Logaválce a další stroje ve statistice

Zajímavou kapitolou v historii statistiky je i technické vybavení, které usnadňovalo provádění složitých výpočtů.

Matematické operace a výpočty jsou denním chlebem statistiků, a je tedy logické, že odnepaměti se statistici snažili tyto výpočty usnadnit různými technickými prostředky. Také po vzniku Československé republiky a zahájení činnosti Státního ústavu statistického (SÚS) v roce 1919 se technické zabezpečení zpracování statistických výpočtů stalo jednou z priorit.

Vývoj SÚS v prvních letech jeho existence nebyl jednoduchý. Bylo třeba vybudovat novou organizační strukturu, získat odborné pracovníky, vhodné prostory a technické vybavení, a v neposlední řadě zahájit aktivní statistickou činnost. Už v roce svého vzniku reagoval SÚS na prioritní požadavky a zpracoval statistický materiál jako podklad pro československou mírovou delegaci. V některých odvětvích činnosti úřadu bylo možné navázat na předchozí zjišťování, jinde bylo třeba vybudovat moderní statistiku takřka od základů (např. průmysl, zahraniční obchod, statistiku cen). K tomu vhodně posloužilo vybavení úřadu adekvátní, v té době nejmodernější technikou pro zpracování dat.

Pro velká statistická šetření, např. typu sčítání lidu, najal SÚS v dubnu 1920 na zkoušku 13 děrovacích strojů a 4 stroje třídicí s počítadly od firmy Power Accounting Machine Co. Prvním souborem dat zpracovaným na těchto strojích byly materiály o přirozené měně obyvatelstva v průběhu válečných let. V roce 1921 proběhlo první samostatné sčítání lidu v novém československém státě a při té příležitosti byl strojový park rozšířen na 26 děrovacích a 12 třídicích strojů. Roční nájemné však bylo značně vysoké a dosahovalo až jedné pětiny ceny strojů. Postupně se tedy další technika pro hromadné zpracování dat pořizovala do plného vlastnictví.

Využívání technických prostředků usnadňujících technické výpočty a jejich obměna byly specificky vnímány jako důležitá součást práce statistiků v úřadu. Ještě po II. světové válce usnadňovaly statistické výpočty stroje dovezené za účelem zpracování výsledků periodického sčítání lidu, domů a bytů v roce 1930. Jednalo se o sčítací stroje Dalton z USA, ale třeba také o ručně kličkou ovládané kalkulační stroje Odhner. Na nich se každý desítkový přenos ohlásil slabým zazvoněním – cinknutím. Používaly se ovšem i stroje poháněné slabým motorkem. Ve vybavení statistiků bylo také možné najít tzv. Leibnitzův kalkulační stroj s posuvným pravítkem pro přenos desítek při výpočtu.

Určitou zajímavostí je dnes již téměř neznámý, dříve zaměstnanci úřadu používaný tzv. logaválec, který sloužil pro výpočty indexů s přesností na jedno desetinné místo. Konstruován byl podobně jako logaritmické pravítko používané pro inženýrské výpočty, lišil se však tvarem. Jednalo se o dva v sobě zasunuté pohyblivé válce, na nichž se z překrytí vyznačených kót odečítaly výsledky početních úkonů dělení a násobení. Byl to velmi rychlý a přesný pomocník, zejména při výpočtu cenových indexů.

Velmi podobný název, ale naprosto jiné funkční určení měly účtovacích stroje Logabax dovezené ze Švýcarska na počátku šedesátých let minulého století. Vzhledem k velkému rozsahu až 200, někdy i 250 rejstříků, byly velmi vhodné pro zpracování dat s rozvinutějším vnitřním členěním a tříděním.