Kulturním a kreativním povoláním se věnuje 2,5 % pracujících

Na celkovou zaměstnanost v oblasti kultury se dá nahlížet z několika různých úhlů pohledu. Statistiky ČSÚ obvykle sledují zaměstnané osoby podle typu jejich zaměstnání nebo podle převažující ekonomické činnosti organizace, ve které pracují. Pokud propojíme tyto dva přístupy, můžeme sledovat zároveň, v jaké organizaci osoby pracují i jakou činnost v rámci této organizace vykonávají.

V kultuře podnikalo 84 tis. osob

V roce 2017 pracovalo podle údajů z Výběrového šetření pracovních sil v kulturních organizacích více než 181 tis. osob, přičemž 88 tis. (48,4 %) bylo aktivních v povoláních kulturního charakteru (například jako zpěváci, herci či designéři) a 93 tis. (51,6 %) v povoláních ne-kulturního zaměření (administrativa, účetnictví, technické profese atd.). Kulturním povoláním prováděným mimo kulturní organizace (například designér v automobilovém průmyslu) se věnovalo více než 45 tis. osob.

Z celkového počtu 227 tis. osob (4,3 % všech zaměstnaných osob v ČR) spadajících do oblasti kultury bylo přibližně 84 tis. podnikatelů a 142 tis. zaměstnanců (z toho 118 tis. na plný úvazek). Necelý jeden tisíc osob tvořili pomáhající rodinní příslušníci.

Zařazení konkrétních povolání a ekonomických činností vychází z metodického manuálu ESSnet-Culture z roku 2012 a dále pak ze současných aktivit Eurostatu v oblasti statistiky kultury. Vedle tradičních kulturních odvětví (například výtvarné a scénické umění) a povolání vstupují do statistik také odvětví a povolání související s kulturními médii (například tisk, hudba, film) a dále také tzv. kreativní odvětví a s nimi spojená povolání (například design či reklama).

Jaké jsou finanční rozdíly mezi tradičními a tvůrčími obory

Samotným kulturním povoláním, bez ohledu na to, zda byla vykonávána v kulturních organizacích či mimo ně, se věnovalo 133 tis. osob (2,5 % všech zaměstnaných osob v ČR). Nejčastěji to byli překladatelé, umělečtí učitelé či technici v oblasti audiovize.

Velké rozdíly pak panovaly při srovnání průměrné hrubé měsíční mzdy v tradičních kulturních a tzv. kreativních povoláních. Z údajů Strukturální mzdové statistiky zaměstnanců vyplývá, že velká část zaměstnanců vykonávajících tradiční kulturní povolání je ohodnocena mzdou nižší, než je průměrná mzda v ČR (31,1 tis. Kč v roce 2017). Z dostupných údajů je možné uvést několik příkladů. Průměrnou hrubou měsíční mzdu výrazně nižší, než byl republikový průměr, pobírali v roce 2017 pracovníci v oblasti uměleckých řemesel (21,4 tis. Kč) a dále pak knihovníci (24,6 tis. Kč) a pracovníci v archivech (25,5 tis. Kč). Pod průměrem se nacházeli také například hudebníci, zpěváci a skladatelé (27,6 tis. Kč) a herci (29,8 tis. Kč).

Oproti tomu pracovníci věnující se tzv. kreativním povoláním obvykle svou průměrnou hrubou mzdou v roce 2017 přesáhli průměr ČR. Například grafici a výtvarníci v multimédiích pobírali průměrně 33,9 tis. Kč hrubého a specialisté v oblasti reklamy, marketingu a průzkumu trhu v průměru 49,6 tis. Kč měsíčně.

Strukturální mzdová statistika sleduje pouze zaměstnance ve mzdové a platové sféře, nikoliv podnikatele a pracovníky na dohody (na rozdíl od údajů z Výběrového šetření pracovních sil uvedených výše). Více podrobností o ekonomických aspektech oblasti kultury nabízí publikace Výsledky účtu kultury.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností