Mzdy v Česku konečně ožily

V posledním roce se průměrná mzda zvyšovala sedmiprocentním tempem, výrazně rychleji než ceny, reálně tedy rostla. Zatím se však nepodařilo dohnat propad z předchozích dvou let.

Zvyšování mezd probíhalo v kontextu stále velmi nízké nezaměstnanosti, kterou nezvýšila ani postupná integrace uprchlíků z Ukrajiny. Lépe řečeno uprchlic, protože typicky šlo o ženy s dětmi. Právě ženy stály výhradně za nárůstem počtu pracujících, meziročně jich podle Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) přibylo 118 tisíc, u mužů počet přinejlepším stagnoval.

Zapojování žen do zaměstnání napomáhalo i rozšiřování možností pracovat na zkrácený úvazek. Počet zkrácených úvazků meziročně vzrostl o 40,0 tisíce, respektive 9,0 %, a jejich počet tak dosáhl 483,3 tisíce. Zkrácenou pracovní dobu mělo 14,4 % pracujících žen a jako nejčastější důvod uváděly péči o dítě. Na druhé straně rostl podle VŠPS také počet lidí kombinujících dvě zaměstnání.

Kromě ukrajinských občanů do Česka přicházeli za prací také cizinci z dalších zemí. Na konci roku 2024 bylo na Úřadu práce ČR registrováno celkově 846 tisíc zaměstnanců s cizím státním občanstvím a MPO evidovalo 132 tisíc cizinců s živnostenským oprávněním. Rychle přibývalo občanů Filipín, altaké Číny, Indie, Bangladéše, Kazachstánu a Egypta. Na druhé straně ubývali pracovníci ze zemí Evropské unie: Poláci, Maďaři, Rumuni a Bulhaři, pro které české mzdy již přestávají být atraktivní.

Míra ekonomické aktivity tímto způsobem vystoupila na rekordní hodnotu 77,8 %, meziročně se zvýšila o 0,4 p. b. Před dvaceti lety byla zhruba na 70 %. Česko tak vloni zažívalo, navzdory válečné situaci a přetrvávající nejistotě, vcelku prosperující období, kdy trh práce byl makroekonomicky stabilizovaný.

Přeliv zaměstnanců do služeb

To však naprosto neznamenalo, že by se na něm nic nedělo! Probíhala čilá fluktuace zaměstnanců, která se projevovala i značnými přesuny mezi odvětvími. Především byl zjevný přechod části zaměstnanců z průmyslu do sektoru služeb. Údaje podnikových statistik ukazují, že v pěti sekcích odvětvové klasifikace CZNACE se počet zaměstnanců meziročně snížil o 26,4 tisíce, zatímco v jedenácti sekcích se naopak zvýšil o 31,5 tisíce, ve zbylých dvou stagnoval. Zpracovatelský průmysl přišel o 20,5 tisíce pracovních míst, což relativně znamenalo 1,9 %. Z větších zpracovatelských oborů prosperovala jen výroba potravinářských výrobků, kde se počet zaměstnanců zvýšil o 2,7 %. Relativně největší snížení nastalo v těžbě a dobývání, kde stavy meziročně klesly o 7,8 %. V tomto kdysi významném odvětví tak zbylo už jen 16,8 tisíce zaměstnanců.

Nárůst počtu se na druhé straně odehrával zejména u činností v oblasti nemovitostí, které si připsaly zvýšení o 7,4 tisíce, což v tomto menším odvětví představovalo meziroční nárůst o 17,2 %. Dále ve zdravotní a sociální péči s přírůstkem 6,9 tisíce míst (relativně 2,0 %) a pak ve vzdělávání s nárůstem o 5,3 tisíce, resp. o 1,6 %. Je dobré si též všimnout sekce profesní, vědecké a technické činnosti, kde přibylo 3,8 tisíce míst, což je zvýšení o 2,2 %. V peněžnictví a pojišťovnictví se počet zaměstnanců zvýšil o 1,1 tisíce, což je nárůst o 1,6 %.

Tyto údaje navazují na dlouhodobý trend. Pokud se podíváme hlouběji do historie, co bylo před 20 lety, pak např. v těžbě a dobývání pracovalo v roce 2004 takřka třikrát více zaměstnanců a zemědělství jich mělo o polovinu více. V průmyslu celkově ubylo 11 % zaměstnanců, ve stavebnictví 18 % a v dopravě a skladování 6 %. Na druhé straně za těch 20 let významně vzrostly počty pracovních míst v informačních a komunikačních činnostech (o 84 %), v administrativních a podpůrných činnostech (o 60 %), v profesních, vědeckých a technických činnostech (o 48 %) a nakonec ve zdravotní a sociální péči (o 43 %), což je především důsledek stárnutí české populace a nutnosti postarat se o větší počet seniorů.

Ovšem tři odvětvové sekce zůstaly i po dvaceti turbulentních letech početně nezměněné: ubytování, stravování a pohostinství, dále kulturní, zábavní a rekreační činnosti a – navzdory mýtům a dezinformacím, které se neustále objevují – také veřejná správa a obrana.

Dobrý rok po dvou špatných

Pokud jde o vývoj mezd, je nutné sledovat dvě statistické časové řady vedle sebe, abychom získali celkový obraz. První je samotný růst nominální průměrné mzdy, druhá růst spotřebitelských cen (inflace), který často dokáže celý přírůstek zničit. K takovému poklesu reálné kupní síly výdělků došlo za posledních 20 let hned dvakrát.

V prvním případě se jednalo o roky 2012 a 2013, kdy reálná průměrná mzda poklesla o 2,3 %. Tomu předcházelo nejprve ochlazení růstu mezd od roku 2008 po vypuknutí velké světové finanční krize. V následné vlně v roce 2013 došlo i k ojedinělému zastavení nominálního růstu, kdy průměrná mzda klesla meziročně o 32 Kč. Růst cen v tomto případě nehrál až tak významnou roli, za zmíněné dva roky vzrostly ceny o 4,7 %.

Růst nominální a reálné mzdy (%)

Zdroj: ČSÚ

Opačně tomu bylo v letech 2022–23, kterým předcházela delší konjunktura 2015–19 a covidové období 2020–21. V roce 2022 průměrná mzda nominálně vzrostla o 4,3 %, ovšem ceny se zvýšily o rekordních 15,1 %, takže reálně došlo k propadu průměrné mzdy o 9,4 %. V roce 2023 se nominální mzdový růst dostal na 8,0 %, ale i ten byl překonán cenovým skokem o 10,7 %, takže pokles reálné průměrné mzdy ještě pokračoval (2,4 %). Teprve v loňském roce se kyvadlo přehouplo, když růst cen zvolnil na 2,4 %, zatímco mzdy nominálně stouply o 7,1 %, a reálně tedy o 4,6 %. Přiložený graf ukazuje tento vývoj detailněji na čtvrtletních údajích.

Mzdový růst byl v posledních dvou letech hnán jednak nedostatkem pracovní síly, jednak právě rostoucími nároky zaměstnanců, kterým se zvyšovaly životní náklady. Sedmi až osmiprocentní nominální růst byl srovnatelný s roky 2018–19, kdy doznívala delší konjunktura, tedy jeden z historicky nejvyšších. Navíc je nutné zdůraznit, že především vloni působila na růst celkové průměrné mzdy výrazná brzda ve formě zmrazení platů v odvětví veřejné správy a obrany a ve vzdělávání. Bez těchto dvou sekcí by ve 4. čtvrtletí 2024 průměrná mzda vzrostla meziročně dokonce o 8,3 %, s nimi se zvýšila jen o 7,2 %.

Někomu hodně, někomu nic

Mzdová dynamika byla tedy na konci roku 2024 velmi různorodá podle odvětví či skupin zaměstnanců. Nejvyšší nominální meziroční nárůst (16,0 %) bychom ve 4. čtvrtletí 2024 našli u sekce činnosti v oblasti nemovitostí. S odstupem následují profesní, vědecké a technické činnosti s 12,2 % a ubytování, stravování a pohostinství s 10,3 %. Ostatní sekce se držely pod desetiprocentní hranicí. Nejvíce se k ní přiblížilo stavebnictví s 9,9 %, a pak zdravotní a sociální péče s 9,2 %. Zaměstnancům v těchto odvětvích se reálná kupní síla mezd zvýšila meziročně výrazně.

Zcela obrácená situace byla u již zmíněných dvou odvětví, kde pracuje dohromady 644,5 tis. zaměstnanců. Ve vzdělávání a ve veřejné správě a obraně se meziročně zvýšila platová úroveň pouze o 2,3 %, což bylo pod hranicí míry inflace (2,9 %). To znamená, že u zaměstnanců těchto dvou odvětví s převahou státních zaměstnanců došlo ve 4. čtvrtletí 2024 k dalšímu propadu reálných mezd, a to po předchozích třech letech snižování jejich kupní síly. K další výjimečné situaci došlo v těžbě a dobývání, kde při dramatickém poklesu počtu zaměstnanců (o 7,8 %) došlo jen k zanedbatelnému nárůstu průměrné mzdy o 663 Kč, To představovalo 1,2 % a bylo to nejméně ze všech sekcí. Kromě uvedených tří odvětví se reálné mzdy zaměstnanců ve 4. čtvrtletí 2024 meziročně zvýšily.

Průměrné hrubé měsíční mzdy ve vybraných odvětvích (Kč)

Zdroj: ČSÚ