Máme nejvyšší zaměstnanost v průmyslu v EU

Z balkánských zemí mizejí pracující

Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve 3. čtvrtletí 2019 v EU27 (bez Velké Británie) pracovalo téměř 196 milionů lidí ve věku od 15 do 64 let. Ve srovnání s obdobím před deseti lety, kdy se ekonomika potýkala s recesí po bankovní krizi, se zaměstnanost zvýšila o 4,7 %. Existují jen čtyři země, kde se zaměstnanost obyvatel snížila. Tím nejhorším případem je Řecko, kde se počet pracujících propadl o 13,7 %, tedy ze 4,5 milionu na necelých 3,9 milionu. Odliv pracovníků je značný také v Rumunsku, kde zaměstnanost klesla o 6,4 % (o 583 tisíc osob). O tři procenta se snížil počet pracujících v Chorvatsku a v Bulharsku o 1,2 %.
V Česku se počet zaměstnaných během desetiletí zvýšil o 6,3 % (o 307 tisíc) na 5154 tisíc osob. Mezi sousedními státy však nejde o ohromující výsledek, v Maďarsku se zaměstnanost zvýšila o 19,5 %, v Německu a Rakousku shodně o 9,3 % a na Slovensku o 8,0 %. V Estonsku vzrostla o 11,6 %, ve Švédsku o 12,9 %, na Islandu (který není členem EU) o 17,5 %. Vůbec největšími skokany jsou v tomto ohledu dva teritoriálně malé státy Lucembursko (o 32,9 %) a ostrovní Malta, kde počet pracujících narostl ze 158 tisíc na 250 tisíc osob, tedy o 57,9 %.
Za tímto pohybem nestojí jen čistě ekonomické důvody, ale především demografické vlivy, nestejnost populačních ročníků a zejména stěhování, nejčastěji spojené s prací. Lidé odcházejí především z balkánských zemí a ze států východní Evropy, kde je vysoká nezaměstnanost, nedostatečné pracovní příležitosti a nízké mzdy, do perspektivnějších zemí.
U mladých do 24 let se přidává ještě trend delšího studia, což vede k tomu, že počet pracujících v tomto věku celkově klesá. Aktuálně v EU27 pracuje jen necelých 16 milionů osob do 24 let, což je o 8,4 % méně než před deseti lety. Největší pokles zaznamenalo Řecko, kde se jejich počet propadl z 284 tisíc na 160 tisíc (pokles o 43,6 %). V Bulharsku se snížil o 37,2 % a v Rumunsku o třetinu. Pokles o více než 30 % byl zjištěn v Lotyšsku, Maďarsku a Slovinsku. Na Slovensku se počet pracujících do 24 let snížil o 25 %, v Polsku o 17,6 % a v Česku o 23,2 %. U nás stojí za snížením především oslabení populačních ročníků.

Zaměstnanců mezi pracujícími spíše přibývá

Naprostá většina zaměstnaných je v podřízeném postavení, tedy s nějakým typem zaměstnanecké smlouvy. V celé EU27 je jich 168 milionů (86 % všech pracujících), přičemž za desetiletí se tento podíl ještě zvýšil o dva procentní body. V jednotlivých státech Evropy se proporce liší podle struktury ekonomiky. Mezi typicky zaměstnanecké země, kde je podíl zaměstnanců vyšší než 90 %, patří ty nejvyspělejší: Norsko (není členskou zemí), Švédsko, Dánsko, Lucembursko a Německo. Devadesátiprocentní podíl mají poněkud překvapivě také Bulharsko a Maďarsko. Naopak nejnižší podíly zaměstnanců jsou v Řecku (70 %), Rumunsku (78 %), Itálii (79 %), Polsku (80 %) a také mimo EU v Turecku (69 %), Srbsku (76 %) a Severní Makedonii (79 %). Tyto státy mají velké množství pracujících podnikajících v cestovním ruchu nebo v zemědělství. V České republice je naopak podíl soukromě hospodařících rolníků velmi nízký. Přesto je náš podíl zaměstnanců ve srovnání s podobnými státy podprůměrný (84 %) a za desetiletí se zvýšil jen o 0,3 procenta. Navíc máme neproporcionálně vysoké počty podnikatelů ve službách. Tato situace je patrně dána tzv. malou privatizací v 90. letech minulého století, tedy politickým rozhodnutím o transformaci ekonomiky z centrálně řízené na tržní, a daňovou politikou.
Zbylí pracující mimo zaměstnanecký poměr se rozpadají na tři skupiny. Tou největší jsou pracující na vlastní účet, převážně živnostníci (OSVČ), kterých je v EU přes 9 %, menší skupinou jsou zaměstnavatelé (mají aspoň jednoho podřízeného), kteří tvoří 4 %, a nejmenší skupinkou jsou pomáhající rodinní příslušníci, kterých není ani jedno celé procento. V Česku je podprůměrný podíl zaměstnavatelů (pod 3 %), také méně pomáhajících, avšak velmi vysoký podíl živnostníků (13 %).

Česko je superprůmyslová země

V evropských zemích je z pohledu odvětví velmi různorodá struktura pracovních míst. Jak je uvedeno výše, v Česku pracuje v zemědělství jen velmi malý podíl všech pracujících (2,7 %, což je ještě o 0,6 p. b. méně než před desetiletím). Ještě menší podíl mají některé další evropské země, především Německo, Belgie a překvapivě také Malta (po 1 %), Kypr, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Švýcarsko (po 2 %). Jde většinou o velmi vyspělé státy.
Naopak největší podíl lidí pracuje v zemědělství v Rumunsku (téměř 22 %), i když tam za deset let podíl klesl o devět procentních bodů. Přes 11 % zemědělců pracuje v Řecku, kde podíl takřka neklesá. Mezi výrazně agrární země z hlediska zaměstnanosti patřilo také Portugalsko, kde se však podíl z 12 % před deseti lety snížil na polovinu (6 %). Obdobné to bylo v Chorvatsku, z 13 % na 6,5 %. V Polsku se podíl také snížil, a to ze 14 % na 9 %. Výrazně zemědělské zůstává Lotyšsko s osmiprocentním podílem a balkánské země mimo EU: Turecko (20 %), Srbsko (17 %), Severní Makedonie (15 %) a Černá Hora (8 %).
Různorodá je situace také v průmyslových odvětvích. V těžbě a dobývání pracuje v Česku přibližně 30 tisíc osob, což je 0,6 % všech pracujících. Před deseti lety to bylo 52 tisíc. Následujeme tak klesající trend v Evropě, kde je podíl pouze 0,3 %, tedy poloviční. V mnoha státech pochopitelně toto odvětví prakticky nelze najít, například na ostrovní Maltě či na Islandu, nebo v Litvě. Vyšší podíl na zaměstnanosti než u nás mají Polsko (1,3 %), Bulharsko (1,0 %) a mimo EU Norsko (2,2 %), kde je rozsáhlá těžba ropy v Severním moři.
V energetice pracuje v Česku takřka jednoprocentní podíl lidí, tedy vyšší, než je běžné v EU (0,7 %). Méně než půlprocentní je podíl ve Španělsku, Itálii a Portugalsku. Naopak v Bulharsku, Lotyšsku, Slovinsku a na Slovensku zaměstnává výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu více jak jedno procento pracujících.
Ještě mimořádnější situace je v českém zpracovatelském průmyslu. Ten u nás zaměstnává 1448 tisíc osob, což je 27,3 % všech pracujících. Tento podíl je s předstihem nejvyšší ze všech členských států. Průměr v EU je pouhých 16,3 %, navíc se za poslední desetiletí snížil o 0,6 procentního bodu. I v sousedním Německu se podíl snížil o 1,2 p. b. na 19 %. V Česku se podíl naopak zvýšil o 2,7 p. b., a prohloubil tak odstup od evropského průměru.
Podobný stav je v menším Slovinsku, kde se podíl zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu zvýšil o 3,2 p. b. na 26,7 %, a v sousedním Slovensku, kde stoupl o 1,6 p. b. na 24,7 %. Zvyšování podílu najdeme ještě ve Finsku (1,6 p. b.), v Maďarsku (1,3 p. b.), Rakousku (1,0 p. b.), Polsku (0,9 p. b.), Chorvatsku (0,8 p. b.) a v Rumunsku (0,7 p. b.). V ostatních osmnácti státech EU podíl klesal, například ve Francii se dostal pod 12 %.
Největší díl zaměstnanosti v EU najdeme v sektoru služeb. Z něho se jako nejzajímavější jeví informační a komunikační činnosti, třebaže zaměstnávají jen 3,1 % z celku všech pracujících. Spolu s bankami a pojišťovnami je to odvětví, kde jsou typicky nejvyšší platy, a navíc je perspektivní v tom, že se tu počet zaměstnaných nesnižuje ani v době recese. Za uplynulé desetiletí se jejich počet v EU zvýšil o více než milion osob, tedy o 21 %. Podíl tohoto odvětví na zaměstnanosti se zvyšoval ve všech státech EU s výjimkou Nizozemska, kde klesl z 3,5 % na stále nadprůměrných 3,2 %, navíc v absolutním vyjádření počty zaměstnaných neklesaly, jen byly „přečísleny“ rychlejším růstem jiných odvětví.
V Česku pracuje v informačních a komunikačních činnostech 167 tis. osob, které tak tvoří 3,2 % zaměstnanosti, a tento podíl vzrostl za deset let o 0,5 p. b. Z evropských přehledů výrazně vystupuje Irsko, kde se zmiňovaný podíl zvýšil o 1,2 p. b. na 5,6 %, následované skandinávskou dvojkou Švédskem a Finskem s pětiprocentním podílem ICT, a také rychle dohánějící Estonsko, kde se podíl zvýšil o 1,8 p. b. na 4,9 %. Pro zajímavost doplním, že v Turecku je podíl zaměstnaných v ICT jen 0,8 %.

Více se dočtete zde: Průmysl, energetika