Minisčítání – zpestření výuky i zdroj zajímavých dat

Český statistický úřad připravil pro žáky základních škol a víceletých gymnázií ve věku 9 až 15 let zábavně­ -vzdělávací akci nazvanou Minisčítání. Děti si během ní osvojují základní principy sběru, zpracování a využívání statistických dat a učí se tato data interpretovat. První Minisčítání proběhlo v roce 2010 a o deset let později se uskutečnilo Minisčítání již popáté.

I když data získaná z tohoto šetření nejsou reprezentativní za všechny školy v České republice, výsledky poskytují velmi zajímavý vhled do myšlení a chování významné části dětské populace.

Celkem se Minisčítání v roce 2020 zúčastnilo 1 593 tříd z 298 škol a dotazníky vyplnilo 18 833 respondentů.

Děti komunikují hlavně elektronicky

První sada otázek se týkala způsobů komunikace a využívání ICT. Celkem nepřekvapivě se jako nejčastěji využívaný prostředek pro komunikaci s kamarády ukázaly sociální sítě. Využívá je 44% respondentů. Pomocí SMS nebo WhatsApp komunikuje více než čtvrtina žáků (28%), zatímco osobně jen 18%. E-maily a pošta jsou pro mladou generaci téměř mrtvé platformy.

Nejvíce jsou sociální sítě využívány pro komunikaci v krajích Moravskoslezském (59%), Královéhradeckém (53 %), Pardubickém (52 %) a Zlínském (52%). Naopak nejméně využívají sociální sítě žáci v Praze (30%) a ve Středočeském kraji (32%). V těchto dvou krajích bylo zároveň zjištěno nejčastější užívání SMS nebo WhatsApp (39%, resp. 36%).

Sociální sítě využívají o něco častěji dívky (46%) než chlapci (42%). Výrazněji se rozdíl mezi pohlavími projevuje v konkrétních sociálních sítích, na nichž mají respondenti svůj účet. Zatímco dívky mají účty častěji na Instagramu, Snapchatu, TikToku nebo Pinterestu, chlapci preferují YouTube. Instagram u nich zaujímá až druhé pořadí a oproti dívkám je značně méně zastoupen. Znatelně větší oblibu u chlapců než u dívek mají Facebook a Reddit.

Genderově odlišná je i doba strávená denně na internetu nebo hraním elektronických her. Údaje za chlapce a dívky se nejvíce liší v krajních hodnotách. Méně než hodinu stráví na internetu 6% chlapců a 10% dívek, více než 5 hodin pak 18% chlapců a 13% dívek.

Starší děti tráví na internetu více času. Zatímco ve věku 10 let nejvíce dětí (27%) trávilo na internetu 2 hodiny denně, ve věku 15 let tvořily největší skupinu (24%) děti, které trávily na internetu více než 5 hodin denně.

Čtenářská zdatnost

Zajímavé je porovnání doby strávené na internetu s informací o tom, kolik respondenti přečtou za rok knih. Více než polovina těch, kteří tráví na internetu méně než hodinu, přečte za rok více než čtyři knihy, zatímco z žáků trávících na internetu více než 5 hodin zvládne stejnou porci knih pouze necelá čtvrtina. Stejný podíl z těchto dětí nepřečte knihu žádnou, naproti tomu v případě žáků trávících na internetu méně než hodinu knihy nečtou jen 4%.

Při srovnání čtenářské výkonnosti se objevují razné odlišnosti v různých krajích. Mezi čtenářsky nejslabší kraje patří Karlovarský, který má nejsilnější zastoupení žáků čtoucích žádnou až dvě knihy za rok. Zároveň je zde nejnižší podíl žáků se čtyřmi a více knihami. Podprůměrné výsledky vykazují také čtenáři v Libereckém kraji. Zdatné čtenáře najdeme naopak v krajích Pardubickém a Vysočina, poměrně slušné výsledky vykazují rovněž kraje Jihomoravský a Zlínský. Absolutně nejlépe se však umístila Praha, která má nejnižší podíly žáků čtoucích žádnou až tři knihy, a naopak nejvyšší podíl těch, kteří za rok přečtou více než čtyři knihy.

Rozdíly mezi dívkami a chlapci se opět projevují nejvíce v krajních kategoriích. Žádnou knihu nepřečetlo 5% dívek a 12% chlapců, víc než čtyři 39% dívek a 27% chlapců.

Kde a jak dlouho děti spí

Vlastní pokoj má v průměru 59 % dětí, nejčastěji (66%) si tento komfort užívají v Jihočeském kraji. Nejméně často (56 %) se s ním setkáme v Praze a v Olomouckém kraji. V Olomouckém kraji zároveň největší podíl dětí (36%) sdílí pokoj s jedním sourozencem. Jen 5% respondentů sdílí pokoj s jinými lidmi než se sourozenci.

Četnost obývání samostatného pokoje se zvyšuje také s věkem. Zatímco v kategorii desetiletých ho má 52% dětí, z patnáctiletých už takto žije 64% dětí. Minisčítání bohužel nezjišťovalo, zda respondent má sourozence, takže není možné zjistit, jaký podíl dětí ze sourozeneckých skupin obývá samostatné pokoje.

Drtivá většina současných dětí (82%) má vlastní postel, nebo patro na palandě (14%). Podíl žádné z dalších odpovědí nepřesáhl dvě procenta. Palandu nejčastěji (21%) využívají děti v Praze, kde je zároveň nejnižší podíl dětí s vlastním pokojem, a nejméně často (10%) ve Zlínském kraji. Nízký podíl patrových postelí (11%) najdeme také v krajích Vysočina, Jihomoravském a Moravskoslezském.

Více než třetina dětí účastnících se Minisčítání chodí spát ve 22 hodin. Čtvrtina ve 21 hodin a necelá pětina ve 23 hodin. O půlnoci a později chodí do postele 17% dětí a ve 20 hodin 7%. Před 20. hodinou chodí spát jen 2% dětí.

Doba uléhání se příliš neliší mezi chlapci a dívkami, rozdíly jsou však patrné v závislosti na věku. Zatímco z desetiletých chodí nejvíce dětí (43%) spát ve 21 hodin, v kategorii patnáctiletých tvoří nejčetnější skupinu ti, kteří uléhají o půlnoci či později. Jsou jich zde 34%. Mezi desetiletými v takto pozdní dobu odchází na lůžko pouhá 4% respondentů.

Jak jsou děti šikovné

Ve vybraných dovednostech jednoznačně dívky převyšují chlapce. Kluci mají převahu pouze v rozdělávání ohně a v zatloukání hřebíku. Značné genderové rozdíly jsou jistě způsobeny volbou dovedností, na které byli žáci dotazováni, při jiné nabídce by se bezesporu lišily i výsledky.

Celkem nepřekvapivě dochází ke zlepšování dovedností se zvyšujícím se věkem respondentů. Zajímavá je poměrně vysoká dovednost lyžování a bruslení už ve věku 10 let, která se dále příliš nezvyšuje.

V mezikrajském srovnání vychází nejhůře ve všech dovednostech Karlovarský kraj, mezi nejlepší patří Praha a kraje Královéhradecký, Pardubický a Vysočina.

Proti výsledkům předchozího Minisčítání v roce 2018 znatelně vzrostl podíl žáků, kteří si umějí zavázat tkaničky, umýt nádobí a také zatlouct hřebík. Klesl naopak podíl těch, kteří dovedou přebalit miminko.

Samostatná otázka byla věnována schopnosti poskytnout první pomoc. Ta podle očekávání roste s věkem respondenta, nicméně nijak výrazně. O tom, že jsou schopni poskytnout první pomoc, bylo přesvědčeno 31 % desetiletých a 47 % patnáctiletých žáků. V obou věkových kategoriích však převažuje skupina těch, kteří si nejsou jisti. Desetiletých takto odpovědělo 60%, patnáctiletých 49%.

V Minisčítání v roce 2018 byla otázka na schopnost poskytnout první pomoc začleněna pouze jako jedna z možností v souhrnné otázce na dovednosti, vzájemné srovnání je proto jen obtížné. Lze nicméně konstatovat, že v roce 2018 bylo o schopnosti poskytnout první pomoc přesvědčeno 47% žáků a v roce 2020 odpovědělo ano jen 38% respondentů. V této souvislosti je však nutné dodat, že v předchozím Minisčítání respondenti neměli možnost volit variantu „nejsem si jistý/jistá“.

Kolik stojí mléko

Jedna z otázek zjišťovala, zda děti mají představu, kolik přibližně stojí litr polotučného mléka. Zcela podle očekávání roste reálnost odhadu s přibývajícím věkem. Cenu mezi 10 a 20 Kč uvedlo 45% desetiletých a 59% patnáctiletých. Mezi desetiletými bylo 18% těch, kteří o ceně mléka neměli tušení, zatímco mezi patnáctiletými jich bylo jen 7%. Zajímavé je, že cenu do 10 Kč uvedla jen 3% respondentů, i když v akčních nabídkách obchodních řetězců se s ní můžeme poměrně často setkat.

Proti Minisčítání z roku 2018 se počet těch, kteří odhadovali cenu mléka mezi 10 a 20 Kč, snížil o 7 procentních bodů a naopak o 8 procentních bodů narostl počet těch, kteří udávali cenu mléka nad 20 Kč.

Další výsledky z Minisčítání 2020 přineseme v příštím vydání Statistiky&My. Podrobné informace o akci a detailní výsledky najdete na www.miniscitani.cz.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Sčítání lidu, domů a bytů