Koronavirus přibrzdil stavební produkci

Po delším období růstu letos stavební produkce klesá. V prvních měsících roku se ještě výrazně neprojevila epidemie covid-19, ale později se stavebnictví začalo potýkat s nedostatkem pracovních sil, váznoucí poptávkou a administrativní nepřipraveností staveb. Klesají také počty dokončených bytů. Naději na obrat k příznivému vývoji dává zásoba stavebních zakázek, povolených staveb a zahájených bytů, která je na dobré úrovni.

Menší firmy byly postiženy dříve

Letos v lednu se vše zdálo v pořádku, stavební produkce zaznamenala meziroční i meziměsíční růst. Tahounem bylo inženýrské stavitelství s téměř pětinovým navýšením. K dobrému výsledku zčásti přispělo teplé počasí a málo srážek. V únoru si stavební produkce udržela meziroční růst, meziměsíčně zůstala na úrovni ledna. K lepším výsledkům přispívalo i nadále inženýrské stavitelství, které vychází ze segmentu velkých firem. Plusem bylo opět příznivé počasí. Sběr dat probíhal na přelomu března a dubna, ale response byla jen mírně nižší než obvykle, takže dopad epidemie koronaviru se v té době ještě neprojevil. Ani v březnu nebyla stavební produkce epidemií výrazně poznamenána. Tahounem zůstalo inženýrské stavitelství, které i přes vysokou srovnávací základnu z roku 2019 pokračovalo v dvouciferném růstu. Pozemní stavitelství meziročně kleslo, ale s ohledem na situaci a vysokou základnu (březen byl nejúspěšnější měsíc roku 2019) jej bylo možné hodnotit kladně. Zatímco u větších firem se nouzový stav na výkonech neprojevil, některé střední a menší firmy hlásily omezený režim. Jejich zaměstnanci čerpali nemocenskou nebo neplacené volno. Některé společnosti zaznamenaly odliv zahraničních pracovníků. Počet zaměstnanců meziročně logicky klesl a průměrná mzda rostla pomaleji, než bylo v posledních letech obvyklé.

V dubnu byla stavební produkce epidemií poznamenána více než v březnu, ale celkový pokles dále tlumilo inženýrské stavitelství, které zaznamenalo vysoký růst. Produkce pozemních staveb naproti tomu klesla o desetinu, i když také v dubnu byla srovnávací základna vysoká. U větších firem se nouzový stav na výkonech opět výrazně neprojevil (mají obecně vyšší podíl inženýrského stavitelství než menší firmy), některé střední a menší firmy dále hlásily omezený režim. Vzhledem k omezenému pohybu nebylo možné za prací cestovat, což je pro stavebnictví velkou překážkou. Lidé v tomto oboru za prací dojíždějí velmi často (zejména do Prahy). Počet zaměstnanců meziročně opět klesl a průměrná mzda rostla pomaleji v segmentu menších firem.

Návrat do normálu nenastal

Ačkoliv v květnu byla response na obvyklé úrovni a zdálo by se, že život se vrátil do normálnějších kolejí, stavební produkce zůstala ovlivněna koronavirovou situací. Rozevřely se nůžky mezi malými firmami a většími podniky, které si udržely dynamiku a v obou segmentech zaznamenaly růst produkce. Inženýrské stavitelství ale ve srovnání s dubnovými výsledky vykázalo nižší růst. Menší podniky, které se více zaměřují na pozemní stavitelství, dosáhly výrazně nižší úrovně než v květnu 2019.

Další příčinou meziročního poklesu produkce byla administrativní nepřipravenost staveb kvůli uzavření některých stavebních úřadů v březnu a dubnu. V květnu byl zaznamenán čtvrtý meziměsíční pokles v řadě s tím, že tempo poklesu od počátku roku zrychlovalo. Pokračovalo i meziroční snižování počtu zaměstnanců a průměrná mzda byla po dlouhé době meziročně nižší.

V červnu útlum stavební produkce dále zrychlil. Meziměsíčně byl sice zaznamenán pokles nižší než v květnu, ale meziročně se dostal na dvoucifernou hodnotu. Stále trval poměrně značný rozdíl mezi malými firmami a většími podniky, jež drží inženýrské stavitelství. Menší podniky, které se častěji zaměřují na pozemní stavitelství, zaznamenaly pokles srovnatelný s předchozím měsícem. K horšímu výsledku přispěla rovněž vyšší srovnávací základna z června 2019, kdy pozemní stavitelství zaznamenalo nejlepší červnový výsledek v časové řadě od roku 2000. Nakonec ani počasí stavební výkony nepodpořilo. Letošní červen byl nejdeštivější za posledních téměř 60 let, přívalové deště zasáhly celé Česko v několika vlnách a způsobily lokální povodně. Počet zaměstnanců meziročně dále klesl, ale průměrná mzda rostla z důvodu celoplošného vyplácení půlročních odměn a bonusů.

Ani aktuální údaje za červenec letošní bilanci stavebnictví nevylepšily, spíše naopak. Poměrně velký pokles byl zaznamenán v obou segmentech a k menším firmám se tentokrát přidaly i ty velké. Výsledný desetinový pokles je tak druhý největší v letošním roce a pro inženýrské stavitelství je to letos výsledek nejhorší. Obor stále trpí nedostatkem pracovních sil, firmy v komentářích uvádějí, že zahraniční pracovníci odjeli a zatím se nevrátili v plném počtu. Poptávka vázne také v důsledku administrativní nepřipravenosti staveb vlivem omezeného provozu a nemocnosti na některých stavebních úřadech. Pozitivně lze ale hodnotit meziměsíční nárůst oproti červnu.

Byty jako na houpačce

Probíhající epidemií byla zčásti ovlivněna i oblast bytové výstavby. Počet dokončených bytů, který v posledních pěti letech rostl, letos zatím klesl o 7,4 %. Ještě v lednu dosahoval počet dokončených bytů poměrně vysoké úrovně ledna 2019. V únoru se intenzivně dokončovaly především bytové domy a v březnu již byla oblast bytové výstavby zčásti ovlivněna probíhající epidemií. Ta se projevila mj. i rozdílným přístupem jednotlivých stavebních úřadů. Některé pracovaly bez omezení a stavebníci zasílali své žádosti e-mailem nebo datovou schránkou, jinde úředníci fungovali v nouzovém režimu, omezili úřední hodiny a kontrolní prohlídky. Problémy nastávaly také se získáváním stanovisek dotčených orgánů nutných k vydání rozhodnutí.

Informace z úřadů vypovídaly o nižším zájmu ze strany stavebníků, což se projevilo v dubnovém poklesu počtu dokončených bytů téměř o třetinu. V květnu doháněly stavební úřady manko z dubna a počet dokončených bytů vzrostl. Jednalo se především o byty v rodinných domech, jejichž dokončenost se v dubnu snížila o 30,2 % a o měsíc později stoupla o 40,1 %. Bytových domů se kolauduje relativně málo a ve vývoji dochází pravidelně k velkým výkyvům. V květnu počet dokončených bytů v nich meziročně spadl.

V červnu celkový počet dokončených bytů meziročně opět klesl. V tomto měsíci byl zaznamenán nejnižší letošní počet dokončených bytů v kategorii bytových domů, který se navíc srovnával s vysokým číslem z loňského června. Počet dokončených bytů v ostatních kategoriích ale rostl.

V červenci se celkový počet dokončených bytů snížil o desetinu. Způsobil to opět vývoj v kategorii bytových domů, počty bytů v rodinných domech třetí měsíc v řadě rostly.

Počet zahájených bytů se loni zvyšoval již šestým rokem a růst byl zaznamenán také letos v lednu a zejména v únoru. V březnu počet zahájených bytů klesl o třetinu, ale již v dubnu se vrátil k růstu, který pokračoval i v květnu. Červnový pokles lze přičíst vysoké srovnávací základně z roku 2019, zejména v kategorii rodinných domů, ale červencový sestup již základnou způsoben není. Loňský údaj byl sice solidní, ale nikoliv mimořádně vysoký. Celkově se tak letos nacházíme mírně pod úrovní loňského roku, což je ale s ohledem na předchozí šestileté růsty slušná pozice.

Hodnotu připravených staveb ovlivňují hlavně ty velké

Orientační hodnota vydaných stavebních povolení (v běžných cenách) se v posledních pěti letech zvyšuje, ale je vidět, že tempo růstu zpomaluje. Nicméně v lednu ještě orientační hodnota rostla, a dokonce šlo o největší lednovou hodnotu od roku 2002. Způsobily to velké stavby, protože pokud bychom modelově odečetli stavby s hodnotou nad miliardu korun, dostali bychom pokles o 5,8 %. V únoru byla orientační hodnota nižší než loni, ale bez kategorie velkých staveb by naopak vzrostla o 5,0 %. V tomto měsíci nebyla povolena žádná stavba nad miliardu korun, zatímco v únoru 2019 ano.

V březnu již oblast stavebních povolení ovlivnila epidemie a orientační hodnota meziročně poklesla. V dubnu pak pokles přešel do stagnace. V květnu, když orientační hodnota staveb stoupla o desetinu na nejvyšší úroveň v roce 2020, se zdálo, že se situace zklidňuje a stavební úřady se vracejí do normálu. Růst byl zaznamenán ve všech kategoriích výstavby. Následně v červnu došlo k meziročnímu propadu hodnoty, ten byl ovšem do značné míry ovlivněn vysokou základnou z června 2019, kdy byly povoleny 4 stavby nad miliardu korun (především v oblasti dopravní infrastruktury) v celkové hodnotě téměř 10 miliard. Letos byla velká stavba povolena pouze jedna. Po modelovém odečtení velkých staveb se dostaneme k poklesu orientační hodnoty o 4,5 %. V červenci se orientační hodnota vrátila k meziročnímu růstu ve všech kategoriích, zejména pak v inženýrských stavbách.

Co můžeme očekávat dál?

Stavební produkce v Evropě spíše klesá a Česká republika se nachází zhruba v polovině žebříčku, nicméně stále na lepší pozici, než je průměr EU27. Pokračující růst zaznamenávají dosud každý měsíc Rumunsko a Finsko, obě země spíše zásluhou inženýrského stavitelství. Velmi dobře prošlo epidemií Německo, které postihl pokles pouze v dubnu v pozemním stavitelství. Kromě těchto zemí došlo k růstu za červen již pouze v Chorvatsku, ostatní státy se nacházejí ve větším či menším poklesu. K nejvíce zasaženým zemím se celkem logicky řadí Itálie (údaje jsou zatím jen za leden až květen), Francie a Španělsko. Zatímco v těchto státech se situace v průběhu měsíců spíše stabilizuje a poklesy zmírňují, u nás, v Polsku a na Slovensku jsou výsledky v posledních měsících horší než na začátku epidemie.

Co nás čeká do konce roku a hlavně v roce příštím, je těžké z dat odvozovat, protože podmínky se mění velice rychle. Přesto můžeme říci, že předpoklady k příznivému vývoji ve stavebnictví zatím jsou.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Stavebnictví, byty