Nad financováním české vědy visí stále otazníky

Současná dobrá kondice české ekonomiky se promítá i do ochoty podniků více investovat do vlastního výzkumu a vývoje (VaV). Dominantní pozici zaujímají firmy pod zahraniční kontrolou. Mnohé z nich u nás v posledních letech rozšířily svá technologická a vývojová centra a stále nabírají nové zaměstnance. V rámci velkých firem se VaV v České republice orientuje převážně na několik vybraných oblastí, především se jedná o zpracovatelský průmysl a VaV v informačních a komunikačních technologiích. Zde hraje prim vývoj komponentů dopravních prostředků a vývoj softwaru.  Naopak velké firmy, které v České republice vynakládají přes 100 mil. Kč ročně na VaV v high-tech oborech biotechnologií a nanotechnologií, se dají spočítat na prstech jedné ruky.
Důležitým a stále neuspokojivě vyřešeným aspektem je financování české vědy z veřejných prostředků. Zatím se nepodařilo aplikovat žádnou scientometrickou metodu, které by se dostalo širokého uznání.
Obecně se dá hovořit o střetu mezi zastánci kvantitavní a kvalitativní formy hodnocení vědecké výkonnosti.
Kvantitativní forma, lidově zvaná kafemlejnek, počítá s přidělováním bodů za jednotlivé výsledky vědecké práce, především odborné články a publikace. V tomto systému jde především o počet výsledků, tzn. chrlení co největšího počtu článků.
Naopak kvalitativní forma se snaží především zohlednit obsah vědeckých prací. Kdo by však měl posuzovat kvalitu jednotlivých prací a na základě jakého klíče provádět hodnocení, zůstává nevyřešené. Selský rozum říká, že ideální by byla metoda, která by dokázala zohlednit obě výše načrtnuté formy hodnocení.
A ještě malá poznámka. Na výzkum a vývoj v přírodních a technických vědách směřuje největší díl veřejné podpory, např. vznikají nová výzkumná centra, jejichž výstavba je z 85% financovaná z prostředků Evropské unie.
Z peněz Evropské unie se postavilo i několik nových science center. Ta slouží především popularizaci vědy a vzbuzení zájmu o svět vědy mezi žáky základních a středních škol.
Jestli právě návštěva science center  v České republice povede k přeskočení jiskry a nastartování kariéry nových českých Heyrovských a Wichterlů, pak to bude pro náš výzkum a vývoj opravdu dobře.