Mimořádné volby kolem dokola

V Česku se nachází přes 6 tis. obcí a jejich velikostní struktura je velmi rozmanitá. Vůbec největší skupinu (55 %) tvoří obce do 500 obyvatel. A právě v nich jsou mimořádné volby opakovaně vyhlašovány nejčastěji. Z celkem 12 obcí, kde byly od roku 2002 mimořádné volby vyhlášeny více než třikrát, jich má 11 méně než 500 obyvatel. Absolutním rekordmanem v počtu vyhlášených mimořádných voleb je obec Prameny, kde byly vyhlášeny celkem devětkrát: dvakrát v roce 2009, jednou v roce 2010, třikrát v roce 2011 a pak vždy jednou v letech 2012, 2015 a 2018. Reálně však proběhly pouze pětkrát, z toho jednou nebyl do volební schránky vložen žádný platný hlas. Další v pořadí jsou obce Hnačov (okres Klatovy) a Mladecko (okres Opava), kde se volby doposud konaly čtyřikrát. Nejvyšší podíly obcí, ve kterých se konaly mimořádné volby, jsou v krajích Karlovarském a Plzeňském, naopak nejmenší mají kraje Liberecký, Moravskoslezský a hl. m. Praha.

Počátky současné legislativní úpravy

ČSÚ jako jeden z volebních orgánů vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků jednotlivých druhů voleb. Kromě voleb, které se konají po uplynutí volebních období v řádných termínech, zabezpečuje ČSÚ také zpracování a prezentaci výsledků mimořádných voleb. Nejčastěji, v průměru čtyřikrát do roka, jsou vyhlašovány volby do zastupitelstev obcí – nové, dodatečné nebo opakované.
První mimořádné volby do zastupitelstev obcí se podle současné legislativní úpravy konaly v lednu 2003. Ve volebním období 2002–2006 se konalo celkem 138 mimořádných voleb. Ve většině obcí se uskutečnily pouze jednou. Objevily se však i obce, kde se mimořádné volby konaly dvakrát. Jednalo se o obce Oplany (tehdy okres Kolín, dnes okres Praha-východ), Vincencov (okres Prostějov) a Převýšov (okres Hradec Králové). Celkem dvakrát byly volby vyhlášeny také v obci Litichovice (okres Benešov), ale kvůli tomu, že nebyla podána žádná kandidátní listina, se volby ani jednou neuskutečnily.

Nejnižší počet mimořádných voleb

Nejméně mimořádných voleb do zastupitelstev obcí se konalo mezi lety 2006–2010, celkem se jednalo o 127 případů. Rekordmanem v tomto volebním období byla obec Horní Životice (okres Bruntál), kde se volby konaly hned třikrát během dvanácti měsíců (březen 2007, září 2007, březen 2008). Například v obcích Čečovice (okres Domažlice) nebo Urbanice (okres Pardubice) se volby konaly dvakrát. Na konci tohoto volebního období se poprvé mimořádně volilo zastupitelstvo v obci Prameny (okres Cheb), která je dnes pro četná opakování symbolem mimořádných voleb do zastupitelstev obcí.

Volby i třikrát do roka

V průběhu volebního období 2010–2014 se konalo 185 mimořádných voleb. Jednalo se o nejvyšší počet mimořádných voleb od změny legislativy v roce 2002. Oproti předchozím obdobím se objevilo i čtyřnásobné konání mimořádných voleb do zastupitelstev obcí. To znamenalo, že v průběhu čtyř let šli občané volit zastupitele hned pětkrát (včetně řádných voleb). Konkrétně se jednalo o obec Hnačov (okres Klatovy), kde se po řádných volbách na podzim roku 2010 konaly mimořádné volby v roce 2011, dvakrát v roce 2012 a jednou v roce 2013. Kvůli kupčení s hlasy se opakovalo hlasování v obci Krupka (okres Teplice), vyhlášeno bylo nejprve na leden 2011, ovšem na základě usnesení soudu bylo odloženo na květen. Jelikož i v tomto termínu byl v Krupce zaznamenán problém s kupováním hlasů, byli zastupitelé města řádně zvoleni až v září 2011.

Co řeší mimořádné volby?

Od řádných voleb v říjnu 2014 bylo vyhlášeno 157 mimořádných voleb do zastupitelstev obcí. Na rozdíl od předchozích volebních období docházelo velmi často k několikanásobnému konání mimořádných voleb v jedné obci (celkem u 21 obcí). Oproti tomu za celá tři předešlá volební období mezi lety 2002 a 2014 se několikanásobné mimořádné volby konaly celkem jen ve 23 obcích. Mimořádné volby často odrážejí vnitřní problémy obcí, jako tomu například bylo v obci Mladecko (okres Opava), kde se konaly hned třikrát (červen 2015, leden 2016, červenec 2016). A například v obcích Kly (okres Mělník), Tuřany (okres Kladno), Nučice (okres Praha-východ), Honětice (okres Kroměříž), Josefov (okres Litoměřice), Maňovice (okres Klatovy) či Třebnouševes (okres Jičín) se volby konaly dvakrát. Tyto finančně náročné pokusy o řešení konfliktů v obcích zatěžují mnoho volebních orgánů. Je totiž nutné zajistit stejný okruh činností jako při celostátních volbách.

Říjen 2018 – někde i tři hlasovací lístky

V letošním roce se mimořádné volby konaly jen ve dvou termínech, a to z toho důvodu, že ve dnech 5. a 6. října se budou konat řádné volby do zastupitelstev obcí. Ve volebních okrscích, kde se budou volby do zastupitelstev obcí konat společně s volbami do Senátu Parlamentu České republiky, budou hlasovací lístky i úřední obálky barevně odlišeny. Volič vloží každý hlasovací lístek do samostatné úřední obálky stejné barvy, jakou má hlasovací lístek. Tam, kde se volí současně do zastupitelstev obcí i do městských částí nebo obvodů, volič vkládá oba hlasovací lístky (pro volbu zastupitelstva města i pro volbu zastupitelstva městské části nebo městského obvodu) do jedné úřední obálky určené pro volby do zastupitelstev obcí. Do volební schránky se smějí vhazovat pouze hlasovací lístky vložené do úřední obálky (volně vhozený hlasovací lístek je podle zákona považován za neplatný hlas).