Minisčítání – zpestření výuky i zdroj zajímavých dat - 2. část

Další část výsledků šetření mezi žáky základních škol a víceletých gymnázií ve věku 9 až 15 let.

Pokračujeme v publikaci výsledků zábavně-vzdělávací akce Českého statistického úřadu pro děti nazvané Minisčítání. I když data získaná z tohoto šetření nejsou reprezentativní za všechny školy v České republice, výsledky poskytují velmi zajímavý vhled do myšlení a chování významné části dětské populace.

Celkem se Minisčítání v roce 2020 zúčastnilo 1 593 tříd z 298 škol a dotazníky vyplnilo 18 833 respondentů.

Cesta do školy

Na otázku, jakým dopravním prostředkem cestují do školy nejdéle, odpověděla téměř polovina dětí (49 %), že chodí pěšky. Pozitivní je, že od Minisčítání v roce 2018 podíl „pěšáků“ narostl o 2 procentní body.

Další poměrně velká skupina žáků používá k cestě některý ze tří motorových dopravních prostředků – auto (17 %), MHD (15 %) nebo meziměstský autobus (14 %).

Z mezikrajského srovnání vyplývá, že nejvíce (58 %) chodí pěšky do školy děti v Libereckém kraji, nejméně (42 %) v Pardubickém kraji. Autem se do školy dopravují nejčastěji (22 %) děti v Ústeckém a Jihočeském kraji, nejméně (12 %) pak v krajích Jihomoravském a Moravskoslezském. Pražské děti vykázaly nejmenší podíl cest meziměstským autobusem (6 %), ale zároveň nejvyšší podíl využívání MHD (31 %). Naopak nejvíce cest meziměstským autobusem vykazují děti v Královéhradeckém kraji (24 %), nejslabší využívání MHD se objevuje ve Středočeském kraji (9 %).

Drtivá většina žáků cestuje do školy méně než hodinu, více než polovina z nich má školu „za rohem“, neboť cesta do školy jim trvá do 10 minut. Slabá třetina žáků stráví cestou do školy 11 až 20 minut a o něco víc než desetina musí cestovat 21 až 30 minut. Jen každý pětadvacátý cestuje do školy 31 až 40 minut, delší časy se pak objevují jen v ojedinělých případech.

Nejdelší čas stráví cestou do školy děti v Praze, kde jich déle než 30 minut cestuje téměř pětina. Celostátní průměr je přitom 11 % a v Karlovarském kraji jsou to pouhá 3 %. Vzhledem k poměrné velké hustotě škol v Praze je zřejmé, že v rozhodování rodičů o tom, jakou konkrétní školu pro své dítě vyberou, hrají v hlavním městě velkou roli i jiná kritéria než jen vzdálenost od domova.

Proti výsledkům Minisčítání z roku 2018 se doba cesty do školy mírně prodloužila, ale tento rozdíl může být způsoben změněnou formulací otázek. Zatímco v roce 2018 děti označovaly konkrétní časy na škále po pěti minutách, tentokrát vybíraly z desetiminutových intervalů.

S čím děti pomáhají

Při pomoci s domácími pracemi se poměrně výrazně projevuje genderová nerovnost. S většinou prací pomáhají častěji dívky, což ovšem může být způsobeno výběrem činností, které byly dětem jako možné odpovědi předloženy. Pokud by se mezi nimi objevilo např. sekání dříví nebo mytí auta, pravděpodobně by se v nich více projevila aktivita chlapců. Ze sledovaných činností se chlapci více zapojují pouze do prací na zahradě. Práce na zahradě jsou zároveň jednou ze tří činností, s nimiž děti přestávají pomáhat s rostoucím věkem. Dále je to ještě prostírání stolu a péče o domácí mazlíčky a hospodářská zvířata. Ostatní činnosti vykonávají starší děti častěji než mladší.

V mezikrajském srovnání je zajímavá pomoc u hospodářských zvířat, která se objevuje nejčastěji v Jihočeském (20 %) a Královéhradeckém (19 %) kraji, velké zastoupení (18 %) má i v krajích Vysočina a Plzeňském. Ve stejných krajích je velmi silně zastoupena také práce na zahradě, nejvíce v Královéhradeckém kraji (73 %). Naopak nejméně často vykonávají obojí druh prací žáci v Praze (6 % práce u hospodářských zvířat, 50 % na zahradě).

Kam by děti rády cestovaly

Cestovatelská přání dětí účastnících se Minisčítání jsou poměrně realistická. Nejvíce z nich (26 %) by se nejraději vydalo po Evropě. Do Severní Ameriky by nejraději cestovalo 15 % dětí a stejné procento má touhu vydat se do vesmíru, což v čase, až dospějí, nemusí být tak nereálné, jak se to může zdát dnes. Po Čechách chce cestovat téměř stejně dětí (9 %) jako do Austrálie (8 %), do Antarktidy by se vydalo jen 1 % respondentů a žádné cestovatelské choutky nemají 4 %.

Rozdíly mezi chlapci a dívkami se projevují zejména v touze cestovat do vesmíru, který si jako cíl vybralo 19 % chlapců a jen 11 % dívek. Do Austrálie by chtělo jet 10 % dívek oproti 6 % chlapců.

S věkem narůstá zejména zájem cestovat do Severní Ameriky, kam se touží vydat 7 % desetiletých, ale už 19 % patnáctiletých. Volba Asie se mezi těmito věkovými kategoriemi zvedla ze 3 % na 11 %. Výrazně naopak klesla oblíbenost cest po Čechách (ze 17 % na 5 %) a po Evropě (z 28 % na 24 %).

Největší podíl peciválů žije v Olomouckém kraji, kde touhu cestovat vůbec nemá 6 % dětí. Nejméně dětí bez cestovatelských tužeb (3 %) se nachází v Praze a v krajích Jihočeském, Karlovarském, Královéhradeckém, Jihomoravském a Zlínském.

Oproti předchozímu Minisčítání v roce 2018 se výrazně zvýšil podíl dětí toužících cestovat po Evropě (ze 17 % na 26 %) a klesl podíl těch, kteří chtějí cestovat do Severní Ameriky a do vesmíru (z 23 %, resp. 22 % na 15 %).

Některé výsledky z Minisčítání 2020 jsme již zveřejnili v lednovém vydání Statistiky & My a další připravujeme na vydání příští. Podrobné informace o akci a detailní výsledky najdete na www.miniscitani.cz.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Sčítání lidu, domů a bytů