Mezi specialisty ve vědě a technice je pouze čtvrtina žen

Kvalitní lidské zdroje jsou nezbytné v procesu vytváření a transferu znalostí, které jsou nutné pro zajištění dlouhodobého udržitelného ekonomického a technologického rozvoje. V posledních letech se do popředí zájmu všech národních politik dostala věda, výzkum a informační technologie. Prioritou každého státu je především zabezpečení kvalifikovaných lidských zdrojů.

Specialisté v oblasti vědy a techniky

Věda, výzkum a informační technologie jsou důležitým zdrojem přidané hodnoty, významným stimulem zahraničního obchodu, ale také klíčovým ukazatelem prosperity regionů i celé společnosti. Hlavní hybnou silou vědy a výzkumu jsou kvalifikované lidské zdroje. Zabezpečení adekvátní základny lidských zdrojů pro činnosti spojené s výzkumem, vývojem a inovacemi se odvíjí nejen od situace na pracovním trhu, ale závisí také na trendech ve vzdělávání, především vysokoškolském.

Tento článek přináší informace o specialistech ve vědě a technice (CZ-ISCO 21). Jedná se o úzkou skupinu odborníků, kteří pracují ve vědeckých a technických zaměstnáních a zároveň provádějí výzkum, zdokonalují a vyvíjejí nové koncepty, teorie či provozní metody a využívají vědecké poznatky z různých oblastí, například z fyziky, chemie, matematiky, statistiky, biologie, elektrotechniky, stavebnictví či architektury. Za účelem kvantifikace specialistů v oblasti vědy a techniky se používá mezinárodní Klasifikace zaměstnání ISCO-08 (resp. její národní mutace CZ-ISCO), která zařazuje jednotlivé pracující do kategorií podle povahy vykonávané práce a také předpokladů k výkonu práce, jež jsou odvozeny především od nejvyššího stupně dosaženého vzdělání a odvislých kompetencí, znalostí a dovedností. Data pocházejí z Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ a strukturální statistiky mezd zaměstnanců, kterou Český statistický úřad publikuje ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Kolik je v ČR specialistů ve vědě a technice?

V posledním sledovaném roce (2018) bylo v Česku bezmála 145 tisíc specialistů v oblasti vědy a techniky (VaT), kteří se na celkové zaměstnanosti podíleli 2,7 procenta. Od roku 2011, kdy došlo ke změně klasifikace, a data jsou tak plně srovnatelná v čase, se počet specialistů ve VaT zvýšil o 58 tisíc, přičemž jejich zastoupení v zaměstnané populaci vzrostlo o jeden procentní bod. Mezi specialisty v oblasti vědy a techniky se řadí dvě skupiny zaměstnaných: specialisté v oblasti přírodních věd, matematiky a statistiky a specialisté v oblasti technických věd, výroby, stavebnictví a architektury. Dominantní je druhá zmiňovaná skupina, do které patří 118 tisíc osob. Při pohledu na specifické skupiny zaměstnání zjistíme, že největší část specialistů ve VaT (polovina) pracovala ve výrobě a stavebnictví, kolem 15 % v oblasti elektrotechniky i v architektuře a příbuzných oborech, 12 % v biologických oborech, v oblasti fyziky a chemie bylo zaměstnáno 5 % všech specialistů ve VaT a pouhé jedno procento pracovalo v oborech matematika a statistika.
Mezi specialisty v oblasti VaT trvale dominují muži nad ženami. V roce 2018 byla v této skupině zaměstnaných pouze čtvrtina žen (37 tisíc). Rozdíly v zastoupení žen jsou mezi dvěma hlavními skupinami: mezi specialisty v oblasti přírodních věd, matematiky a statistiky je 36 % žen, mezi specialisty v oblasti technických věd, výroby, stavebnictví a architektury nacházíme 23 % žen.
Rozložení specialistů ve VaT mezi jednotlivé věkové kategorie je víceméně rovnoměrné. Pouze věková kategorie 20–29 let má nižší zastoupení (15 %). Nižší podíl osob mladších 30 let mezi vysoce kvalifikovanými zaměstnanci je způsoben delší dobou studia. Jak vyplývá z definice těchto zaměstnání, jedná se většinou o osoby s ukončeným terciárním vzděláním. Ze statistických šetření vyplývá, že v roce 2018 mělo 94 % specialistů ve VaT ukončené terciární vzdělání. A mezi takto vzdělanými specialisty ve VaT pak jednoznačně převažovaly osoby s ukončeným magisterským či doktorským vzděláním. V naprosté menšině byli specialisté ve VaT s bakalářským a vyšším odborným vzděláním. Mezi specialisty v oblasti přírodních věd, matematiky a statistiky mají osoby s terciárním vzděláním ještě větší zastoupení (97 %). Z odvětvového hlediska bylo nejvíce specialistů ve VaT zaměstnáno v průmyslu a stavebnictví (44 %) a v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti (36 %). Za zmínku stojí také jejich zastoupení v oblasti veřejné správy, vzdělávání a zdravotní péče, kde bylo v roce 2018 zaměstnáno sedm procent všech specialistů ve VaT. Zbylých 13 % je zaměstnáno napříč ostatními odvětvími.

Jaké mají Specialisté ve vědě a technice mzdy?

U vysoce kvalifikovaných osob, jako jsou specialisté ve VaT, lze předpokládat vyšší hrubou měsíční mzdu, než jaký je průměr v celé ČR. Tento předpoklad nám dokazují i statistická data. V roce 2018 byla průměrná hrubá měsíční mzda specialistů ve VaT 48 568 Kč, což představovalo 144 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství České republiky, která v tomto roce byla 33 684 Kč. V průběhu sledovaného období mezi lety 2012–2018 docházelo samozřejmě k plynulému nárůstu mezd u specialistů ve VaT stejně tak, jako tomu bylo u všech zaměstnaných osob v ČR.
Mezi jednotlivými kategoriemi zaměstnání specialistů ve VaT pobírali jednoznačně nejvyšší mzdu specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky a elektronických komunikací (55 334 Kč) a specialisté v oblasti matematiky, statistiky a pojistné matematiky (53 749 Kč). Ostatní specialisté ve VaT se průměrnou hrubou měsíční mzdou pohybovali pod hranicí zmiňovaného průměru 48 568 Kč. Nejnižší mzdu mají architekti, specialisté v oblasti územního plánování, návrháři a příbuzní pracovníci, jejichž průměrná hrubá měsíční mzda 35 477 Kč je téměř na úrovni celkové průměrné mzdy v ČR.
Při členění do sociodemografických skupin platí v případě mezd specialistů ve VaT podobné zákonitosti, jako u celkových mezd v ČR: muži mají vyšší průměrnou hrubou měsíční mzdu než ženy, nejvyšší mzdy pobírají osoby ve věku okolo 40 let, osoby s doktorským či magisterským vzděláním a osoby, které jsou u jednoho zaměstnavatele déle než dvacet let.
V mezikrajském srovnání dominují ve výši mezd specialistů ve VaT zcela jednoznačně hlavní město Praha a Středočeský kraj. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2018 přesáhla hodnotu 53 tisíc Kč. Praha je výrazně nad průměrem ostatních krajů, a to i v případě celkové průměrné mzdy. Průměrnou hrubou měsíční mzdu okolo 46 tisíc pak mají specialisté ve VaT v Plzeňském a Jihomoravském kraji. Nejmenší mzdu mají specialisté ve VaT v Olomouckém kraji (41 097 Kč).