Maloobchod s oděvy se koncentruje

I v maloobchodě s oděvy zaujímají stále výraznější pozici na trhu velké firmy.

Maloobchod s oděvy (CZ-NACE 47.71) zahrnuje podniky, u kterých maloobchodní prodej s tímto sortimentem převažuje. Patří do něj jak maloobchod se samotnými oděvy, tak s kožešinovým zbožím a oděv­ními doplňky, jako jsou rukavice, kravaty, deštníky apod. V tomto odvětví není zahrnutý maloobchodní prodej domácího textilu a obuvi. Maloobchod s oděvy provozují jak velkoformátové prodejny, tak i malí prodejci. Tento segment zaujímá zhruba 4% podíl na tržbách v celém maloobchodě a téměř 6% podíl na počtu zaměstnaných osob.

Malých podniků ubývá

Počet podniků působících v maloobchodu s oděvy se mezi lety 2008 a 2021 snížil ze 4 986 na 2 973. Nejedná se však o počty jednotlivých prodejen, ale o jednotky s právní subjektivitou. Například řetězec s několika desítkami maloobchodních provozoven je ve výčtu zastoupen pouze jedenkrát, stejně jako jed­notlivá prodejna vlastněná fyzickou osobou.

Největší pokles počtu podniků byl zaznamenán zejména v nejmenší velikostní skupině 0–9 zaměstnaných osob. Ve velikostní skupině 10–249 zaměst­naných osob počet podniků stagnuje nebo lehce os­ciluje v podobné výši. Naopak ve velikostní skupině maloobchodníků s oděvy s více než 250 zaměstna­nými osobami počet podniků mezi lety 2008 a 2021 narostl z osmi na čtrnáct.

Počet zaměstnaných osob ve velkých podnicích se mezi lety 2008–2021 zvýšil o 5 967 na více než dvoj­násobek a celkové tržby se zvýšily o 16,1 mld. Kč, tj. o téměř 140 %.

Celkový počet zaměstnaných osob v segmentu do roku 2016 setrvával na stejné úrovni, od roku 2017 rostl a v roce 2020 vlivem proticovidových opatření poklesl na úroveň roku 2018. Počty zaměstnaných osob v malých a středních podnicích ve sledovaném období soustavně mírně klesaly, u velkých podniků naopak rostly. Po celou dobu bylo více zaměstna­ných osob u malých a středních podniků, ale odstup od velkých podniků se průběžně snižoval. Zatímco v roce 2008 bylo v malých a středních podnicích za­městnáno o 9 405 více osob než ve velkých, v roce 2021 už rozdíl činil pouze 1 140.

Počet zaměstnaných osob

Mzdy se vyrovnávají

Průměrné měsíční mzdy přepočtené na jednu fy­zickou osobu rostly napříč velikostními skupinami podniků podobným tempem, a zejména od roku 2014 stoupaly strměji. Do roku 2021 se zvýšily až o 7 000 Kč. Ve velkých podnicích byly průměrné měsíční mzdy na začátku sledovaného období vyšší, ale od roku 2014 jsou v obou velikostních skupinách vyrovnané. V roce 2021 se průměrná měsíční mzda přepočtená na jednu fyzickou osobu pohybuje okolo částky 25 300 Kč.

V porovnání s celým odvětvím maloobchodu dochází u velkých podniků v maloobchodu s oděvy k propadu průměrné měsíční mzdy oproti stejně vel­kým podnikům ze všech maloobchodních odvětví. Oproti tomu malé a střední podniky si dlouhodobě (2010–2020) udržely o zhruba 1 000 až 2 500 Kč vyšší průměrnou měsíční mzdu než všechny maloobchodní podniky ve stejné velikostní skupině.

Tržby velkých podniků převažují

Celkové tržby za prodané zboží v odvětví maloob­chodu s oděvy si do roku 2014 držely zhruba stej­nou hladinu, od roku 2015 soustavně rostly. Pouze v roce 2020 je patrný pokles tržeb způsobený opatřeními proti šíření onemocnění covid-19. Rok 2021 již proti předchozímu přinesl oživení, avšak nikoli na původní úroveň.

Z pohledu velikostních skupin převažovaly na počátku sledovaného období ještě tržby malých a středních podniků nad velkými. V roce 2016 do­šlo k vyrovnání a od roku 2017 pak celkové tržby velkých podniků získávají před malými a středními náskok. V roce 2021 představovaly tržby podniků s 250 a více zaměstnanými osobami 56 % celkových tržeb v odvětví, v roce 2008 to přitom bylo 35 %. Opačný trend zaznamenaly nejmenší jednotky s 0 až 9 zaměstnanými osobami, u nichž došlo k poklesu z 24 % v roce 2008 na 12 % v roce 2021. Podíl tržeb podniků v ostatních velikostních skupinách taktéž klesal, konkrétně ve skupině 10–19 zaměst­naných osob z 22 % v roce 2008 na 17 % v roce 2021, ve skupině 20–49 zaměstnaných osob z 10 % na 8 % a ve velikostní skupině 50–249 zaměstnaných osob z 8 % na 6 %.

Průměrná měsíční mzda na fyzickou osobu (Kč)

Velcí mají větší marži

Podíl obchodní marže na tržbách za prodané zboží byl u velkých maloobchodních jednotek většinou vyšší než u malých a středních, a to průměrně o 3,2 procentního bodu. Výjimkou byly roky 2016 a 2017, kdy byl v obou velikostních skupinách podíl obchodní marže na tržbách téměř vyrovnaný (zhruba 44 %). Celkově podíl obchodní marže na tržbách ve sledo¬vaném období kolísal a dosahoval průměrné hodnoty 43,2 %, přičemž v roce 2021 byl 46 %.
V porovnání s celým odvětvím maloobchodu v průběhu celého sledovaného období převyšovala obchodní marže velkých podniků s oděvy průměr¬nou marži všech velkých maloobchodních podniků průměrně o 20,8 p. b. V roce 2021 to bylo konkrétně 47,8 % proti 26,7 %. Malé a střední podniky s oděvy měly v celém sledovaném období také vyšší obchodní marži než stejně velké jednotky v maloobchodě cel¬kem, a to průměrně o 17,3 p. b.
Přidaná hodnota je definována jako podíl výkonů včetně obchodní marže po odečtení spotřeby materiálu, energie a nákladů na služby a je vztažena na jednu za¬městnanou osobu. Nejvyšší je u velkých podniků s více než 250 zaměstnanými osobami, u nichž do roku 2013 klesala. Poté začala výrazně růst a v roce 2020 nastal značný pokles způsobený uzavřením maloobchod¬ních prodejen v rámci protipandemických opatření. Podobné snížení v roce 2020 lze sledovat i u malých a středních podniků, jejichž přidaná hodnota na za¬městnance do té doby taktéž stoupala. U velkých pod¬niků se v roce 2021 vrátila zhruba na úroveň roku 2016. U malých a středních podniků v roce 2021 rovněž vzrostla, ale ne tak výrazně.

Tržby celkem (mil. Kč)

Pozn.: Malé a střední podniky: 0-249 zaměstnanců, velké podniky 250 a více zaměstnanců.

Článek si můžete přečíst v prosincovém dvojčísle časopisu Statistika&My.