Lidí se zdravotním postižením je u nás 15 %

Z osob starších 15 let žilo v roce 2024 v Česku 1,3 milionu lidí s nějakým zdravotním postižením, které je omezovalo v běžných činnostech. Více než polovinu z nich tvořili senioři ve věku nad 64 let. Zdravotní postižení se nejčastěji projevovalo v pohybové oblasti. Vyplývá to z výsledků výběrového šetření osob se zdravotním postižením.    

V roce 2024 žilo mezi obyvateli českých domácností staršími 15 let celkem 15 % lidí se zdravotním postižením, které jejich dlouhodobé zdravotní potíže omezovaly v obvyklých aktivitách. U poloviny z nich vedl zhoršený zdravotní stav k přiznání invalidního důchodu, příspěvku na péči nebo průkazu osoby se zdravotním postižením. Z každodenních činností měli lidé se zdravotním postižením největší potíže s dopravou, zajištěním domácích prací a nákupů.

Ve vyšším věku jsou častější různá onemocnění, která s sebou mohou nést dlouhodobé omezení. Počet lidí se zdravotním postižením tak ve starších věkových skupinách narůstá. „Zatímco u mladších lidí ve věku do 40 let bylo zastoupení osob se zdravotním postižením 3,5 %, mezi seniory nad 80 let se potýkalo se zdravotním postižením téměř 60 % z nich,” uvedla Helena Chodounská, vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.

Zdravotní postižení se může projevovat v jedné nebo více oblastech zároveň. Nejčastější byly potíže v pohybové oblasti, které mělo 952 tisíc osob. Nemoci vnitřních orgánů snižovaly kvalitu života 581 tisícům osob. Smyslová omezení ve zrakové oblasti se týkala 213 tisíců a ve sluchové oblasti 167 tisíců lidí. Omezení způsobená duševními poruchami uvedlo 145 tisíc a omezení mentálních schopností 115 tisíc lidí. V řečové nebo hlasové oblasti se projevovalo postižení u 43 tisíc lidí a většinou bylo zároveň spojeno s postižením v některé z dalších oblastí.

Celkem 12 % lidí se zdravotním postižením, tedy 153 tisícům osob, chyběly vyhovující kompenzační pomůcky, přestože většina z nich již nějaké používala. „Pomoc druhé osoby, ať už neformální nebo od profesionálních poskytovatelů, pravidelně využívalo 827 tisíc lidí se zdravotním postižením, tedy 63 % z nich. Pro 98 tisíc osob nebyla poskytovaná pomoc dostatečná anebo ji zatím neměly vůbec, přestože by ji potřebovaly,” doplňuje Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Do pomoci se v 94 % zapojovali příbuzní. Nejčastějším důvodem chybějící pomoci i kompenzačních pomůcek byla finanční náročnost. Obecně finance chyběly 23 % lidí se zdravotním postižením.

Záznam z tiskové konference naleznete na YouTube kanálu ČSÚ zde, prezentace v pdf je dostupná zde.

Více o výběrových šetřeních u domácností:

Jedním z mnoha zdrojů dat ČSÚ jsou i pravidelná výběrová šetření u domácností. V průběhu celého roku navštěvují tazatelé ČSÚ tisíce náhodně vybraných domácností po celé zemi, mluví s jejich členy, vyplňují s nimi dotazníky a získávají od nich důležité informace. Získáváme díky tomu souhrnná statistická data o životní situaci našich občanů v takovém rozsahu, kterého nelze dosáhnout jinak. Osobní účast respondentů ze všech skupin obyvatel je proto zcela nenahraditelná. Nasbírané údaje pomáhají například měřit zaměstnanost a nezaměstnanost, poskytují odhad o pracovní síle, využívání digitálních technologií, zdraví našich spoluobčanů, životním stylu a účasti dospělých na vzdělávání. Více informací naleznete na webu ČSÚ.