Korespondenční volba nebude pro ČSÚ problém

S první místopředsedkyní ČSÚ Evou Krumpovou jsme hovořili o připravenosti nejen na ty nejbližší volby krajské a senátní, ale také na další volby v příštích letech, které budou probíhat podle nových pravidel.

Na konci září proběhnou krajské volby. Bude se zpracování jejich výsledků v něčem lišit od těch minulých v roce 2020?

Zákon o správě voleb byl schválen v letošním roce a účinnosti nabývá od 1. ledna 2026. Volby do zastupitelstev krajů i do třetiny Senátu tedy ještě proběhnou stejně jako ty předchozí. To však neznamená, že ČSÚ neprovádí žádné úpravy v metodických a podpůrných materiálech, které pomáhají okrskovým komisím při sčítání hlasů. Právě naopak. Po každých volbách probíhá vyhodnocení. Na základě aktuálních poznatků a zkušeností si vždy řekneme, na co je dobré se při příštích volbách zaměřit.

Kolik lidí se na zpracování výsledků krajských voleb bude celkem podílet a co všechno budou mít na starosti?

Stejně jako při jiných volbách se bude na zpracování výsledků podílet přibližně 2 500 zaměstnanců, a to jak interních, tak externích. ČSÚ nemá tolik kmenových zaměstnanců, abychom mohli pokrýt všechny personální potřeby související se zpracováním výsledků voleb. Externisté jsou z velké části lidé, kteří s námi na volbách spolupracují dlouhodobě. Většinou působí na přebíracích místech ČSÚ, která jsou rozprostřena po celé České republice. Jejich hlavním úkolem je převzít od okrskové volební komise výsledky hlasovaní, provést formální kontrolu a zanést data do systému. Data jsou následně odeslána do ústředí, kde se finálně zpracovávají. Samozřejmě s tím souvisí mnoho dalších úkolů, zajišťujeme například metodickou pomoc členům okrskových volebních komisí, provádíme školení a testujeme funkčnost technického a programového vybavení, včetně spolupráce při volebních zkouškách.

Před samotnými volbami také probíhá několikaměsíční příprava techniky i aplikací, školení zaměstnanců a členů okrskových volebních komisí, tvorba registru kandidátů, metodických pokynů pro okrskové volební komise a edukačních materiálů, jako je prezentace pro školení nebo videopořad, ale i mnoho dalších úkolů.

Ing. Bc. Eva Krumpová, MBA

Absolvovala Provozně Ekonomickou fakultu České zemědělské univerzity v Praze a následně pracovala jako vedoucí oddělení pro rozvoj a projektovou činnost na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. V ČSÚ působila v letech 1997 až 2011 v oblasti statistiky výdajů na životní prostředí. Zastávala také pozici vedoucí oddělení evropských fondů. Podílela se rovněž na řadě projektů jak ze strukturálních fondů, tak Eurostatu. Místopředsedkyní Českého statistického úřadu je od srpna 2017.

V loňském rozhovoru jsme mluvili o tom, že by bylo vhodné zredukovat počet přebíracích míst při volbách a dát ČSÚ větší volnost v tom, kolik těchto míst pro které volby zřídí. Podařilo se v této věci něco posunout dopředu?

Díky schválení zákona o správě voleb to možné bude, ale poprvé až pro volby do zastupitelstev obcí v roce 2026. Redukci přebíracích míst, směřující k zefektivnění procesu voleb, již nyní začínáme připravovat a budeme na ní spolupracovat s Ministerstvem vnitra, s krajskými úřady i dalšími dotčenými subjekty.

Přestože ČSÚ věnuje školení okrskových volebních komisí značnou pozornost, dochází občas v jejich práci k chybám. Máte nějaké návrhy či nástroje, jak práci okrskových komisí zlepšit?

V České republice je téměř 15 tisíc okrskových volebních komisí. Při školení jejich členů klademe důraz na to, abychom dobře vysvětlili, jak jednotlivé hlasy sčítat či vyhodnocovat jejich platnost. Jak jsem už upozornila, při tvorbě školicích materiálů a rozhodování, na co při školení klást důraz, vycházíme vždy i z aktuálních poznatků z posledních voleb. Případným chybám komisí se snažíme maximálně zabránit.

Komise ale pracují samostatně a během sčítání hlasů není nikdo z ČSÚ přítomen. Za správnost výsledků hlasování jsou zodpovědní členové okrskových volebních komisí. Ty mohou nominovat kandidující subjekty a zajistit si tak kontrolu celého procesu. ČSÚ výsledky už jen přebírá a kontroluje po formální stránce.

ČSÚ nedávno modernizoval svůj web. Změnilo se v této souvislosti také něco na webu volby.cz?

Modernizaci a úpravu webu volby.cz intenzivně připravujeme. Nové stránky budou kopírovat design stránek ČSÚ. Na úvodní stránce se jednotlivé druhy voleb zobrazí v dlaždicích, výběr požadovaných ukazatelů a území bude přehlednější a generované tabulky umožní více uživatelských úprav. Umožní se například výběr parametrů, řazení, skrytí sloupců a zejména snadné uložení zobrazené tabulky. Doufám, že se uživatelům budou nové stránky líbit.

Nedávno politici schválili možnost využití korespondenční volby voliči v zahraničí. Podílel se ČSÚ na připomínkování tohoto návrhu? Jak se možnost volit korespondenčně dotkne práce ČSÚ?

Český statistický úřad je připomínkovým místem pro volební zákony vždy. V průběhu přípravy zákona či novely se zaměřujeme na úkoly, které souvisejí se zpracováním výsledků voleb, tedy zda je podle návrhu možné postupovat a výsledky zpracovat. Zpracování výsledků korespondenční volby na úrovni ČSÚ nebude zásadní problém, nicméně oproti stávajícímu stavu si to vyžádá nějaké práce navíc. Důležitá bude i komunikace s Ministerstvem zahraničních věcí.

Kolik zaměstnanců má ČSÚ na krajských správách?

K začátku srpna na krajských správách pracovalo téměř 650 kmenových zaměstnanců. Ti zajišťují celou řadu úkolů.

Všechny krajské správy mají oddělení informačních služeb pro poskytování informací zejména v rámci regionu a funguje i velmi dobrá spolupráce s ústředím. Ze společných aktivit můžu vyzvednout například takzvanou virtuální ústřednu, která byla zřízena v minulém roce. Díky ní vyřizuje dotaz uživatele ten zaměstnanec ČSÚ, který má zrovna časový prostor, bez ohledu na to, na které krajské správě má pracoviště a odkud přichází dotaz.

Součástí každé krajské správy je rovněž oddělení terénních zjišťování. To má za úkol provádět šetření v domácnostech a zjišťování pro cenovou statistiku. Dále na vybraných krajských správách probíhá zpracování různých statistických úloh. Statistici získávají data od podniků, provádějí jejich verifikaci a poskytují podnikům informační podporu. V neposlední řadě lidé v krajích zajišťují také správu registrů ekonomických subjektů. A malou skupinu zaměstnanců tvoří hospodářští a administrativní pracovníci.

Je o práci na krajských správách zájem? Do jakých pozic se zaměstnanci shánějí nejobtížněji?

Nízké platové ohodnocení odpovídající stanoveným platovým tabulkám a náročná náplň práce nábor nových zaměstnanců neusnadňují. Jako zaměstnavatel máme uchazečům co nabídnout, ale na některé pozice je nutné výběrová řízení opakovat. Zatím jsme na krajských správách neměli dlouhodobě neobsazenou pozici, což je i díky velkému nasazení kolegů při hledání potenciálních uchazečů a šíření informace o volném místě. Pokud se nezvýší platy ve státní sféře, obávám se, že nejen, že bude obtížné obsazovat volná místa, ale také udržet si stávající kvalifikované zkušené zaměstnance.

Obecným jevem, a to nejen v Česku, je snižování ochoty respondentů účastnit se statistických šetření. Jak tento problém řeší ČSÚ?

Zde je potřeba rozlišit šetření v domácnostech a šetření pro strukturální statistiky. Šetření v domácnostech nespadá pod takzvanou zpravodajskou povinnost dle zákona o státní statistické službě. To znamená, že účast v šetření, která probíhají na základě náhodného výběru, je dobrovolná. Vysoké úspěšnosti se daří dosahovat především díky schopnostem, zkušenostem a obětavosti našich tazatelů. Respondentům se také snažíme nabídnout různé alternativy, jak nám mohou data poskytnout. Pro příští rok například připravujeme možnost vyplnění dotazníku online. Do budoucna budeme prověřovat i další možnosti, ale minimálně první návštěva u respondenta bude muset vždy proběhnout osobně.

V případě sběru dat pro strukturální statistiky je zpravodajská povinnost daná zákonem a respondenti, tedy firmy, podnikatelé a další právnické osoby, jsou vždy začátkem roku prostřednictvím dopisu seznámeni s tím, jaké údaje od nich budeme požadovat.

Pro zajišťování dat ze strukturálních statistik vzniklo v ČSÚ v loňském roce oddělení koordinace datových vstupů. Čím se zabývá?

Již před vznikem oddělení bylo v mé kompetenci zajištění koordinace sběru dat na krajských správách. Vzhledem k vývoji technologií je však potřeba, aby i ČSÚ uměl rychle reagovat na přicházející změny a v prvé řadě se v maximální možné míře zaměřil na získávání administrativních dat a snižování administrativní zátěže respondentů. Vytvořením tohoto oddělení nevznikla žádná nova služební místa, ale došlo k centralizaci zaměstnanců do jednoho oddělení. To má za úkol integrovat a rozvíjet procesy vstupního zpracování a zajistit jejich technologickou podporu.

To znamená v návaznosti na strategické cíle ČSÚ zavádět a rozvíjet vícekanálovou komunikaci mezi úřadem a respondenty statistických zjišťování, včetně procesní a znalostní podpory respondentů, a také sledovat nové trendy v oblasti technologií a vyhledávat nové příležitosti pro jejich realizaci a případný rozvoj stávajících aplikací.

Aktuálně jsme zapojeni do celoúřadového projektu s názvem Statistický informační systém 5.0, který probíhá v rámci Národního plánu obnovy. Konkrétně s částí „VSTUP“ neboli unifikované vstupní rozhraní. Díky tomuto projektu dojde k významným změnám v oblasti sběru dat. Mimo jiné bude vybudován takzvaný portál respondenta, který bude uživatelsky přívětivý pro přímé vyplňování výkazů elektronickou cestou. Dále chceme v rámci snižování zátěže respondentů získávat data přímo z podnikových informačních systémů. Pracujeme na vývoji externí integrační sběrnice a dalších významných prvků, které povedou k velkému posunu při sběru a zpracování statistických dat. V krátkém čase realizujeme mnoho aktivit, jimž věnujeme značné úsilí. Já pevně věřím, že přibližně za rok a půl budu již moci představit fungující systémy.

Loni byly dokončeny rozsáhlé rekonstrukce budov ČSÚ v Brně a ve Zlíně. Chystají se nějaké stavební či technologické úpravy dalších krajských objektů?

O veškeré budovy, které jsou ve správě ČSÚ, se staráme s péčí řádného hospodáře. Jsem velmi ráda, že rekonstrukce krajských správ v Brně i ve Zlíně, kde sdílíme objekt s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, byly úspěšně dokončeny a dojde k naplnění stanovených cílů. Zlepšilo se pracovní prostředí pro zaměstnance a z prvních dat už zaznamenáváme energetické úspory. Ale máme ve správě i další budovy, které postupně upravujeme a modernizujeme. Nedávno byla dokončena rekonstrukce kotelny krajské správy v Plzni a drobnější investice probíhají i v ostatních krajích.

Rozhovor si můžete přečíst zářijovém čísle časopisu Statistika&My.