Máme dost pokojů?

S nedostatkem místností v bytech se nejčastěji potýkají rodiny s dětmi a domácnosti žijící v nájmu.

Šetření Životní podmínky EU-SILC zjišťuje kromě příjmů domácností také kvalitu bydlení. Jedním z ukazatelů kvality bydlení je hodnocení optimálního prostoru k životu, konkrétně zda počet místností odpovídá velikosti a složení domácnosti. Pokud domácnost bydlí v menším počtu místností, jedná se dle metodiky Eurostatu o přelidněnost. Míra přelidněnosti domácností vyjadřuje podíl populace žijící v přelidněných domácnostech. Opakem je stav, kdy má domácnost k dispozici více pokojů, než je stanovený minimální počet pokojů plus jeden. V takovém případě jde o málo obsazený byt. Ten zpravidla znamená zbytečně vyšší náklady na bydlení.

Přelidněnost hlavně ve městech

V roce 2022 žilo v Česku v přelidněných domácnostech 1,55 milionu osob, tj. 15,1 % obyvatel. Zejména se jednalo o domácnosti s dětmi. V případě domácností tvořených partnerským párem s třemi a více dětmi žilo v bytech s nižším počtem místností, než je stanovené minimum, 44,5 % osob. Dále pak 38,6 % osob z domácností samoživitelek s dětmi a 19,9 % osob z domácností tvořených partnerským párem a dvěma dětmi.

Z hlediska struktury podle právního důvodu užívání bytu vykazují nejvyšší míru přelidněnosti domácnosti bydlící v nájmu, konkrétně se to týká 34,6 % osob z těchto domácností. Z osob v domácnostech s vlastním bytem žije v přelidněných domácnostech 18,2 %, z osob žijících u příbuzných či známých 12,7 %. Nejnižší výskyt nedostatečného počtu místností je u domácností žijících ve vlastním domě, kde je této situaci vystaveno pouze 5,3 % osob. Míra přelidněnosti domácností se snižuje s klesající hustotou osídlení. V hustě obydlených oblastech dosahuje hodnoty 20,6 % osob, ve středně obydlených 17,8 % osob a v řídce obydlených 8,3 % osob. Projevuje se tak souvislost se strukturou bytového, resp. domovního fondu, kdy v hustě obydlených oblastech žijí lidé spíše v bytech (83,2 % domácností), naopak v řídce obydlených oblastech převažuje bydlení v rodinných domech (76,6 % domácností).

Podíl osob žijících v daném typu domácností podle hustoty zadlidnění (%, 2022)

Když mladí opustí hnízdo

Stav, kdy má domácnost k dispozici mnohem více místností, než potřebuje, je typický zejména pro životní období, kdy dospělé děti odejdou ze společné domácnosti a jejich rodiče zůstanou v původním bytě sami. Nejvyšší zastoupení osob žijících v málo obsazených bytech najdeme u domácností dvojic, a to jak mladších 65 let (39,1 %), tak i dvojic, kde je alespoň jeden 65letý či starší (42,2 %). Větší počet místností než stanovené optimum mají také domácnosti jednotlivců 65letých a starších (24,7 %) i mladších 65 let (23,3 %). Z pohledu vlastnické struktury mají nadměrný počet místností k bydlení zejména vlastníci domů (46,7 %). Následují osoby bydlící u příbuzných (23,9 %). Naproti tomu 11,8 % majitelů bytů a pouze 5,4 % nájemců žije v bytech s větším počtem místností, než je stanovené optimum.

Podíl osob žijících v daném typu domácnosti podle typu domácnosti (%, 2022)

Větší zátěž náklady na bydlení pociťují nejchudší

Velikost bytu, ve kterém domácnost žije, bývá kompromisem mezi potřebami a finančními možnostmi dané domácnosti. Menší počet místností zpravidla znamená nižší pořizovací i provozní náklady. Bez ohledu na velikost bytu má celkem 6,9 % domácností náklady na bydlení vyšší než 40 % čistého příjmu domácnosti.

Z osob žijících v přelidněných domácnostech pociťuje vysokou zátěž náklady na bydlení 11,0 %. Jedná se o ty nejchudší, kteří ani nižší kvalitou bydlení nedokáží snížit své náklady na bydlení na přijatelnější úroveň odpovídající jejich příjmům. Typickým příkladem jsou samoživitelky s dětmi v přelidněných bytech, v jejichž domácnostech má 23,3 % osob náklady na bydlení vyšší než 40 % čistého příjmu domácnosti.

V případě domácností, které využívají více pokojů nad stanovené optimum, se vysoká zátěž náklady na bydlení týká pouze 5,0 % osob. Z domácností dvojic, které mají k dispozici více místností, než potřebují, pociťuje vysokou zátěž náklady na bydlení jen 2,8 % dvojic mladších 65 let a 3,5 % dvojic, u nichž je alespoň jeden 65letý a starší. Problematičtější situace nastává u domácností jednotlivců žijících v bytě s velkým počtem místností. Z těch mladších 65 let se s vysokou zátěží náklady na bydlení potýká 20,0 %, ze 65letých a starších 21,8 %.

Majitelé domů i bytů se s přelidněností, a zároveň s náklady na bydlení vyššími než 40 % příjmu domácnosti potýkají pouze minimálně (1,3 % majitelů domů a 1,2 % majitelů bytů). Z nájemníků však takto kumulovanému problému čelí téměř pětina (24,6 % osob). Přestože 46,8 % majitelů domů má větší počet pokojů, než je stanovené optimum, pouze 3,6 % z nich má vysokou zátěž náklady na bydlení. Jejich příjmy jsou tedy dostatečné i na úhradu vyšších nákladů, a pokud takové nebyly, lze předpokládat, že své nadstandardní bydlení vyměnili za jiné, s optimálním počtem pokojů a nižšími náklady.

Podíl osob žijících v daném typu domácnosti podle právní formy bydlení (%, 2022)

Minimální počty pokojů pro domácnost podle metodiky Eurostatu
• jeden pokoj pro domácnost,
• jeden pokoj pro každý pár v domácnosti,
• jeden pokoj pro každou single osobu 18letou a starší,
• jeden pokoj pro sourozence stejného pohlaví ve věku 12 až 17 let,
• dva pokoje pro sourozence opačného pohlaví ve věku 12 až 17 let,
• jeden pokoj pro dva sourozence do 12 let věku.
Optimální počet pokojů odpovídá minimu plus jeden pokoj.

Zátěž náklady na bydlení
Zátěž náklady na bydlení je definována jako podíl nákladů na bydlení k čistému příjmu domácnosti v procentech. Pokud je tento podíl vyšší než 40 %, hovoříme o tzv. vysoké zátěži náklady na bydlení. Do nákladů na bydlení se započítává nájem, elektřina, voda, ústřední vytápění, paliva, ostatní služby spojené s bydlením a běžná údržba bytu. Vlastníkům s hypotékou se započítává hypoteční úrok. Čistý peněžní příjem domácnosti zahrnuje příjmy ze zaměstnání, podnikání, důchody, sociální dávky, příjmy z pronájmu, z finančních aktiv, výživné a finanční podporu od jiných domácností. Pro účely výpočtu zátěže náklady na bydlení se do čistého peněžního příjmu nezapočítává příspěvek na bydlení.

Článek si můžete přečíst v červnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností