Krize nekrize, zaměstnanci dál chodili na kurzy

Zatímco podniky, které spadají do nejvyšší velikostní skupiny (500 a více zaměstnanců), poskytovaly stoprocentně další odborné vzdělávání svým zaměstnaným osobám, většina firem s deseti až devatenácti zaměstnanými osobami naopak vzdělávání neposkytovala všem. Jen 63 % podniků financovalo jejich profesní růst. Další rozdíly mezi nimi vyplývaly z odvětví, do kterých spadaly (graf 1).
Hlavní důvod, který podniky limitoval, byla skutečnost, že stávající kvalifikace, dovednosti a schopnosti zaměstnanců odpovídaly současným potřebám podniku (graf 2).
Tento trend potvrdily výsledky posledního šetření ČSÚ Další odborné vzdělávání zaměstnaných osob v podnicích ČR v roce 2010 (CVTS 4).

Kurzy na prvním místě

Rozhodující kategorií v dalším odborném vzdělávání byly kurzy. V roce 2010 je poskytlo svým zaměstnaným osobám celkem 27 108 podniků (z celkového počtu 43 403), což je v absolutním vyjádření o 826 méně než v roce 2005 (více: ZDE). Celkem 51,6 % zaměstnanců, kteří se dál odborně vzdělávali, prošlo povinnými kurzy v návaznosti na zákonné normy platné v České republice (bezpečnost a ochrana zdraví při práci, požární ochrana, kurzy pro řidiče, elektrikáře, svářeče apod.). Přitom došlo k výraznému přesunu od interních k externím kurzům (nárůst o 20 p. b.). Také se změnily počty placených hodin strávených na kurzech a náklady na jednu hodinu účastníka kurzu. Odlišný byl i podíl nákladů na kurzy na úplných nákladech práce všech podniků. Oproti roku 2005, kdy jeho výše činila 0,9 %, poklesl na 0,6 %.

Ostatní formy vzdělávání

Z ostatních forem bylo nejdůležitější vzdělávání na pracovišti (27,2 %), následovaly účasti na konferencích, seminářích, veletrzích a přednáškách (10 %), dále pak samostudium (5,5 %), vzdělávací kroužky a kroužky kvality (2,8 %) a rotace výměny pracovních míst, výměny pracovníků a studijní návštěvy (1,1 %).

Podniky, učni a školy

Součástí šetření byla opět problematika učňovského školství (graf 3). Podíl počtu podniků, které v roce 2010 zajišťovaly praktickou výuku v rámci počátečního odborného vzdělávání jak pro své vlastní, tak i pro učně z cizích organizací, činil z celkového základního souboru podniků pouze 4,4 %. Oproti minulému šetření (CVTS 3) tak došlo k jejich poklesu ze 17 415 na 14 104  osob.
V rámci šetření CVTS 4 zařadil Český statistický úřad do šetření otázku, která se týkala spolupráce středních a vysokých škol při dalším odborném vzdělávání zaměstnaných osob. Výsledky nejsou příliš pozitivní. Potvrdily u nás obecně známou zkušenost, že oproti ostatním zemím EU27 je spolupráce velmi omezená. Například jen asi 4 % podniků se podílela na koncipování obsahu odborného vzdělávání středních a vysokých škol, asi 13 %  zajišťovalo odbornou praxi žáků středních škol a zhruba 5 % podniků mělo zájem o praxi studentů vysokých škol. Pouze necelá 2 % podniků se svými odborníky podílela na výuce na středních a 3 % na vysokých školách. Na otázku, zda podnik v roce 2010 inovoval své výrobky, služby, výrobní či distribuční metody, odpověděla kladně zhruba jen desetina z nich (10,5 %), což bylo o 5 p. b. méně než při šetření CVTS 3, tehdy to bylo 15,5 % podniků. Jaké výstupy přinesla obdobná šetření v jednotlivých státech EU27, bude možné zjistit v úplném rozsahu až ve 3. čtvrtletí 2013 a to ještě jen v rovině základních indikátorů. Následující šetření o dalším odborném vzdělávání zaměstnaných osob v ekonomických subjektech v ČR (CVTS 5) se pravděpodobně uskuteční až v roce 2016, referenčním bude rok  2015. Pro doplnění komplexního pohledu na tuto problematiku budou využity údaje i z jiných šetření, např. z Výběrového šetření pracovních sil, Výběrového šetření ke vzdělávání dospělých (AES) a Výběrového šetření o úplných nákladech práce.

Více se dočtete zde: Vzdělávání