Naděje dožití v Česku se prodlužuje

Naděje dožití při narození v Česku v roce 2023 pokračovala v rostoucím trendu. Nejvyšší hodnoty zaznamenala Praha, nejnižší Ústecký kraj.

Naděje dožití při narození neboli střední délka života udává průměrný počet let, kterou má naději ještě prožít právě narozený chlapec nebo děvče při zachování úmrtnostních poměrů sledovaného období. Jedná se o souhrnný ukazatel z úmrtnostních tabulek, který odráží úmrtnostní poměry daného období ve všech věkových skupinách.

V roce 2023 se naděje dožití při narození mužů i žen v Česku zvýšila meziročně téměř o 0,8 roku. Za předpokladu neměnné úmrtnosti v čase by se narozený chlapec v průměru dožil 76,9 roku a narozené děvče 82,8 roku. Naděje dožití se zvýšila již druhým rokem v řadě, po dočasném poklesu v důsledku vyšší úmrtnosti v době pandemie. Naděje dožití během let 2020 a 2021 poklesla u mužů o 2,2 roku až na 74,1 roku a u žen o 1,6 roku na 80,5 roku, přičemž tyto hodnoty z roku 2021 znamenaly návrat ke stavu úmrtnosti z konce prvního desetiletí tohoto století. Následný nárůst střední délky života v letech 2022 a 2023 naznačuje postupné zotavení po pandemii s návratem k rostoucímu trendu. V porovnání s úrovní úmrtnosti před pandemií v roce 2019 byla průměrná očekávaná délka života novorozenců z roku 2023 delší u chlapců o 0,6 roku a u děvčat o 0,7 roku.

V letech 2009 až 2019 se naděje dožití zvýšila přibližně o dva roky – u mužů ze 74,2 na 76,3 roku a u žen z 80,3 na 82,1 roku. Největší nárůst byl zaznamenán mezi lety 2013 a 2014, kdy se naděje dožití u mužů i žen prodloužila o téměř 0,6 roku. Naopak mezi lety 2014 a 2015 došlo k mírnému poklesu, kdy se naděje dožití snížila o 0,1 roku u mužů a o 0,3 roku u žen. V období 2016–2018 rostla naděje dožití nejpomaleji (u mužů i žen o 0,1 roku).

V posledních 15 letech se rozdíl v délce života mezi muži a ženami postupně snižoval, tuto klesající tendenci však dočasně přerušila pandemie. Zatímco v roce 2019 žily ženy v průměru o 5,8 roku déle než muži, v roce 2021 nadúmrtnost mužů přidala ženám až o 6,4 roku života navíc. To ukazuje, že pandemie měla výraznější dopad na muže. V roce 2023 se rozdíl opět zmenšil na 5,9 roku. Mezi lety 2009 a 2019 se tento rozdíl snížil o téměř 0,4 roku.

Naděje dožití při narození v letech 2009 až 2023 (roky)

Zdroj: ČSÚ

Další ukazatele

Kromě tradiční charakteristiky střední délky života při narození se k popisu délky lidského života často používají i další ukazatele, jako je modální a mediánová délka života. Vývoj délek života byl ve všech případech mezi lety 2009 a 2023 příznivý, přičemž jejich růst byl pandemií v letech 2020 a 2021 přerušen jen dočasně. Modální délka života, která představuje nejčastější věk úmrtí, poskytuje stabilnější obraz o délce života v populaci. V roce 2009 byl nejčastější věk úmrtí u mužů 82,6 roku a u žen 86,1 roku. Do roku 2023 tento věk vzrostl u mužů na 84,5 roku, zatímco u žen na 88,7 roku, tedy u žen více (o 2,6 roku) než u mužů (o 1,9 roku). Mediánová délka života udává věk, jehož se při dané úmrtnosti dožije právě polovina narozených. Ve srovnání se střední délkou života je méně citlivá na extrémní hodnoty, jako jsou úmrtí ve velmi nízkém nebo vysokém věku. Mediánová neboli pravděpodobná délka života mužů se mezi lety 2009 a 2023 prodloužila ze 76,9 na 79,6 roku (o 2,7 roku). U žen byl zaznamenán obdobný nárůst z 83,0 na 85,4 roku (o 2,4 roku).

Regionální rozdíly

Regionální pohled na naději dožití při narození v dvouletém období 2022–2023 ukazuje, že nejvyšší byly hodnoty tohoto ukazatele v Praze, a to 78,2 roku u mužů a 83,8 roku u žen. Na druhém a třetím místě následovaly u mužů kraje Královéhradecký (77,7) a Vysočina (77,3) a u žen kraje Jihomoravský (83,1) a Zlínský (83,0). Naopak nejnižší naději dožití měli muži i ženy ve stejných třech krajích, jen v jiném pořadí. U mužů to byly kraje Ústecký (74,5), Moravskoslezský (74,8) a Karlovarský (75,2), zatímco u žen Ústecký (80,4), Karlovarský (81,1) a Moravskoslezský (81,4). Srovnání naděje dožití v krajích s údajem za Česko vypovídá, že naděje dožití byla v Praze vyšší než v Česku jako celku o 1,7 roku u mužů a o 1,4 roku u žen. Kromě Prahy měli o více než jeden rok vyšší naději dožití oproti republikové hodnotě také muži v Královéhradeckém kraji (+1,2 roku). Na druhé straně se pak od průměru výrazně odchyloval Ústecký kraj, kde byla naděje dožití u mužů i u žen o 2,0 roku nižší, a dále Karlovarský kraj s odchylkou –1,3, resp. –1,4 roku od hodnot pro Česko.

Vývoj naděje dožití v krajích Česka mezi obdobími 2018–2019 a 2022–2023 potvrdil celkové zlepšení úmrtnosti v čase, a to i v regionech, které byly výrazněji zasaženy pandemií. Nejvíce se zvýšila naděje dožití u mužů ve Zlínském kraji (o 0,7 roku), v Plzeňském kraji a v Kraji Vysočina (v obou o 0,6 roku). Pouze v Praze byla naděje dožití mužů pro období 2022–2023 nižší (o 0,2 roku) než v období před pandemií. U žen došlo k největšímu nárůstu (o 0,9 roku) v Karlovarském kraji, následovaném Prahou (+0,8) a Středočeským krajem (+0,7). Při porovnání období 2008–2009 s 2022–2023 rostla naděje dožití nejvíce u mužů v Praze (o 2,8 roku), dále v krajích Středočeském (o 2,5 roku) a Olomouckém (o 2,2 roku). U žen zaznamenaly největší nárůst naděje dožití v kraji Zlínském (o 3,1 roku), dále ve Středočeském a Královéhradeckém (u obou o 2,6 roku).

Zajímavý je pohled na rozdíl v naději dožití mezi muži a ženami, který se v jednotlivých krajích výrazně lišil. Například v Královéhradeckém kraji měly ženy naději dožití o 4,8 roku vyšší než muži, zatímco v Moravskoslezském kraji tento rozdíl dosahoval 6,6 roku. Mezi kraje s nižším rozdílem patřil také kraj Plzeňský (5,2) a Jihočeský (5,4), zatímco vyšší rozdíly byly zaznamenány v kraji Zlínském (6,4) a Olomouckém (6,3).

Naděje dožití při narození podle krajů v letech 2022 až 2023 (roky)

Zdroj: ČSÚ

Naděje dožití podle věku

Rozdíly v naději dožití při narození jsou dány odlišnými mírami úmrtnosti. Rozklad rozdílu na příspěvky jednotlivých věkových skupin umožňuje lépe pochopit, které věkové skupiny přispěly více či méně ke změně naděje dožití v průběhu času. Pro tyto účely byly sledovány věkové skupiny 0–14, 15–39, 40–64, 65–74, 75–84 a 85 a více let.

Ve sledovaném období, mezi roky 2009 a 2023, došlo k růstu naděje dožití při narození v Česku u mužů o 2,7 roku a u žen o 2,5 roku. U mladších věkových skupin, konkrétně ve věku 0–14 let a 15–39 let, zůstala úmrtnost téměř nezměněná. To znamená, že jejich podíl na celkovém růstu naděje dožití při narození byl nepatrný. Ke zvýšení naděje dožití nejvíce přispěly u mužů věkové skupiny 40–64 let (+1,3 roku), 65–74 let (+0,6 roku) a 75–84 let (+0,5 roku). Přestože se úmrtnost mužů ve věku 85 a více let zlepšila, její podíl na celkovém růstu naděje dožití při narození byl poměrně nevýznamný. U žen se na zvýšení naděje dožití při narození nejvýrazněji podílela věková skupina 75–84 let (+0,8 roku), dále věková skupina 40–64 let (+0,6 roku) a 65–74 let (+0,5 roku). U žen ve věku 85 let a více došlo ke zlepšení úmrtnosti, které se příznivě promítlo do zvýšení naděje dožití při narození (o 0,5 roku).

Podrobné úmrtnostní tabulky podle pohlaví pro Česko, regiony soudržnosti, kraje, okresy a správní obvody obcí s rozšířenou působností jsou spolu s metodickými vysvětlivkami dostupné v publikaci Úmrtnostní tabulky na stránkách Českého statistického úřadu. Od roku 2023 jsou údaje prezentovány ve Veřejné databázi.