Mou vizí je rozvoj v oblasti administrativních zdrojů dat

Jak hodnotíte uplynulých pět let? Která z přijatých opatření považujete za zásadní?

Vedení ČSÚ jsem v roce 2010 přebírala v podmínkách ekonomické krize, plošných rozpočtových škrtů a sílících tlaků ze strany podnikatelské sféry a politické reprezentace na snížení administrativní zátěže napříč státní správou. Tato si­tuace zcela jasně předurčila mantinely, ve kterých jsem se pohybovala při nastavování priorit Úřadu. Nejdůležitější se stalo hledání úspor v oblasti hospodaření tak, aby byl zabezpečen dostatek prostředků na rutinní produkci statistiky a zároveň na nezbytné rozvojové aktivity.

Jsou již viditelné výsledky?

Současný model hospodaření Úřadu, který jsme vybudovali, umožňuje vytvářet rezervy a zároveň poměrně důstojně čelit úsporné rozpočtové politice posledních let. Zároveň s tím se nám podařilo zrealizovat několik významných rozvojových projektů spolufinancovaných z fondů EU, díky kterým dnes máme velmi moderní integrované nástroje statistického produkčního procesu. Tyto budou základem rozvoje ČSÚ minimálně v následující dekádě.

Můžete vzpomenout některé významné úspory z posledních pěti let?

Nejvýznamnější a zároveň nejbolestivější úspory souvisely s celkovým zeštíhlením organizační struktury Úřadu, v jejímž rámci došlo k redukci přibližně 100 pracovních míst. Pokud se týká provozní činnosti, ušetřili jsme např. v souvislosti s nákupem energií na komoditní burze, přesoutěžením zakázek na datové a mobilní služby, celkovým omezením tisku v souvislosti s elektronizací či snížením tuzemského cestovného díky efektivnější koordinaci práce terénních pracovníků. Velmi příznivý efekt mělo zřízení odboru veřejných zakázek, který do mého nástupu na Úřadu neexistoval a který významně přispěl k profesionalizaci aktivit v dané oblasti. Vyplatila se nám i nová strategie uzavírání smluv s dodavateli IT, kdy standardně požadujeme zpřístupnění zdrojových kódů tak, abychom v budoucnu mohli realizovat otevřené soutěže. Konkurenční prostředí, které existuje v řadě odvětví, nám umožňuje dosáhnout velmi příznivých cen. Např. mobilního operátora jsme letos soutěžili již podruhé za pět let. Ač soutěž dosud není uzavřena, očekáváme úsporu na úrovni dvou třetin výdajů, které byly vynakládány před mým nástupem do funkce.

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

V září 2010 byla jmenována předsedkyní ČSÚ. Předtím působila jako rektorka (2007–2010) Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a prorektorka pro vědu a zahraniční vztahy (2001–2007). V letech 1993–1998 vedla odbor statistiky životního prostředí ČSÚ alokovaný v Ústí nad Labem. Kromě toho absolvovala tříletou praxi ve Statistické divizi Food and Agricultural Organization UN, kde zastávala funkci regionálního úředníka pro Evropu, země bývalého SSSR, Čínu a Mongolsko. Je členkou řady poradních orgánů ministerstev, vědeckých, uměleckých a oborových univerzit a vysokých škol v Česku a členkou řady mezinárodních odborných fór. Publikovala více než 20 domácích a zahraničních monografií, desítky vědeckých a odborných článků či výzkumných studií zaměřených na environmentální ekonomii a politiku životního prostředí s důrazem na makroekonomické aspekty tvorby a ochrany životního prostředí.

Jak jste již zmínila, po svém jmenování do funkce jste deklarovala, že snížíte administrativní zátěž respondentů. Jak se vám to daří?

Od mého nástupu na Úřad se celková administrativní zátěž zjišťování ČSÚ snížila o 35 procent. Ráda bych ale zdůraznila, že mnohem důležitějším úkolem je vysvětlit veřejnosti, že z hlediska celkového množství času věnovaného formulářům je statistika ČSÚ poměrně okrajovou činností ve srovnání s ostatními informačními povinnostmi vůči orgánům státní správy. Bohužel statistikou se běžně nazývá všechno, co souvisí s vyplňováním výkazů. Rozdíl statistiky např. od informačních povinností v oblasti daní je však výrazný a spočívá v tom, že statistická zjišťování jsou v rozhodující míře výběrová. Využíváme dopočty a další pokročilé techniky. Např. zjišťování P5-01, které charakterizuje ekonomické aktivity přibližně 1,1 mil. aktivních subjektů produkčních odvětví, je založeno na šetření „pouhých“ 30 tisíc jednotek. Další redukování zátěže by nezbytně vedlo k již nepřijatelnému snížení kvality dat.

Co tedy plánujete v této oblasti do budoucna?

Synergetický efekt celkového zefektivnění statistické služby a zároveň významného omezení zátěže respondentů spatřuji v dalším rozvoji využití administrativních zdrojů dat. Řadu let usilujeme o větší stupeň elektronizace a rovněž využíváme každé příležitosti pro uzpůsobení administrativních zdrojů našim potřebám. Tuto oblast považuji za klíčovou i do budoucna. Bohužel narážíme na rigiditu ze strany vlastníků administrativních zdrojů, tedy ministerstev a dalších orgánů státní správy. V této souvislosti závisejí další aktivity v oblasti snižování zátěže na podpoře ze strany resortu a akceptaci myšlenky, že by administrativní data měla být sdílena alespoň pro potřeby tvorby statistiky. Bez této podpory nemá statistika objektivní možnost k dalšímu zefektivnění.

Mohlo by k němu vést novelizované nařízení o evropské statistice?

Ano, zásadním způsobem totiž posiluje postavení národních statistických úřadů v oblasti přístupu a možnosti využívání administrativních zdrojů dat. Ve společnosti, potažmo státní administrativě, však chybí konsensus na tom, zda mohou být jednou sebraná data poskytnuta pro tvorbu statistických dat. Pokud samozřejmě splňují všechny požadavky statistického systému. V severských zemích se jedná o praxi zcela standardní. U nás je bohužel častým argumentem, že ČSÚ údajně nemá právo data využívat. Přitom zákon o státní statistické službě a nově i nařízení o evropské statistice jasně stanoví, že dané oprávnění máme. Ze zcela srozumitelných důvodů je toto oprávnění v zákoně formulováno obecně, jelikož nelze předvídat, které zdroje vzniknou za rok či za deset let. Resorty však hledají různé právní kličky a odpírají nám přístup ke svým administrativním zdrojům dat – nejčastěji s odkazem na to, že zákon výslovně neobsahuje ustanovení o konkrétním registru či databázi.

Hodláte v tomto směru podniknout nějaké kroky?

Dokud v této věci nebude silná politická podpora, nehneme se z místa. Úředníci budou samozřejmě stále velmi opatrní při sdílení jakýchkoliv dat, která jsou sbírána pro jiné než statistické účely, a statistika bude kritizována za to, že je nucena zvyšovat zátěž tím, že realizuje zjišťování k získání dat, která již někde existují. Nařízení o evropské statistice je samozřejmě významnou oporou. Nicméně v prvé řadě se jedná o změnu postojů napříč celou státní správou. Mou vizí je stav, kdy resorty budou společně s ČSÚ hledat možnosti, jak data efektivně a bezpečně sdílet.

Jak se ČSÚ od července vyrovnává s implementací služebního zákona?

K dnešnímu dni již proběhlo několik povinných výběrových řízení na pozice dosavadních vedoucích zaměstnanců. Již dnes je vidět, že přespříliš administrativně náročné procedury výběrových řízení přísně reglementované v zákoně se spíše soustřeďují na procesní a formální správnost než na samotný obsah. Už v průběhu legislativního procesu jsme kritizovali navrhovaný systém s tím, že pro ČSÚ jako instituci nezávislou a odbornou není zcela vhodný. Očekávám, že v budoucnu budeme mít velké problémy sehnat kvalitní lidi na odborné pozice. Čas ukáže.

Které rozvojové projekty jsou nyní před vámi?

Z těch významnějších bych jmenovala dokončení implementace a zabezpečení rutinního provozu projektu Redesign statistického informačního systému. Dále pak implementaci novelizovaného nařízení o evropské statistice, zejména v oblasti posílení přístupu k administrativním zdrojům dat či rozšíření koordinace státní statistické služby a prosazení tzv. Závazku o důvěryhodnosti statistiky na úrovni vlády. V delším časovém horizontu se jedná o reformy produkční a sociální statistiky, přípravu revize národních účtů a přípravu zcela nové koncepce flash odhadu HDP v termínu T+30 namísto dnešního T+45. Zmínit mohu i praktické uchopení potenciálu tzv. Big Data či aktivnější zapojení v rámci dalších projektů souvisejících s tzv. Vizí 2020, kterou v posledních letech aktivně prosazuje Eurostat.