Mamuti posilují

Dlouhodobé trendy ukazují, že nejlépe se daří přitahovat nové zaměstnance největším podnikům, malé naopak ztrácejí. Hlavním motorem tohoto vývoje je odměňování, v nejmenších podnicích totiž průměrná mzda dosahuje jen 60 % úrovně těch největších.

Velcí ubírají malým

Malé podniky (do 49 zaměstnanců) zaměstnávají zhruba třetinu pracovníků, střední podniky (50 až 249 zaměstnanců) necelou čtvrtinu a více než dvě pětiny lidí jsou ve velkých podnicích. V jiném, detailnějším pohledu čtvrtina zaměstnanců (asi milion) pracuje v největších podnicích s počtem zaměstnanců 1 000 a více, pětina (800 tisíc) naopak v nejmenších podnicích do 19 zaměstnanců.

Dlouhodobý vývoj směřuje právě k posilování podílu největší skupiny mamutích podniků, jejich podíl na počtu zaměstnanců se mezi lety 2010 až 2019 zvýšil z 22,5 % na 24,7 %. Toto navyšování šlo jednak mírně na úkor středních podniků se 100 až 249 zaměstnanci, ale především na úkor malých podniků: u skupiny 20 až 49 zaměstnanců se snížil podíl z 13,6 % na 12,0 %, u nejmenších podniků do 19 zaměstnanců klesl z hodnoty 21,6 % na 20,5 %.

V období ekonomického růstu docházelo k celkovému zvyšování zaměstnanosti, takže v absolutních číslech snížení podílu nejmenších podniků (0–19) neznamená nižší počet zaměstnanců, naopak zde došlo k nárůstu z 818,2 tisíce na 838,7 tisíce. Pro druhou skupinu (20–49) se jednalo o mírné snížení z 516,6 tisíce na 490,6 tisíce. V mamutích podnicích však počty zaměstnanců vzrostly z 852,3 tisíce na 1 009,6 tisíce.

Z pohledu letošního krizového roku tento trend podle předběžných údajů ještě akceleroval. Ve srovnání posledních čísel z 2. čtvrtletí 2020 a 4. čtvrtletí 2019 se podíl malých podniků propadl o 0,4 procentního bodu (p. b.), resp. o 0,3 p. b. (skupiny 0–19 a 20–49 zaměstnanců), zatímco skupina mamutích podniků ho navýšila o 0,7 p. b.

V absolutních číslech došlo v tomto období k poklesu celkových počtů zaměstnanců u všech velikostních skupin, avšak úbytek zaměstnanců byl u mamutích podniků proporcionálně nižší než u malých podniků. Kvůli sezónnosti, která v počtech zaměstnanců panuje, je však vhodnější srovnávat v tomto ohledu stejná období roku, tedy druhá čtvrtletí. U nejmenších podniků se pak počet zaměstnanců snížil o 1,7 % na 807,1 tisíce, u skupiny 20–49 zaměstnanců je pokles o výrazných 9,6 % na 462,4 tisíce. U největších podniků je snížení o 1,8 % na 994,9 tisíce. Malé podniky tak vcelku přišly meziročně o 62,7 tisíce zaměstnanců, střední podniky o 43,4 tisíce, velké vcelku o 32,1 tisíce, z čehož ty největší podniky (1 000 a více zaměstnanců) s nejvyšším podílem jen o 18,7 tisíce.

Značné mzdové rozdíly

Mzdové úrovně se v třídění podle velikostních skupin podniků výrazně odlišují a platí, že s vyšším počtem zaměstnanců podniku mzdová úroveň razantně stoupá. V nejmenších podnicích (0–19 zaměstnanců) je průměrná mzda menší než tři čtvrtiny celkového průměru, ve skupině 20–49 zaměstnanců se pohybuje okolo 90 %. Naopak u mamutích podniků s 1 000 a více zaměstnanci je o pětinu vyšší.

Z dlouhodobého pohledu nenalezneme jednoznačné trendy ani k růstu, ani k poklesu u některé hlavní velikostní skupiny. V jemnějším třídění se projevuje, že nejmenší podniky (0–19 zaměstnanců) mzdově mírně doháněly skupinu 20–49 zaměstnanců, průměrná mzda tam od roku 2010 do roku 2019 vzrostla o 44,5 %, zatímco u druhé skupiny jen o 37,3 %. Podobně u středních podniků skupina 50–99 zaměstnanců zaznamenala růst o 41,5 %, zatímco skupina 100–249 zaměstnanců jen o 37,0 %. U velkých podniků byl nárůst mezd o 43,2 %. To vše jsou však pouze marginální rozdíly, které nestírají velké odstupy úrovní.

Pro aktuální vývoj je nezbytné použít srovnání na stejných obdobích roku, protože ve mzdách je výrazná sezónnost, která navíc má u různých velikostních skupin různý charakter. Ve 2. čtvrtletí 2020 se celková průměrná mzda podle předběžných údajů meziročně zvýšila o pouhou polovinu procenta. Ve třech zkoumaných kategoriích průměrné mzdy meziročně poklesly. Zanedbatelně u nejmenších podniků do 19 zaměstnanců o 10 Kč (0,0 %) a u skupiny 100–249 zaměstnanců o 3 Kč (0,0 %), výrazně u skupiny 250–499 zaměstnanců o 802 Kč (2,2 %). O více než 400 Kč, resp. 1 %, se průměrné mzdy zvýšily u skupin 20–49, 50–99 a u největších podniků s 1 000 a více zaměstnanci. Zde je však nutné brát v úvahu možný efekt propouštění, které typicky postihuje především zaměstnance s nízkými (tj. podprůměrnými) mzdami. Tím se v pozdějším období zvýší aritmetický průměr, aniž by u stávajících zaměstnanců nutně docházelo ke zvýšení platů.

Menší firmy = nižší mzdy

Z dat strukturální mzdové statistiky Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) lze vyčíst, že v roce 2019 takřka každý druhý zaměstnanec (46 %) v nejmenších podnicích (do 10 zaměstnanců) měl osobní hrubou mzdu do 20 tis. Kč (v metodice ISPV, tedy bez úvazků nižších než 30 hod./týdně). U velikostní skupiny 10–49 zaměstnanců to byla více než pětina (21 %), zatímco u středních podniků to bylo 13 % a u největších podniků s 1 000 a více zaměstnanci takto nízké mzdy měla jen zhruba 3 % zaměstnanců.

Naopak hrubé mzdy 40 tis. Kč a více pobíralo 44 % zaměstnanců v největších podnicích, čtvrtina (26 %) zaměstnanců středních podniků, u skupiny 10–49 zaměstnanců více než pětina (21 %) a v nejmenších podnicích do 10 zaměstnanců pouze 9 %. Právě tyto rozdíly mohou motivovat k přechodu z malé firmy do velké.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost