Může za nízkou nezaměstnanost demografický vývoj?

Na přelomu let 2015–2016 byl výkon české ekonomiky již zotavený z recese. Ve 2. čtvrtletí 2016 míra nezaměstnanosti osob ve věku 15–64 let poklesla na 4,1 % a ČR vykázala absolutně nejnižší úroveň nezaměstnanosti v celé EU28.

Trh práce jako multifaktorový fenomén

Trh práce můžeme vidět jako dynamický systém, který je ovlivňován ekonomickými, demografickými, politickými i jinými vlivy. Vedle výkonu ekonomiky zde mohou působit faktory jako: politika zaměstnanosti (důchodový věk), systém vzdělávání, příjmová situace, hlídání dětí, vzdělání, zdravotní stav, profese, lokalita, případně i saldo migrace apod.
Demografické hledisko není zanedbatelné. Populaci v ekonomicky aktivním věku můžeme považovat za rezervoár pracovní síly. Do pracovního trhu se zapojují lidé, kteří ukončili vzdělávací proces. Ti, kteří dosáhli důchodového věku ho na druhé straně postupně opouštějí. Věková struktura populace se však mění. Záporná bilance přírůstků lidí v produktivním věku, která je velkým problémem pro tzv. průběžný důchodový systém už nyní, bude dříve nebo později ovlivňovat i pracovní trh.

Model vývoje ekonomicky aktivní populace

Rozhodování o zapojení či opuštění pracovního trhu je individuální. Nelze jej proto úplně přesně namodelovat. Vycházejme tedy ze zjednodušujícího konceptu představujícího teoretickou pracovní sílu v produktivním věku mezi 20. rokem života a důchodovým věkem.
Pro srovnání vlivu prodlužování navrhovaného ještě „nezastropovaného“ důchodového věku a stavu kolem roku 2003, kdy odcházely do důchodu ročníky 1942 u mužů (61 let + 2 měsíce) a 1945 u žen (58 let žena s 1 dítětem), byla provedena modelace také zvlášť pro ženy a muže.

Výpočet „síly“ ročníku

Pro výpočet „síly“ ročníku použijeme počet dětí ve věku 0–1 roku. Počet dětí v následujícím roce n + 1, tj. ve věku 1–2 roky, bude vycházet ze stavu 0–1letých v předchozím roce „n“. Saldo migrace a úmrtnost zanedbáme. Pokud tedy vidíme, že dětí ve věku 0–1 roku v roce 1974 bylo 190 876, je předpoklad, že přibližně toto množství lidí se zapojilo do pracovního trhu v roce 1994 ve věku 20 let. Důchodového věku dosáhnou v 66 letech + 6 měsíců, tj. v letech 2040–2041.

V době recese kulminovala populační křivka

Populační vlna v 70. letech byla vystřídána poklesem, který pokračoval až do roku 1999, kdy bylo například evidováno oproti roku 1974 pouze 46,7 % dětí. Podíl dívek v dětské populaci se v období 1958–2014 pohyboval v rozmezí 48,2 až 49,3 %, nikdy nepřekročil polovinu, neboť se rodí více chlapců než dívek.
V grafech jsou porovnávány stavy v produktivním věku. Pro muže i ženy je patrná kulminace v době vrcholící ekonomické recese (2008–2010). Je patrné, že prodloužení důchodového věku mělo potenciál zadržet na pracovním trhu poměrně znatelné množství ekonomicky aktivní populace, zejména žen. Z původního počtu 92 985 dívek a 97 891 chlapců (1974) se „nezastropovaného“ důchodového věku dožije 83 911 (90,2 %) žen a 78 070 (79,8 %) mužů. To znamená o 7,5 p. b. mužů a 5,1 p. b. žen méně než při zmíněném důchodovém věku 61/58.
V době ekonomické recese tak byl pracovní trh pod dvojím tlakem. Ekonomika negenerovala dostatek pracovních míst a zároveň kulminovala populační křivka. Ekonomické oživení po roce 2014 se již potkává s poklesem počtu lidí v produktivním věku a to i navzdory prodloužení důchodového věku.
Z tabulky Vývoj počtů pracovních míst a uchazečů je patrný přírůstek uchazečů při stagnující nabídce pracovních míst 2012–2013. V tomto období již populační „vrchol“ ustupuje. V roce 2014 přibylo asi 23 tis. volných pracovních míst a ubylo 55 tis. uchazečů.
Za současnou extrémně nízkou nezaměstnaností můžeme se vší pravděpodobností hledat kombinaci různých vlivů. V první řadě je nutné zvýraznit význam ekonomického růstu. Na druhé straně je patrné, že současný demografický vývoj nahrává uvolnění tlaku na pracovní trh, kdy snižování stavu domácí ekonomicky aktivní populace napomáhá vysoké míře zaměstnanosti.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo