Lahvové pivo je stále dostupnější

Klasifikace ECOICOP rozlišuje 4 druhy piv – ležáky, ostatní alkoholická piva, nízkoalkoholická a nealkoholická piva, nápoje z piva. Ležáky zahrnují všechna spodně kvašená alkoholická piva bez ohledu na obsah alkoholu. Do kategorie ostatní alkoholická piva patří svrchně kvašená piva, piva smíšených typů, ovocná, zeleninová, kořeněná a podobná piva. Nízkoalkoholická piva jsou piva s menším obsahem alkoholu než 1 %, například Birell. Jako nápoje z piva jsou zařazovány různé nápoje kombinující pivo třeba s limonádou, se sodovkou apod. Ve spotřebních výdajích českých domácností na pivo kupované v prodejnách dominují ležáky s podílem 87,3 %. Druhá v pořadí jsou nízkoalkoholická a nealkoholická piva, která se na výdajích domácností za pivo podílela 9,2 %. Výdaje na pivo kupované v prodejnách přitom v ČR představují 1,25 % celkových spotřebních výdajů domácností.

Cenoví reprezentanti

Pro pivo, stejně jako pro jiné výrobky a služby, platí, že na trhu se vyskytuje velké množství produktů, které lze rozdělit do skupin s podobnými nebo stejnými užitnými vlastnostmi, jejichž ceny se vyvíjejí podobným způsobem. Takové skupiny jsou zastoupeny tzv. cenovými reprezentanty. Pro pivo máme tři cenové reprezentanty, a sice:

• pivo ležák – značkové světlé lahvové,
• pivo výčepní světlé lahvové,
• pivo výčepní světlé v plechovce.

Všichni tři reprezentanti patří podle klasifikace ECOICOP do skupiny ležáků.

Mezi lety 2001 a 2019 vzrostly ceny lahvového ležáku z 15,49 na 21,31 Kč za půllitr, u piva výčepního se jednalo o nárůst ze 7,78 na 11,59 Kč za půllitr. Za průměrnou hrubou měsíční mzdu bylo možné v prvním roce nového tisíciletí u nás koupit téměř 900 půllitrových lahví ležáku a skoro dvojnásobné množství výčepního piva. Do roku 2019 se kupní síla obyvatel v přepočtu na pivo výrazně zvýšila, neboť za průměrnou hrubou měsíční mzdu bylo možné pořídit 1 570 lahví ležáku nebo 2 800 lahví výčepního piva.

K nejvyššímu meziročnímu zvýšení cen došlo u ležáku v letech 2007 (5,1 %), 2008 (4,9 %), 2012 (4,1 %) a 2019 (4,0 %). Cena výčepního piva vyskočila nejvíce v roce 2010 (7,5 %), pak v letech 2008 (5,5 %), 2016 (5,3 %) a 2013 (4,4 %).

Při sestavování indexu spotřebitelských cen se provádí tzv. kvalitativní očišťování, protože do výpočtu je možné zahrnovat pouze zboží srovnatelné kvality. V různých prodejnách jsou totiž sledovány takové konkrétní varianty piv, které jsou v dané prodejně ve sledovaném období nejprodávanější. Vzhledem k tomu, že na trhu dochází k obměnám zboží, je třeba někdy šetřený výrobek zaměnit za podobný, což se musí následně při posuzování cenového vývoje v časové řadě zohlednit.

Kvalitnější informace

Základním způsobem sběru cen piva bylo ještě donedávna místní cenové zjišťování, při němž 47 tazatelek ČSÚ sbírá ceny přímo v prodejnách v 35 vybraných okresech ČR. V případě piva se obvykle jedná o supermarkety a hypermarkety.

Tento tradiční způsob sběru spotřebitelských cen se však postupně mění. Zjišťování prostřednictvím tazatelek je nahrazováno projektem scanner data, který umožňuje přebírat informace o tržbách a fyzickém množství prodaného zboží přímo z pokladních systémů prodejen. Indexy spočtené na základě scanner dat poskytují úplnější informaci o cenovém vývoji, než je tomu u klasického tazatelského systému sběru cen, a kvalita statistických výstupů se tak zvyšuje.

K zavádění scanner dat do výpočtu indexu spotřebitelských cen dochází od ledna 2019 a počet takto sledovaných prodejen se neustále zvyšuje. V případě piva rostl podíl scanner dat na výpočtu indexu ze 17 % v lednu 2019 na 53 % v dubnu 2020. Tento podíl bude nadále narůstat s tím, jak se do projektu zapojují další obchodní řetězce.

Pro šetření cenového vývoje zboží a služeb běžně nakupovaných obyvatelstvem (spotřebiteli) se zjišťují ceny konkrétních položek, které tvoří tzv. spotřební koš. Spotřební koš je členěn podle klasifikace individuální spotřeby podle účelu (COICOP) na 12 oddílů. V současné době se používá evropská verze této klasifikace (ECOICOP). Ze zmíněných 12 oddílů se pivo vyskytuje ve 2 oddílech v závislosti na tom, jestli je kupováno v prodejnách, nebo v restauracích. Pivo kupované v prodejnách je součástí oddílu 2 „Alkoholické nápoje, tabák“, pivo podávané v restauracích a podobných provozovnách je součástí oddílu 11 „Stravování a ubytování“. Článek se zaměřuje pouze na pivo kupované v prodejnách.

Vliv jednotlivých položek spotřebního koše na úhrnnou změnu cenové hladiny je dán jejich podílem na spotřebních výdajích domácností. Zdrojem těchto informací je především statistika rodinných účtů.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty