Lidí, kteří chtějí mít děti, ubývá

Čísla vypovídající o partnerských vztazích přináší výzkum Současná česká rodina prováděný týmem Masarykovy univerzity v Brně.

Internet již pronikl do téměř všech součástí lidského života, a seznamování v tom není výjimkou. Z výsledků shromážděných výzkumníky z Masarykovy univerzity vyplývá, že na internetu se se svým současným partnerem seznámilo 12 % respondentů. Určitě nepřekvapí, že vyšší podíl online seznamování vykazovaly mladší věkové skupiny, nicméně i v kategorii 58–65 let se prostřednictvím internetu seznámila 4 % dotazovaných.

Místo seznámení se současným partnerem (%)

Zdroj: výzkum Současná česká rodina

Děti přestávají být hlavním smyslem života

Součástí partnerského soužití bývají zpravidla i děti, a výzkum Současná česká rodina se proto zaměřil i na tuto oblast.

Výzkumníci se nejprve respondentů zeptali, do jaké míry souhlasí s výrokem: „Žena/muž potřebuje mít děti k naplnění svého života.“ Protože šetření probíhalo opakovaně, nejprve v roce 2005, a následně pak v letech 2020 až 2022, bylo možné výsledky obou vln porovnat a zjistit, jak se názory v české populaci změnily. Podle očekávání získalo větší míru tvrzení, že pro naplnění života potřebuje děti žena. V roce 2005 s ním souhlasilo 73 % respondentů ve věku 18–69 let, o šestnáct let později to však bylo už jen 41 %. V kategorii 18–29 let došlo dokonce k poklesu z 65 % na 22 %.

S potřebou dětí pro naplnění života muže v roce 2005 souhlasilo 55 % respondentů a v období 2020–2022 už jen 31 %. V nejmladší věkové kategorii se míra souhlasu snížila ze 48 % na 19 %. S vývojem názoru na význam dětí pro život koresponduje i vývoj v oblasti plánování rodičovství. Mezi lety 2020 a 2022 zaznamenali výzkumníci významný pokles zájmu pořídit si děti, a to jak obecně v populaci ve věku 18–39 let, tak i u mladých bezdětných respondentů.

Souhlas s výrokem (%)

Zdroj: výzkum Současná česká rodina

V roce 2020 plánovalo mít dítě v následujících třech letech 42 % respondentů, ovšem o dva roky později to bylo jen 30 %. O pořízení dítěte někdy v budoucnu uvažovalo v roce 2020 celkem 58 % dotazovaných a v roce 2022 pak 51 %. Z bezdětných mladých respondentů plánovalo v roce 2020 dítě 39 % a v roce 2022 už jen 29 %.

I když na základě odpovědí nelze s jistotou určit, do jaké míry se uvedené záměry stanou skutečností, je zřejmé, že přibývá mladých lidí, kteří plánují zůstat doživotně bezdětní.

Podíl respondentů, kteří chtějí (další) dítě (% z populace 18‒39 let, podle příjmu na osobu)

Zdroj: výzkum Současná česká rodina

K největšímu útlumu krátkodobých i dlouhodobých plánů na pořízení dítěte došlo u dotazovaných žijících v domácnostech s příjmy nižšími než 20 tis. Kč na osobu. Záměr mít děti se u nich snížil o 20 procentních bodů jak v horizontu příštích tří let (ze 43 % na 23 %), tak i v neohraničeném výhledu do budoucnosti (z 66 % na 46 %). Záměr pořídit si dítě ochladl i v kategorii lidí se středními příjmy. V domácnostech s příjmem nad 40 tis. Kč na osobu vzrostl podíl osob plánujících dítě v nejbližších třech letech, což podle autorů výzkumu naznačuje, že tito lidé upřednostnili mít dítě rychleji. Obecně s lepší finanční situací respondentů rostla i jejich ochota pořídit si dítě.

Dítě přináší finanční starosti

Narození dítěte samozřejmě do života rodičů významně zasáhne. Do výzkumu proto bylo zařazeno i zjišťování, jak respondenti vnímají změny v různých oblastech života, které vlivem této události nastanou. Svůj názor vyjadřovali na škále od 1 (mnohem lepší) do 5 (mnohem horší).

Nejpozitivněji hodnotili respondenti vliv narození dítěte na radost a uspokojení ze života. Naopak nejnegativnější dopad předpokládali v oblasti peněz. Výrazné odlišnosti v odpovědích žen a mužů se projevily ve čtyřech oblastech: radost ze života, pracovní příležitosti, pracovní příležitosti partnera a vztah s partnerem. Ženy negativněji hodnotily dopad na své pracovní příležitosti, radost ze života a partnerský vztah, muži vnímali hůře dopad narození dítěte na práci svých partnerek.

Vliv narození dítěte na: (1 = mnohem lepší; 5 = mnohem horší)

Zdroj: výzkum Současná česká rodina

Článek vznikl na základě údajů z výzkumu GGP – Současná česká rodina, který používá česká data z první vlny mezinárodního šetření Generations and Gender Survey-II.

Více se dočtete na webu Masarykovy univerzity zde.