Mladí na trhu práce

Míra ekonomické aktivity, která vyjadřuje podíl ekonomicky aktivních určitého věku k obyvatelstvu stejného věku, ve věkové skupině 15–19 let činila necelých 7 %. Ve věku 20–24 let byla ekonomicky aktivní v průměru v ČR více než polovina obyvatel. V obou věkových kategoriích nabyl ukazatel nejvyšší hodnoty v kraji Karlovarském. Naopak v hl. městě Praze byla míra ekonomické aktivity nejnižší, což je zřejmě podmíněno tím, že možnosti studia v sekundárním i terciárním stupni vzdělání jsou zde největší.

Ve věku 25–29 let, kdy už většina juniorů ukončila svá studia, se míra ekonomické aktivity přehoupla v ČR přes 80% hranici. Nejvyšší byla v Pardubickém kraji a v hl. městě Praze a nejnižší v kraji Ústeckém. Rozdíly mezi oběma pohlavími se s věkem zvyšují, část žen si po studiích plní své mateřské povinnosti. Největší rozdíl v míře ekonomické aktivity ve věku 25–29 let mezi pohlavími byl v Ústeckém kraji a činil 35 procentních bodů, mezi kraji byla u mužů druhá nejvyšší a naopak mezi ženami nejnižší.
Dobrá kondice ekonomiky se pozitivně projevila i na nezaměstnanosti juniorů a kopíruje situaci s podílem nezaměstnaných v jednotlivých krajích. S nejvyšší nezaměstnaností juniorů se potýkají regiony na severu Čech a Moravy (kraje Ústecký 7,51 % a Moravskoslezský 6,53 %) a naopak nejlépe je na tom hlavní město Praha (3,28 %) a Plzeňský kraj (3,38 %).

Nezaměstnanost juniorů byla ve většině krajů pod úrovní celkové nezaměstnanosti, pouze ve dvou krajích (Libereckém a Královéhradeckém) tomu bylo naopak. V těchto krajích se také uchazeči o zaměstnání ve věku 15–29 let podíleli na celkovém počtu uchazečů v kraji téměř čtvrtinou, to bylo nejvíc ze všech krajů. Ve většině krajů byla nezaměstnanost mužů vyšší než žen. Ve čtyřech krajích (Plzeňském, Jihočeském, Středočeském a Libereckém) převažoval podíl nezaměstnaných žen.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost