Lékaři si loni polepšili o 11 %

Povolání lékaře je dlouhodobě v rámci průzkumů veřejného mínění označováno jako nejprestižnější profese. Lékaři jsou respektovanější než vědci, učitelé nebo manažeři. Jsou ale i nejlépe finančně ohodno­ceni? A jak se na jejich odměňování projevila ex­trémní zátěž při zvládání koronavirové pandemie?

Rekordní nárůst

Studium medicíny je dlouhé a náročné, o získání následné atestace a celoživotním vzdělávání ani ne­mluvě. Každopádně ten, kdo tento proces úspěšně zvládne, se může těšit na nemalé výdělky. V roce 2020 dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda lékařů 74 210 Kč a průměrnou mzdu v zemi tak převyšovala téměř o 36 000 Kč (93 %). Loni poprvé od roku 2012 vzrostly mzdy lékařů meziročně dvouciferným tem­pem, a sice o 11 %. V absolutním vyjádření si lékaři v roce 2020 polepšili v průměru o 7 000 Kč. Do re­kordního zvýšení se výrazně promítly jak mimořádné „covidové“ odměny, tak i nárůst přesčasové práce. Díky těmto odměnám vzrostly procentuálně výrazně více mzdy mladších lékařů, v případě těch nejmlad­ších ve věku 25 až 29 let dokonce o celou pětinu.

Zatímco v roce 2020 mzdy lékařů meziročně vzrostly o 11 %, tj. o 4,5 procentního bodu více, než vzrostla průměrná mzda všech zaměstnanců v Česku, o rok dříve tomu bylo naopak. V roce 2019 se mzdy lékařů meziročně zvýšily o 3 % v porovnání s 8 % nárůstem celkové průměrné mzdy. V předchozích dvou letech (2017 a 2018) byl procentuální nárůst mezd lékařů obdobný jako u ostatních zaměstnanců.

Při srovnávání výdělků lékařů s ostatními zaměst­nanci je třeba mít na paměti, že lékaři mají v průměru vyšší vzdělání než zaměstnanci většiny jiných oborů. Oproti ostatním zaměstnancům s magisterským nebo doktorským titulem byly jejich výdělky v roce 2020 vyšší v průměru „jen“ o necelou třetinu (16 500 Kč).

Významným faktorem stojícím za vyšší průměr­nou mzdou lékařů je i práce přesčas. Zatímco prů­měrná mzda lékařů byla o 35 % vyšší než mzda ostat­ních zaměstnanců klasifikovaných jako specialisté, v případě hodinové mzdy činil tento rozdíl pouze 27 % (402 : 316 Kč). Práce přesčas hraje nejvýznam­nější roli v odměňování mladých lékařů pracujících v platové sféře.

Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy a platu lékařů (tis. Kč)

Platy jsou vyšší než mzdy

Výše průměrných mezd lékařů v Česku se odvíjí od způsobu jejich odměňování. Výrazně vyšší vý­dělky mají lékaři v platové sféře, tedy ti, kteří jsou zaměstnanci v přímo řízených organizacích Minis­terstva zdravotnictví, jako jsou fakultní nemocnice a specializované ústavy, a v příspěvkových organiza­cích krajů, než ve sféře mzdové. Zatímco lékaři v pla­tové sféře si v roce 2020 v průměru přišli na téměř 96 000 Kč měsíčně, jejich kolegové pracující za mzdu v soukromých zdravotnických zařízeních (včetně kraj­ských a městských nemocnic majících formu akciové společnosti) brali jen necelé dvě třetiny této částky (61 000 Kč). Meziročně se rozdíl mezi těmito sku­pinami prohloubil o více než 5 000 Kč, neboť v roce 2020 výdělky lékařů v platové sféře vzrostly o 12 % a ve mzdové jen o 9 %. Plat lékařů v roce 2020 téměř 2,5krát převyšoval průměrnou mzdu v Česku, ale výdělek doktorů ve mzdové sféře byl vyšší jen o 59 %.

Oproti ostatním zaměstnancům s vysokoškolským vzděláním pracujícím ve veřejné správě, kam patří například většina učitelů, byl v roce 2020 průměrný plat lékaře o 90 % vyšší. Ve mzdové sféře si však lékaři v průměru vydělali stejně jako ostatní zaměstnanci s magisterským nebo doktorským vzděláním pracu­jící v soukromých subjektech.

Nejlépe placení jsou lékaři a ajťáci

Nezáleží jen na místě výkonu lékařské praxe, ale i na oboru, kterému se lékaři věnují. V rámci strukturální mzdové statistiky jsou k dispozici údaje za prak­tické lékaře (ISCO 2211) a lékaře specialisty (ISCO 2212). Druhá skupina lékařů, působící především v nemocnicích nebo specializovaných zdravotnických zařízeních, si minulý rok v průměru přišla na 81 000 Kč měsíčně. V rámci srovnatelné skupiny zaměstnání, tj. specialistů celkem (ISCO 2), jde spolu s vývojáři softwaru (ISCO 2521), kteří spadají pod ICT specialisty (ISCO 25), o nejlépe placenou pro­fesi v Česku. Více u nás berou jen řídící pracovníci či nejvyšší představitelé společností. Ale i v tomto případě se údaje výrazně liší podle toho, zda porov­náváme uvedené skupiny vysoce kvalifikovaných za­městnanců ve mzdové, nebo v platové sféře. Zatímco ICT specialisté pracující za mzdu v soukromých firmách mají o něco vyšší výdělky než lékaři v ne­státních zdravotnických zařízeních, v platové sféře je tomu naopak. Lékaři specialisté pracující za plat mají výrazně vyšší výdělky než ICT specialisté pra­cující ve státních organizacích.

Doktorky berou méně než doktoři

Mezi zaměstnanci pracujícími na pozici lékaře jsou lépe odměňováni muži než ženy. Minulý rok lé­kaři muži vydělávali v průměru o 18 000 Kč (27 %) měsíčně více než lékařky. Nejmenší rozdíly ve vý­dělcích mezi pohlavími jsou v nejmladší věkové skupině 25–34 let, v níž lékaři berou přibližně o de­setinu více než lékařky. Naopak největší rozdíly na­jdeme ve věku 35–44 let ve mzdové sféře a ve věku 45–54 let v platové sféře. Ve věku nad 55 let se roz­díly částečně vyrovnávají. V roce 2020 byla mzda lékařů mužů ve věkové kategorii 35–44 let v soukro­mých zdravotnických zařízeních nebo nemocnicích (akciových společnostech) krajů či měst 89 000 Kč, tj. o 45 % (28 000 Kč) vyšší než mzda jejich stejně starých kolegyň. V platové sféře ve věkové katego­rii 45–54 let měli muži v roce 2020 průměrný plat 127 000 Kč a ženy 99 000 Kč. Je však třeba zdůraznit, že výše uvedené rozdíly ve mzdách a platech mužů a žen jsou ovlivněny zejména vyšším počtem měsíčně odpracovaných hodin ze strany mužů.

Významným faktorem, který ovlivňuje výši prů­měrné mzdy lékařů, je také věk, respektive délka praxe s ním spojená. Např. v platové sféře byl v roce 2020 průměrný výdělek lékařů a lékařek ve věku 35–54 let o polovinu vyšší v porovnání s jejich kolegy a kolegyněmi ve věku 25–34 let. Tyto rozdíly odrážejí používané platové tabulky, podle nichž platy lékařů rostou s délkou praxe a se zvyšováním kvalifikace, např. získáním atestace apod.

Pozor na interpretaci

Na závěr je třeba zdůraznit, že na platy a mzdy čes­kých zdravotníků je potřeba nahlížet komplexně. Jejich významnou část totiž představují příplatky za práci přesčas, za pracovní pohotovost, práci ve svá­tek a podobně. Zatímco v roce 2020 byli specialisté v mzdové sféře placeni v průměru za 173 hodin mě­síčně, lékaři, kteří spadají pod stejnou hlavní skupinu zaměstnání, pracovali o 5 hodin měsíčně déle. U lé­kařů v platové sféře je rozdíl ještě větší. Průměrná měsíční placená doba specialistů odměňovaných platem byla 176 hodin a lékařů 195 hodin. Nejvíce hodin stráví v práci mladí lékaři zaměstnaní ve fa­kultních a ostatních přímo řízených nebo příspěv­kových krajských nemocnicích. Ve věkové skupině 30–34 let odpracovali v roce 2020 v průměru 201 hodin za měsíc.

Není také výjimkou, že jeden lékař pracuje pro více zaměstnavatelů zároveň. Takové případy nejsou v této statistice zohledněny a jsou uvažovány pouze jednotlivé úvazky bez ohledu na to, zda patří k jednomu, či více zaměstnancům. Celkový počet place­ných hodin na jednoho lékaře by při součtu úvazků byl pravděpodobně ještě vyšší. Mnozí lékaři také pracují pro svého zaměstnavatele pouze na zkrá­cený úvazek a vedle toho ještě provozují svou sou­kromou praxi.

Rozdíly mezi průměrnými výdělky v platové a mzdové sféře jsou výrazně ovlivněny jinou struk­turou lékařů. V platové sféře například působí vyšší podíl lékařů specialistů s atestací než ve mzdové sféře. Vliv mají i výše uvedené přesčasy. A rovněž platí, že rozpětí mezd lékařů pracujících za plat je menší než v případě těch pracujících za mzdu, kde existují velké rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími výdělky.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost