Na počátku demografie

Jednou z osobností, které se zasloužily o uplatňování moderních metod při studiu populacímměst a států, byl anglický obchodník John Graunt.

Muž, který je považován za zakladatele demografie a původce prvních úmrtnostních tabulek, se narodil 24. dubna 1620 v Londýně. Jeho otec obchodoval s textilem, a John v provozování této živnosti přirozeně pokračoval. Ve věku jednadvaceti let se stal členem profesního sdružení Drapers' Company, které řídilo obchodování s oděvy v Londýně a dohlíželo na dodržování pravidel. Po otcově vzoru se zajímal o věci veřejné. Angažoval se například v londýnské městské radě, ve společnosti New River Company, která se starala o zásobování města vodou, nebo v londýnské domobraně. Díky těmto aktivitám byl veřejně známou a všeobecně oblíbenou osobou. Pro rozvážnost a bystré uvažování si jej lidé často volili jako smírčí autoritu při různých sporech. Dochované záznamy také uvádějí, že měl skvělý smysl pro humor. Stýkal se s mnoha význačnými osobnostmi, umělci, vědci, obchodníky i politiky své doby.

Kombinace dat z různých zdrojů

Pro Grauntovu práci na poli demografie se stalo nejdůležitější jeho přátelství se sirem Williamem Pettym, ekonomem, statistikem a vojenským lékařem. Po diskuzi s ním se totiž pustil do důkladného studia souhrnných zpráv o úmrtích a křtech, které na základě záznamů z círekvních matrik vycházely v Londýně tiskem průběžně každý týden. Bohatší podnikatelé v nich sledovali průběh různých epidemií a odhadovali dopad na své obchody, případně se rozhodovali o dočasném vystěhování z města.

Graunt usoudil, že z nich lze vyčíst mnohem více užitečných informací. Aby mohl svůj záměr uskutečnit, musel nejprve různorodé a mnohdy dosti nepřesné zprávy uspořádat, a data z nich seřadit do přehledných tabulek. Ke kontrole, zda jsou údaje v tabulkách správné, si dokonce pomohl i prostřednictvím postupů z podvojného účetnictví. Stal se tak pravděpodobně prvním člověkem, který použil pro analýzu údajů o zdraví a nemocech matematické metody. Ke svým tabulkám zároveň připojil podrobný návod, jak je správně číst a používat.

V oblasti demografie přišel Graunt s několika novými metodami, které se později staly základem moderních prací s demografickými daty. V prvé řadě založil odhad počtu obyvatel Londýna na údajích o křtech novorozenců, pohřbech zesnulých a počtu domů ve městě. Tyto tři zdroje informací následně ještě doplnil výpisy z daňové evidence. Záznamy o daních využil i při odhadech počtu obyvatel v celé Anglii a Walesu, a poprvé v historii tak stanovil velikost populace na základě odvození z jiných dat, nikoliv fyzickým sečtením všech nebo vybraného vzorku osob. Novátorské bylo rovněž použití údajů o pravděpodobnosti dožití při stanovení podílu jednotlivých kohort na celkové populaci. Touto metodou Graunt odhadl počet mužů schopných nosit zbraň, a tedy způsobilých k vojenské službě, což zaujalo krále Karla II. a přimělo ho vydat osobní doporučení, aby byl Graunt přijat za člena Královské společnosti.

V ní se Graunt v únoru 1662 uvedl spisem Natural and Political Observations made Upon the Bills of Mortality. Kniha měla okamžitý úspěch. Ještě týž rok vyšlo druhé vydání a v pozdějších letech několik dalších. Její obsah inspiroval mnoho následovníků k využití numerické analýzy ve vědeckém výzkumu i v každodenních záležitostech. Tabulky úmrtnosti se brzy začaly sestavovat i v dalších evropských městech a Grauntovy metody se osvědčily například při prokazování účinnosti očkování proti neštovicím v 18. století.

Data mají sloužit praxi

Graunt byl přesvědčen, že demografická a epidemiologická data, která trpělivě shromažďoval a vyhodnocoval, by měla být využívána pro zlepšení politiky a obchodu. Zároveň by se lidé díky znalosti dat měli být schopni vyhnout investování času, úsilí a peněz do věcí, které nemají naději na úspěch.

Ve své práci se také snažil důsledně rozlišovat mezi morbiditou a mortalitou, tedy nemocí, jíž daná osoba trpěla, a příčinou její smrti. Byl rovněž první, kdo na základě reálných dat ze zpráv o úmrtí vypočítal kojeneckou úmrtnost. Pečlivým vyhodnocením dat odhalil, že v Londýně se lidé dožívají nižšího věku než na venkově a rodí se zde méně dětí. Tuto skutečnost dal do souvislosti s ovzduším znečištěným od kouře ze spalování uhlí a se zhoršenými hygienickými podmínkami. V souladu s tímto zjištěním usoudil, že nejlepším indikátorem zdravého životního prostředí je dlouhověkost obyvatel.

Na reálných datech rovněž ukázal, že poměr mužů a žen je přibližně stejný. V polovině 17. století totiž panoval většinový názor, že ženy převažují nad muži v poměru tři ku jedné. Toto mylné přesvědčení vedlo k vážným diskuzím, zda by bylo vhodné uzákonit polygamii. Graunt se stavěl jednoznačně proti, a to nejen vzhledem k číslům nebo ke svému náboženskému přesvědčení. Upozorňoval totiž na skutečnost, že tam, kde byla polygamie povolena, byly ženy považovány za pouhé služebné, místo aby se těšily rovnoprávnému vztahu s manžely.

Závěr života v chudobě a nelibosti

V září 1666 došlo v Londýně k velkému požáru, který postihl i Grauntův majetek. Velké ztráty už nebylo možné nahradit a Graunt byl nucen vyhlásit bankrot. Vzhledem k tomu, že konvertoval ke katolicismu a odmítal navštěvovat bohoslužby anglikánské církve, která v té době upevňovala svou pozici, nedostalo se mu ani přes obecnou známost a přátelství s mnoha význačnými osobnostmi potřebné pomoci. Zemřel chudý na žloutenku a onemocnění jater ve věku nedožitých 54 let.

Knihu o životě a díle Johna Graunta najdete zde.