Kuřáků přibylo, kouří ale méně často

Kouření v naší společnosti stále zůstává závažným fenoménem, napřímo se týká třetiny populace.

Ve srovnání s výsledky šetření z roku 2016 se do roku 2020 mírně zvýšila prevalence kuřáctví v posledních 30 dnech z 29,1 % na 33,6 %. Zároveň ale klesla míra denního kouření z 25,3 % na 23,9 % denních či téměř denních kuřáků. K výraznému snížení denního kuřáctví došlo v nejmladší věkové skupině 15–24 let, a sice z 22,5 % na 14,8 %, a naopak ke zvýšení mezi respondenty ve věku 55–64 let.

Zkušenost s e-cigaretami zůstává v obecné populaci na přibližně stejné úrovni, potvrdilo ji 18,3 % respondentů v roce 2012, 19,2 % v roce 2016 a 18,3 % v roce 2020. Významně ovšem vzrostlo užívání e-cigaret mezi nejmladší věkovou skupinou. Respondenti v nejmladších věkových skupinách také uvádějí relativně časté zkušenosti se zahřívanými tabákovými výrobky, míra jejich denního užívání však zůstává na nižší úrovni než užívání e-cigaret.

Kouření v posledních 30 dnech (%)

Krabička na den většinou stačí

Kouření tabáku ve formě cigaret, doutníků nebo pomocí dýmky či vodní dýmky alespoň jednou v životě uvedlo 62,4 % respondentů, v posledních 30 dnech kouřilo 33,6 % dotázaných. Denně nebo téměř denně (5–7krát týdně) kouřilo 23,9 % dotázaných, pravidelné denní kouření uvedlo 22,3 % respondentů (30,6 % mužů a 14,3 % žen). Míra denního kouření je relativně vyrovnaná ve věkových skupinách 25–64 let a výrazně nižší mezi respondenty ve věku 15–24 let a 65 a více let.

Denní kuřáci uváděli nejčastěji kouření 11–20 cigaret denně (55,8 %), 22,1 % denních kuřáků kouřilo více než 20 cigaret denně. Mezi silnějšími kuřáky bylo více mužů, k nejsilnějším kuřákům s více než 30 cigaretami denně patřili především respondenti ve věku 45–54 a 35–44 let. Denní kuřáci si svou první cigaretu nejčastěji zapálí do 30 minut po probuzení (61,9 %), přitom 15,6 % vykouří první cigaretu dokonce do 5 minut od probuzení (častěji muži a respondenti ve věku 35–44 let).

Věk první zkušenosti s kouřením a počátek denního užívání cigaret (% kumulativně)

Důvody pro alternativy

Zkušenost s e-cigaretami v životě uvedlo celkem 18,3 % respondentů (22,4 % mužů a 14,3 % žen), jejich užívání v současnosti, tj. v posledních 30 dnech, uvedlo celkem 4,7 %.

Zahřívané tabákové výrobky typu IQOS nebo GLO zkusilo alespoň jednou v životě 7,1 % respondentů (9,2 % mužů a 5,1 % žen), v posledních 30 dnech je užila 2,3 % respondentů. Užívání e-cigaret i zahřívaných tabákových výrobků v posledních 30 dnech uváděli o něco častěji muži (i když rozdíl není tak výrazný jako u kouření běžných cigaret) a respondenti v mladších věkových skupinách (15–24 a 25–34 let). Míra užívání e-cigaret nebo zahřívaných tabákových výrobků zůstává ve srovnání s denním kouřením běžných tabákových výrobků na velmi nízké úrovni.

Více než polovina osob (60,5 %) patřila v době první zkušenosti s e-cigaretami k pravidelným kuřákům běžných cigaret, 31,1 % kouřilo příležitostně. Obdobně to platí i pro zahřívané tabákové výrobky. Jen 8,4 % osob, které zkusily e-cigarety, nikdy předtím běžné cigarety nekouřilo, ovšem ve věkové skupině 15–24 let to bylo 20,5 % dotázaných.

Celkem 30,1 % současných uživatelů e-cigaret je užilo poprvé proto, že jsou okolím více tolerovány a mohou je užívat i tam, kde jinak není dovoleno kouřit. Dalších 22,3 % je vnímalo jako nový trend a chtěli je vyzkoušet, 21,7 % je zkusilo proto, že je považují za méně škodlivé ve srovnání s běžným tabákem. Obdobné důvody k užití uváděli i současní uživatelé zahřívaného tabáku: 30,5 % ho užilo kvůli tomu, že jde o nový trend, který chtěli vyzkoušet, 26,8 % proto, že považují zahřívané tabákové výrobky za méně škodlivé než běžný tabák, 20,7 % z důvodu, že je užívání těchto výrobků více tolerováno, a shodně 20,7 % chtělo přestat s kouřením běžného tabáku.

Vnímání škodlivosti jednotlivých typů tabákových výrobků s obsahem nikotinu (1 = nejméně škodlivé, 6 = nejvíce škodlivé)

Co je dobré vědět

Nikotin

Látka, která způsobuje fyzickou závislost na kouření. Po dobu spánku se většinou z krve vyloučí, a proto bývá silné nutkání zapálit si zejména po ránu. Zdraví ale poškozují jiné látky, především ty vznikající při spalování, tedy obsažené v kouři.

Závislost na nikotinu se odvíjí od velikosti dávky a rychlosti vstřebání – čím víc a čím rychleji se nikotin vstřebá, tím silnější závislost způsobuje. Velmi rychle se vstřebává z klasických cigaret (po potažení z cigarety dorazí do mozku za pouhých 6–10 vteřin), ze zahřívaného tabáku i z některých elektronických cigaret.

Jedna klasická cigareta obsahuje zhruba 15 mg nikotinu, z něhož při kouření většina shoří. Do organismu se obvykle vstřebají 1 až 3 mg.

Vodní dýmky

V klasické vodní dýmce se zapaluje uhlík na tabákové placce, kouř se vdechuje přes vodu. Tam se bohužel nepročistí, jen ochladí, a proto se snáze vdechne. Vzhledem k nízké teplotě hoření je kouř velmi koncentrovaný, obsahuje zejména mnoho dehtových látek a oxidu uhelnatého. I při měněném náustku se mezi uživateli snadno šíří infekce.

E-cigarety

Zařízení, v nichž se zahřívá hydrofilní tekutina (roztok) na teplotu kolem 100 ℃ za vzniku aerosolu. Neprodukují žádný kouř, proto se nekouří, ale vapují. Představují významně menší zdravotní riziko v porovnání s kouřením.

Vapování

Vdechování výparů zahřívaných substancí. Může se jednat o elektronické cigarety, ale např. i o vapování olejnatých látek s výtažky marihuany.

Nikotinové sáčky

Vkládají se do úst a neobsahují tabák. Jejich zdravotní riziko je malé, mohou ale způsobovat, udržovat či prohlubovat závislost na nikotinu.

Zahřívaný tabák

Tyto výrobky (např. IQOS, GLO, PLOOM a další) na rozdíl od elektronických cigaret obsahují tabák a významně se tak podobají klasickému kouření. Vysoká je i míra zdravotního rizika. Tyčinky s tabákem podobné cigaretě se vkládají do pouzdra, v němž se zahřejí na teplotu kolem 350 ℃, tedy těsně pod teplotu hoření. Vznikající výpary obsahují víc toxických látek než aerosol z e-cigaret.

Článek si můžete přečíst v dubnovém čísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost