celkem třikrát. První odhad, tzv. předběžný, je publikován 45 dnů po skončení čtvrtletí. K dispozici je ovšem jen velmi omezené množství informací, proto jsou zveřejňovány pouze meziroční a mezičtvrtletní tempa HDP. Obecně se vychází ze zdrojové metody výpočtu HDP, tudíž z informací od podniků. Standardní odhad v termínu 60 dnů po skončení čtvrtletí je již více podepřen i o informace o výdajích (spotřebě domácností, investicích apod.), i když stále nejsou k dispozici kompletní sady údajů. Situace se mění s třetím odhadem v termínu 90 dnů po skončení čtvrtletí, kdy jsou k dispozici téměř finální údaje za vládní instituce. A o něco později jsou aktualizovány všechny dílčí podklady, což se projeví s publikováním následujícího čtvrtletí tak, aby měli uživatelé stále co nejaktuálnější a nejpřesnější obrázek o vývoji ekonomiky.
Jakmile jsou vydány roční národní účty, k čemuž došlo právě letos v červnu, jsou čtvrtletní účty narovnávány na roční sestavy. Tím je zabezpečena srovnatelnost mezi všemi výstupy národních účtů (ať už ročních nebo čtvrtletních) a také se tím zpřesňují struktury jednotlivých složek využívané při dalších aktuálních odhadech.
Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty