Miliony tun jídla končí v koši

Není velkým překvapením, že nejvíce se jídlem plýtvá v Evropě a Severní Americe. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) zde každý spotřebitel vyhodí zhruba 105 kg potravin ročně. Ve srovnání s tím průměrný spotřebitel z jižní Asie či subsaharské Afriky nevyužije jen asi 8 kg potravin, tj. 13krát méně.
Co se týče jednotlivých zemí, jsou absolutním vítězem USA, kde se ročně vyhodí 760 kg jídla na osobu. Podle Natural Resources Defense Council nechávají hosté v amerických restauracích v průměru šestinu jídla netknutou na talířích. Naprostou většinu z toho si přitom ani nenechají následně zabalit s sebou.

Nejvíce plýtvají domácnosti

V zemích EU28 se průměrné roční množství potravin vyhozených jedním člověkem pohybuje kolem 180 kg. Smutné prvenství v této statistice patří Nizozemsku s více než 540 kg/obyv. S velkým odstupem následuje Belgie, kde průměrný obyvatel vyhodí ročně více než 340 kg potravin. České republice ve srovnání, které využívá údaje z odhadů roku 2012, patřilo páté místo od konce, neboť u nás každý obyvatel ročně nevyužije jen 80 kg potravin. Ještě obezřetněji s potravinami zacházeli v Řecku, na Maltě, v Rumunsku a ve Slovinsku, kde ve zmiňovaném roce nevyužil každý člověk 72 kg jídla.
Z celého dodavatelského řetězce od pěstitelů přes zpracování a výrobu až k obchodům, restauracím a nakonec přímo domácnostem jsou největšími viníky právě domácnosti, v nichž se podle odhadů vyplýtvá 53 % z celkového množství nevyužitých potravin.

Minimální trvanlivost – pak vyhodit?

Podle Výzkumného střediska Evropského parlamentu 53 % obyvatel EU nechápe správně význam údaje „minimální trvanlivost do…“. Spotřebitelé se v nadpoloviční většině případů chybně domnívají, že po datu minimální trvanlivosti již konzumace dané potraviny není bezpečná. Tento význam přitom má údaj „spotřebujte do…“. Není bez zajímavosti, že této informaci údajně nerozumí 60 % spotřebitelů.

Zbytečné emise skleníkových plynů

Plýtvání potravinami podle FAO způsobuje kromě hospodářských škod rovněž velkou újmu životnímu prostředí. Současně s vyhozeným jídlem končí totiž v koši také cenné zdroje, které byly potřeba k jeho výrobě: voda, půda, něčí práce, energie. FAO uvádí, že mrhání potravinami se podílí z 8 % na celkových emisích skleníkových plynů, které způsobuje lidská činnost. Na každý kilogram vyrobeného jídla se do atmosféry vypustí 4,5 kg oxidu uhličitého. Více ZDE, ZDE a ZDE.