Na pomoc investorům do umění

Při posuzování díla výtvarných umělců vyvstává problém, jak objektivně změřit hodnotu jejich prací a na základě jakých kritérií porovnávat různé umělce mezi sebou. Zajímavým pokusem o nezaujatý popis současné výtvarné scény u nás je J & T Banka Art Index, který posledních sedm let připravuje portál ART+ ve spolupráci s J & T Bankou. Jedná se o aktuální pořadí českých umělců narozených po roce 1950 sestavené na základě jejich aktivního působení v oboru a posouzení úspěšnosti umělecké kariéry. Index zohledňuje účasti na výstavách a bienále, výtvarná ocenění, zastoupení galeriemi a další počiny, jako jsou knižní monografie či realizace ve veřejném prostoru. Vše se boduje a výsledné pořadí vzniká prostým součtem bodů za posledních deset let.

Tato metodika je formalizací běžné praxe, kdy se renomé umělců i v odborných kruzích přinejmenším zčásti odvíjí od toho, na jakých výstavách a v jaké společnosti se jejich díla objevila a objevují.

Body za výstavy

Bodová hodnota sledovaných počinů je vázána na prestiž pořádající organizace. Nejvýše bodované jsou samostatné výstavy ve velkých zahraničních výstavních institucích a účasti na mezinárodních skupinových přehlídkách, jako je např. Bienále současného umění v Benátkách. Světové galerie jsou členěny do tří bodových kategorií, domácí dokonce do pěti. Zatímco za výstavu v kavárně či příležitostném výstavním prostoru jsou jeden nebo dva body, samostatná výstava v Národní galerii nebo Galerii Rudolfinum má více než desetinásobnou hodnotu.

Bodovány jsou aktivity všech českých či v Česku vystudovaných umělců, zveřejňováno je jen pořadí na prvních sto místech. Celkem index čítá již na 2 500 jmen – jde o autory narozené po roce 1950, jejichž díla se v posledních letech objevila na nějaké výstavě nebo prošla aukčním trhem. Pro účely indexu pro rok 2020 bylo například bodováno přes 800 výstav doma i v zahraničí, kterých se zúčastnilo více než tisíc umělců. Pokud budeme předpokládat, že nejstarší autoři vstoupili na výtvarnou scénu v 70. letech, znamená to, že každou dekádu reprezentuje 400 až 500 jmen. Zveřejňovaná stovka tak představuje ani ne pět procent autorů, kteří jsou na současné výtvarné scéně nejviditelnější.

Zjednodušený popis aktuální situace

Zvolená metodika do jisté míry zvýhodňuje mladší autory. Jednak tím, že index zohledňuje celou jejich výstavní historii, za druhé pak v tom, že autoři na začátku kariéry se zpravidla účastní většího počtu výstav než již etablovaní umělci. Index však není zamýšlen jako definitivní hodnocení významu a uměleckých kvalit jednotlivých autorů, ale právě jako zpráva o aktuálním stavu české výtvarné scény. Jako každý index je i J & T Banka Art Index zjednodušeným popisem velice komplexní situace. Nelze automaticky klást rovnítko mezi umístěním v indexu a uměleckou kvalitou díla. Vysoké umístění neznamená nutně, že daný autor je významnějším umělcem než někdo, kdo se umístil níže či se do první stovky vůbec nedostal. Kdyby podobný žebříček existoval za první republiky, je pravděpodobné, že například František Kupka, který je dnes obecně považován za nejvýznamnějšího českého umělce 20. století, by se umístil maximálně v druhé polovině první stovky, neboť v meziválečném období stál spíše stranou výstavního provozu.

Index je třeba chápat primárně jako zprávu o tom, jak je který autor na současné scéně viditelný a jak často vystavuje v renomovaných institucích. Co to znamená z hlediska dlouhodobého hodnocení, je otázkou. Lze jistě najít řadu příkladů autorů, kteří byli ve své době vysoce ceněni, ale dnes jsou stranou zájmu. V případě umění od 19. století dále nicméně také platí, že mezi nejoceňovanější a nejdražší autory českého umění patří ti, kteří nějakým způsobem fungovali i v mezinárodním kontextu. I proto J & T Banka Art Index boduje nejvýše právě zahraniční úspěchy jednotlivých umělců. Potenciálním sběratelům a investorům, kteří zvažují nákup současného umění, může index pomoci v orientaci na současné výtvarné scéně. Nutno však dodat, že prodejní ceny, ať již dosahované na aukcích, či účtované při prodeji prostřednictvím galerií, nepatří mezi sledovaná kritéria a na finální pořadí nemají žádný vliv. Úspěšnost umělce na trhu sice může být pro kupující též důležitou informací, jde však o oblast, pro kterou nejsou k dispozici relevantní data. Komerční úspěch také ne vždy odráží úspěch na výtvarné scéně a naopak.

Sociologická zpráva

Index lze číst také jako svého druhu sociologickou zprávu o současné výtvarné scéně. Dvě třetiny autorů v první stovce se narodily po roce 1970. Umělci narození v 70. letech zároveň představují početně nejsilnější skupinu (45 %). Počet autorů narozených v 80. letech se během sedmi let zvýšil z patnácti na dvacet dva. Autorů narozených v 50. a 60. letech je shodně patnáct. Žen se v první stovce objevuje jednadvacet, tedy zhruba pětina. Totéž platilo i v předchozích letech. Preferovaným médiem zůstává malba, s níž v nějaké formě pracují více než čtyři desítky umělců. Zmínit lze také vysoký počet laureátů a finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého, nejznámější tuzemské umělecké ceny, která je od roku 1990 udělována autorům do 35 let. Vítězů ceny je v první stovce jednadvacet, dalších třiatřicet umělců bylo minimálně jednou vybráno mezi finalisty. Index tak potvrzuje relevantnost ceny, která je často kritizována za to, že preferuje jen určitou polohu současného umění.

Kdo je v čele

Na první příčce J & T Banka Art Indexu již druhým rokem figuruje Eva Koťátková, která na tomto postu vystřídala svého někdejšího pedagoga z pražské akademie Jiřího Kovandu. Osmatřicetiletá Koťátková je mezinárodně nejúspěšnější českou umělkyní své generace. Má za sebou desítky výstav doslova po celém světě a je mimo jiné jediným českým umělcem za posledních patnáct let, který byl pozván na hlavní, kurátorskou část benátského bienále. Jen v loňském roce se například zúčastnila výstav v Moskvě, Kolíně nad Rýnem, Turíně, Lovani a Vídni. Koťátkovou lze označit za konceptuální sochařku, ve svých rozměrných instalacích a performancích se často zabývá tématem vztahu jedince a restriktivního systému, reprezentovaného školou či psychiatrickým zařízením.

Z dalších umělců v první desítce patří mezi nejznámější Kateřina Šedá na třetím místě, Krištof Kintera na páté příčce nebo desátý Jiří David. Z malířů se nejvýše umístil Josef Bolf, který byl v roce 2020 devátý.

První stovka indexu je poměrně stabilní, každoročně se obmění zhruba desítka jmen. V jejím rámci nicméně nejsou výjimkou ani meziroční posuny o deset či více příček. Ty však nelze přeceňovat, neboť bodové rozdíly, zejména v druhé polovině první stovky, jsou poměrně nízké. Rozdíl v počtu bodů mezi umělci na 100. a 50. místě odpovídá rozdílu mezi Zbyňkem Baladránem na čtvrté a Krištofem Kinterou na páté příčce.

Kolik stojí jejich díla

Jako doplněk k hlavnímu indexu jsou v posledních letech zveřejňovány také přehledy deseti umělců, kteří v uplynulém roce získali nejvíce bodů za domácí a zahraniční výstavy. Samostatně ART+ zpracovává také přehled, kteří autoři se nejlépe prodávají na aukcích. Pro současné umění nejsou aukce prioritní, nejdůležitější prodeje se zpravidla odehrávají mimo ně, přesto však jde o zajímavou doplňující informaci. Nejúspěšnějším autorem J & T Banka Art Indexu na aukčním trhu je osmašedesátiletý Jan Merta, který v aktuálním indexu figuruje na 30. příčce. Za Mertovy obrazy a kresby dražitelé v posledních deseti letech utratili přes 26 milionů korun. Titul nejdražšího autora pak patří devětačtyřicetiletému Federicovi Díazovi, který naposledy obsadil 57. místo. Díazova socha LacrimAu, zlatá kapka vytvořená pro Expo 2010 v Šanghaji, se před třemi lety na jedné z pražských aukcí prodala za 6,5 milionu korun.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Statistiky