Máme se lépe než před pandemií aneb Jak je to s revizí národních účtů

Revize národních účtů jsou již dlouhodobě běžnou součástí moderní statistiky. Přestože se na ně pochopitelně snaží statistici uživatele připravit, ne vždy se to setká s plným porozuměním. V moderní historii došlo k několika zásadním revizím, které pokaždé alespoň částečně korigují pohled na minulost. Těmi nejvýznamnějšími byly v roce 2004 implementace ESA 1995 a narovnání se na standardy EU, v roce 2011 zavedení nové klasifikace CZ-NACE a konečně v roce 2014 implementace ESA 2010. Zatím poslední velká revize proběhla v červnu letošního roku a další je plánovaná na rok 2029.

Tyto velké revize, označované jako tzv. benchmarkové, jsou nařízené Eurostatem. Jejich cílem je obvykle aktualizace metod, zahrnutí nových datových zdrojů, oprava případných chyb, které Eurostat v členských zemích nalezl, a implementace nových standardů. Koordinace ze strany Eurostatu ještě neznamená automatickou akceptaci. V průběhu revize je Eurostat pravidelně informován o postupu prací a předběžných výsledcích. Konečné slovo pak bude mít při auditu, který v tomto případě očekáváme v roce 2026. Aktuální revize proběhla či probíhá ve všech zemích EU a Česko patří mezi vůbec první státy, které výsledky publikovaly.

Je pochopitelné, že jakákoliv revize dat není z uživatelského hlediska nikdy optimální, a to ani pro odborníky ČSÚ. Ti totiž kromě běžné práce a standardních odhadů musí zajistit konzistentní údaje od roku 1993, resp. 1995 pro sektorové účty. Práce na revizi proto trvá obvykle více než jeden rok.

Klíčovou oblastí, které se aktuální revize dotkla, byla oblast bydlení. Došlo zde totiž k započítání nových datových zdrojů z posledního sčítání lidu. Jde o pravidelný desetiletý cyklus, jenž je zatím nenahraditelný. Výsledky Sčítání 2021 ukázaly mimo jiné na větší počet pronajímaných obydlí, než bylo odhadováno na základě běžně dostupných zdrojů. To bylo jedním z hlavních důvodů, proč se úrovně HDP roku 2019 dosáhlo již v roce 2022 a proč došlo také k navýšení úrovně v letech 2020 a 2021. Kromě jiného se ve výsledcích projevily i běžné revize související s prvními ročními odhady roku 2022 (tzv. semidefinitivní verze), kde došlo k revizi údajů za výrobce energií.

Přestože je to uživatelsky nekomfortní, ukázalo se, že revidovaná hladina HDP roku 2019 je vyšší o 1,7 %, což však nepředstavuje zásadní zvrat (viz komentář na webu ČSÚ). Z makroekonomického pohledu přinesla revize jen mírné změny, které nijak zásadně nemění obrázek o celkovém vývoji ekonomiky. Považujeme za nezbytné se na tomto místě zamyslet nad interpretací rozsahu změn temp růstu HDP. Jde totiž vždy o odhady, kdy změny okolo 0,2 až 0,3 procentního bodu jsou v rámci statistické chyby. Jinými slovy, indexy 99,8 a 100,1 lišící se o 0,3 procentního bodu popisují podobnou situaci stagnace. Ani dramatický pokles, ani významný růst. Žádný statistický úřad na světě není schopen takovouto statistickou chybu absolutně eliminovat.

Zajímavější jsou pak změny struktury, což bylo také vícekrát diskutováno. Je však třeba si uvědomit, že revize údajů za roky t–1 (2023), t–2 (2022) a t–3 (2021) jsou běžné a v rámci standardních mezí. Zde se však k tomu navíc ještě přidaly nové údaje ze Sčítání 2021.

Jak bylo uvedeno v úvodu, další revize národních účtů je plánována na rok 2029, kdy dojde k implementaci nového standardu ESA. Bude to opět představovat velkou zátěž pro ČSÚ a státní statistickou službu, a samozřejmě to přinese i nároky na komunikaci směrem k uživatelům. Na druhé straně ale implementace nového standardu rozšíří uživatelům nabídku informací a zmodernizuje některé postupy tak, aby lépe odpovídaly rychle se měnícímu světu.

Jaroslav Sixta, místopředseda ČSÚ

Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ