Přejít k obsahu

Konvergence české ekonomiky se zastavila

  • Statistiky
  • Regiony a země
  • Mezinárodní data

Skutečná reálná spotřeba na osobu v Česku se v roce 2022 vzdálila evropskému průměru.

Eurostat v prosinci vydal obvyklou sadu údajů srovnávajících kupní sílu v zemích EU – hrubý domácí produkt na osobu a individuální spotřebu na osobu v paritě kupní síly za rok 2022. Užitečným nástrojem pro sledování procesu konvergence jsou údaje vztažené k průměru EU. Nejvyšší reálnou úroveň HDP na osobu mělo v roce 2022 Lucembursko (256 % průměru EU), následovaly Irsko (235 %) a Dánsko (136 %). Nejnižší úrovně dosahovaly Bulharsko (62 %), Řecko (67 %) a Slovensko (71 %).

V Česku reálná úroveň HDP na osobu v roce 2022 představovala 90 % průměru EU. Druhý rok v řadě tak došlo k poklesu. Vrcholu – 93 % průměru EU – dosáhl reálný HDP na osobu v Česku v letech 2019 a 2020, načež se v roce 2021 podíl snížil na 92 %. Proces konvergence se v případě Česka zdá být zastaven. Ve skupině zemí, které do EU vstoupily společně s Českem, však v roce 2022 proces přibližování se průměru EU většinou pokračoval. Vyšší reálnou úroveň HDP na osobu než my měly v roce 2022 z nových členských zemí Malta (104 % průměru EU) a Kypr (94 %). Naproti tomu pod českou úrovní se ze starších členských států nacházely Španělsko (86 % průměru EU), Portugalsko (79 %) a Řecko (67 %).

Zatímco HDP na osobu popisuje úroveň celkové ekonomické aktivity v zemi, skutečná individuální spotřeba lépe dokládá blahobyt domácností. Mezi oběma ukazateli tak mohou být rozdíly. Extrémním případem je Irsko, kde reálný HDP na osobu kvůli přítomnosti velkých globálních technologických firem překonává dvojnásobek průměru EU, ale skutečná individuální spotřeba je pod průměrem EU. Největší úroveň skutečné individuální spotřeby měly v roce 2022 Lucembursko (138 % průměru EU), Německo (118 %) a Rakousko (118 %). Na opačném konci žebříčku se nacházely Bulharsko (69 % průměru EU), Maďarsko (71 %) a Lotyšsko (76 %). V Česku dosáhla v roce 2022 reálná úroveň skutečné individuální spotřeby 83 % průměru EU. I v tomto případě došlo k poklesu (z 86 % v roce 2021). Výše než Česko se ze zemí, které vstoupily do EU po roce 2000, umístily Kypr (97 % průměru EU), Litva (94 %), Polsko (87 %), Slovinsko (87 %) a Rumunsko (87 %). Mezi staršími členy EU se reálná individuální spotřeba pohybovala pod českou úrovní jen v Řecku (78 % průměru EU).

Skutečná individální spotřeba na osobu v zemích EU (reálně, průměr EU = 100)

Zdroj: Eurostat

Článek vyšel v únorovém vydání časopisu Statistika&My.